X-P.cz víra • publicistika • komentáře • tradice • zajímavosti • konservatismus

Hledat:

Žebřík do Nebe sv. Jana Klimaka (ruská ikona, 16. století)

„Váš otec je ďábel a vy CHCETE dělat, co on žádá. On byl vrah od počátku a nestál v pravdě, protože v něm pravda není.
Když mluví, nemůže jinak než lhát, protože on je lhář a otec lži.“
(Evangelium sv. Jana, 8,44)

O masopustní neděli, jsme mluvili o tom (na článek viz odkaz zde), že kde je náš poklad, tam je vždy také naše srdce. A tento dnešní úryvek evangelia sv. Jana nám objasňuje, kam to v realitě vede!

Pravým vůdcem lidí kteří vší silou neusilují o Boha a jeho Pravdu, je totiž ďábel. A to i v případě, že jde o zdánlivě „dobré“ lidi. O humanisty, filantropy či často i o všeobecně uznávané lidumilné charitativní zjevy. Pokračování…

Z kategorie Články, Poznámka ke dni

„Neshromažďujte sobě pokladů na zemi, kde rez a mol ničí a kde zloději vykopávají a kradou.
Shromažďujte však sobě poklady v nebi, kde ani rez ani mol neničí a kde je zloději nevykopávají ani nekradou.
Neboť kde jest poklad tvůj – tam i srdce tvé!“
(Matouš 6:19-21)

Zvěst tohoto úryvku evangelia na samý počátek Velkého půstu je jasná: Naše srdce je vždycky výhradně JEN tam, kde jsou naše poklady. Nikdy ne jinde.

A to je tou hlavní naší achillovou patou. Tím úhelným kamenem vší naší jakobysvatosti, všeho našeho farizejství, vší té naší falešné „lásky“, našeho lživého „lidumilství“ i našich pokryteckých snah nějak spasit svět!

Tyto zdánlivě „Bohulibé“ věci se totiž velmi rychle stávají naší modlou a v té modle se posléze usídlí celé naše JÁ. Pokračování…

Z kategorie Články, Poznámka ke dni

„Není půst, jaký si přeji, spíše toto:
Rozvázat nespravedlivá pouta, uvolnit uzly jha, utiskované propustit na svobodu, zlomit každé jařmo? Lámat svůj chléb hladovému, popřát pohostinství bloudícím ubožákům; když vidíš nahého, obléci ho, neodmítat pomoc svému bližnímu?“
(Isaiáš 58-8)

Začala svatopostní doba. A tak, protože se mi často dostává od mnohých přátel dotazů na formy půstů, uvedu o postech stručně vše, co z vlastní praxe vím:

a) Půsty západní, latinské, tedy římskokatolické:
– od II. Vatikánského koncilu žádné nejsou!

Ano, sice jsou formálně dva v roce, Popeleční středa a pak ještě Velký pátek, ale to jsou půsty spíše neznatelné, jen zmíněné v kalendáři. Málokdo je vůbec nějak drží a když, tak je jen formálně nějak „přežije“. Tak postoupil modernismus… 

Pokračování…

Z kategorie Církev, Články, Poznámka ke dni, Velikonoce, Zajímavosti

Svatý Athanasius v chrámu Nejsvětější Trojice na Křemešníku

Tato úhelná věta křesťanství popisuje v plnosti smysl celého vtělení, ukřižování i zmrtvýchvstání Ježíše Krista, Boha živého. Pronesl ji svatý Athanasios Veliký (295-373) při obraně víry a pravého chápání božství Ježíše Krista. (Tuto Athanasiovu větu nám, hůře chápajícím, pak dovysvětluje sv. Irenej Lyonský: „Syn Boží se stal Synem člověka, aby lidské syny učinil syny Božími„.)   

A celou podstatu Nejsvětější Trojice Boží sv. Athanasios poté ukazuje na osobě Ducha Svatého: „Jestliže my se skrze přítomnost Ducha stáváme účastni Boží přirozenosti, pak všichni, v kterých Duch Svatý je, jsou zbožšťováni. A jestliže Duch zbožšťuje, tak není pochyb, že Jeho přirozenost je přirozeností Boha.“

Pokračování…

Z kategorie Církev, Články, Historie, Zajímavosti

Kristus vstal z mrtvých, aleluja!

Hod Boží velikonoční v klasické římské liturgii

Ano, vstal. A spolu s ním vstaneme z mrtvých i my.

To vše je pravda známá dva tisíce let a jde o jádro, o pravou podstatu křesťanské zvěsti.
Kdyby nic jiného nezbylo, kdyby se všechny knihy, theologická pojednání, ba i celé Pismo svaté ztratily, tak zvěst, že Kristus vstal z mrtvých, v sobě obsahuje celé křesťanství. A to beze zbytku!

Bohužel jásavá radost této zvěsti, byť ji slavíme radostně každičkou neděli v roce (v ruštině neděle – na rozdíl od jiných jazyků – nese jméno Vzkříšení, což dokonce nebyli schopni za 80 let teroru odstranit ani tamní bolševici!) je pro nás, západní křesťany, poněkud zkalena. Je zkalena tím, že stejně radostně, jak vyslovuji slova Christus resurrexit, nemohu dnes – s rok co rok sílící bolestí v duši – bohužel také zajásat Χριστὸς ἀνέστη a ani Христос воскрес! Je to jednoduše tím, že zatímco západní křesťanstvo v římském okruhu slaví dnes Velikonoční neděli, zbytek křesťanů, tedy orthodoxní pravoslavné východní církve, dnes mají teprve Květnou neděli! Pokračování…

Z kategorie Církev, Historie, Poznámka ke dni, Zajímavosti

Všichni svatí a světice Boží, orodujte na nás!

Všemohoucí, věčný Bože, jenž jsi nám dal jednou slavností zásluhy všech svých Svatých uctívati; prosíme, uděl nám na přímluvu tolika orodovníků žádoucí hojnosti svého slitování.

(Orace, tj. úvodní modlitba, dnešní slavnosti v tridentském katolickém ritu)

Slavnost Všech svatých je v církevním kalendariu úzce propojena se zítřejší památkou věrných zemřelých – a to už více, než 1500 let.

Jak praví úvodní modlitba dnešní tradiční katolické liturgie, dnes se modlíme ke všem, kteří se díky svému křesťanskému životu (či díky modlitbám živých za jejich duše, když tyto ještě prodlévaly v očistci) dostali do Nebe.

Pokračování…

Z kategorie Články, Glosy, Poznámka ke dni