Křížová cesta „Cyrilomethodějská“

KrizovacestaNejdříve je nutno upozornit, že západní, katolickou, pobožnost Křížové cesty pravoslavná východní zbožnost nezná. Vznikla totiž až ve vrcholném středověku. Nemohli ji tedy znát a ani užívat přirozeně ani svatí apoštolové Slovanů Cyril a Method. Název této Křížové cesty je tedy jen symbolickým označením „stylu“ pobožnosti…

Tento náš materiál je tedy jenom skromným pokusem na základě dvoutisíciletého východního ritu, založeného od základů na ekteniích, dát k disposici zájemcům o kořeny velkomoravské Tradice typickou západní postní pobožnost ve slovanském východním provedení.

Pozn.: Řecky ektenis znamená vytrvalý. Tedy ektenie je vytrvalá vroucí modlitba. Ektenos není matematický výraz (dvojnásobně, trojnásobně), ale znamená modlit se vytrvale, vroucně. Neznamená délku, ale hloubku . Modlitba ve tvaru litanie, jako dědictví antiochijské se hojně nachází v byzantské liturgii: v eucharistii, v modlitbě hodinek, při udílení svátostí i při žehnáních. Diakon zpívá jednotlivé prosby a chór nebo lid na každou odpovídá Kyrie eleison, slovansky – Hospodi pomiluj.
Ektenie jsou vůbec jednou z nejstarších a v Církvi nejdéle užívaných liturgických částí. Zmínky o Velké (pokojné) ektenii, kterou začíná i tato naše Křížová cesta, se objevují dokonce již ve spisech sv. Klementa Římského z 1. století po Kristu. Tak staré jsou tyto modlitby!
Na západě ovšem postupně ektenie vymizely a dnes je zde známe jen v podobné formě litanií, leč užívaných zpravidla jen při některých neeucharistických liturgických příležitostech.

V této naší Křížové cestě tvoří jednotlivé ektenie, se vždy vsunutou jednou prosbou, vztahující se ke konkrétnímu „Zastavení“, její páteř. Celá tato původně ryze západní pobožnost tak získává typický východní rozměr, což bylo záměrem. Víme, že i svatí Věrozvěstové slovanští pracovali s podobnými postupy – například jejich synthesa římské a byzantské , i když se nám nedochovala, zanechala hluboké podvědomé stopy v duchovnosti celé Moravy po staletí – až do dnešních časů…

Technické poznámky:
Kvůli slovanskému (ruskému) nápěvu ektenií, které se jinak ani zpívat – s ohledem na zachování jejich ducha – nedají, jsou opakované fráze užity ve zpěvných částech v církevní slovanštině užívané v ruské liturgii; obsahová jejich část, zpívaná volně na jednom tónu, je pak kvůli srozumitelnosti užita česky dle u nás běžně užívaného orthodoxního českého překladu biskupa Gorazda (1879-1942).

Kvůli čitelnosti je při zápisu užita běžná „azbuka“, nikoli tzv. stará cyrilice, jinak v církevním prostředí ruském užívaná hojně. Ve většině případů se proto „г“ (g) vyslovuje jako „h“, kteroužto hlásku staroslovanština obsahuje (typický příklad Господи = Hospodi).

Úvodní poznámky k tichému rozjímání u jednotlivých zastavení si dovolil vložit Leo P. Švančara.

obrazek_navod_tisk

Nastavení tiskárny pro tisk brožury

Celá tato křížová cesta je ke stažení zde na našich stránkách X-P.cz ve formátu pdf. Lze ji buď tak, jak je, prohlížet na monitoru, případně si vytisknout jako brožurku velikosti A5 jednoduše tak, že při tisku zadáte tiskárně příkaz „Brožura“ (viz obrázek), vložíte papíry formátu A4 (na každém z nich budou vytištěny dvě strany),  a podle typu vaší tiskárny pak vytisknete jednu stranu všech listů a poté obrátíte papíry a necháte tisknout na druhou stranu všech těchto listů.

Tím vznikne klad listů tak, aby se daly uprostřed sešít sešívačkou a je zde brožurka k běžnému používání.

Doufáme, že tato „neobvyklá“ postní pobožnost Křížové cesty najde u některých věřících sluchu i přijetí a že třeba i pomůže dotknout se hluboké niternosti východního křesťanského ritu.

V kategorii Liturgie

Příspěvek zaslal: leo dne 11.2.2016 / článek si přečetlo 1 458 návštěvníků X-P.cz

Web rediguje: Leo P. Švančara

Další příspěvky