„Neshromažďujte sobě pokladů na zemi, kde rez a mol ničí a kde zloději vykopávají a kradou.
Shromažďujte však sobě poklady v nebi, kde ani rez ani mol neničí a kde je zloději nevykopávají ani nekradou.
Neboť kde jest poklad tvůj – tam i srdce tvé!“
(Matouš 6:19-21)
Zvěst tohoto úryvku evangelia na samý počátek Velkého půstu je jasná: Naše srdce je vždycky výhradně JEN tam, kde jsou naše poklady. Nikdy ne jinde.
A to je tou hlavní naší achillovou patou. Tím úhelným kamenem vší naší jakobysvatosti, všeho našeho farizejství, vší té naší falešné „lásky“, našeho lživého „lidumilství“ i našich pokryteckých snah nějak spasit svět!
Tyto zdánlivě „Bohulibé“ věci se totiž velmi rychle stávají naší modlou a v té modle se posléze usídlí celé naše JÁ.
Člověk je tvor od odchodu z Ráje tvorem nemocným. Má nemocné srdce a to jen a jen proto, že právě již v Ráji zatoužil po pokladech falešných. Tím se jeho srdce posunulo trvale k těmto „pokladům“ a do stvořeného dokonalého světa tak přišla bolest, pláč a smrt. Vše jen a jen skrze naše srdce, sídlící v místech našich podivných „pokladů“.
Cílem pozítří v noci počínajícího dlouhého půstu před Velikonocemi proto není vzdát se kachny nebo bůčku s knedlíkem a pivem či nějaké té skleničky skvělého vína a výtečného sýra!
Kdepak. Můžeme jíst vše, můžeme se dokonce s přáteli radostně veselit u dobrého jídla a pití – a to klidně až do Velikonoc.
Za jediného jednoho předpokladu, že v té lahvi, na tom plném stole, naše srdce NEBUDE! Což platí jak o jídle a pití, tak ale i o politice a obecně o sebezhoubné naší vášni hltat informace!
Jinak se totiž tyto věci ještě více stanou našimi „poklady“ a bude je stále mocněji žrát hniloba a rez. A v tom svinčíku zůstane navždy hnít i naše vlastní srdce!
Požehnanou † masopustní neděli přeji a co nejpříjemnější příští dva dny předpostních hodovních „ostatků“. Jen už dva dny máme na to, si toto uvědomit a přenastavit u plných stolů svoji mysl tak, aby nám ten letošní půst pomohl navrátit naše srdce ze smrdutého smetiště zpět k čisté a věčné Radosti.
K tomu nám dopomáhej náš laskavý Bůh!
Leo P. Švančara, psáno o Druhé neděli po Devítníku, A.D. 2022
V kategorii Články, Poznámka ke dni
Příspěvek zaslal: leo dne 27.2.2022 / článek si přečetlo 525 návštěvníků X-P.cz
Leo P. Švančara