Jsme v ohrožení demokratických základů systému: Parlament tedy jednat musí!

Raději upozorním hned zpočátku, aby bylo jasno: V letošních volbách (říjen 2021) jsem ani jednu ze stran tzv. pětikoalice nevolil. Jinými slovy, nevolil jsem tedy ani ODS, ani KDU-ČSL, ani TOP09, ani Stan, ani Piráty!

Toto přesto, že jsou tajné, pokládám v tomto mém povolebním příspěvku za to základní a zásadní sdělení!

A k tomu navíc musím na tomto místě i znovu připomenout, že já sám jsem (jakožto katolík a royalista) celoživotním kritikem demokracie našeho typu, kdy každý, kdo má občanku, má také naprosto stejnou váhu hlasu – bez ohledu na jeho duševní, mentální či charakterové kvality.

Ale respektuji, že tomu tak je a že to máme dokonce jasně definováno v naší Ústavě.

Čili: Líbit se tedy právě mně nemusí jak náš politický systém sám, tak ale ani výsledky voleb. Ale přesto plně uznávám letitá a dopředu jasně daná pravidla politické hry:

Tedy, že pokud někdo získá – ať již na základě voleb či kdykoli během volebního období – v hlavní komoře českého parlamentu (v Poslanecké sněmovně) většinu 101 poslanců ze dvou set, pak ten sestaví vládu. Přičemž každá taková musí do třiceti dnů od jejího jmenování presidentem, předstoupit před Poslaneckou sněmovnu a většina poslanců jí musí vyslovit takzvanou důvěru.

Proč opakuji takto notoricky známé a jasné věci? Jednoduše proto, že se zděšením zjišťuji, že to asi mnoho lidí (a co hůře, voličů!) v této zemi nejspíše neví?

Nyní před dvěma týdny proběhly opět volby. V nich tzv. „pětikoalice“, tedy ODS, KDU-ČSL, TOP09, STAN a Piráti, získali dohromady 108 poslanců ze dvou set. Volby nikdo nenapadl, že by byly zfalšované, tudíž jsou platné a proběhly legálně. A jejich výsledek je tudíž férový a nezměnitelný!

Související články na X-P.cz:  Tajemství české svatováclavské koruny i špatně provedených korunovací

Podle ústavy nyní dosluhující vláda, která vyšla parlamentní většiny z předchozích voleb v roce 2017; vláda, v níž jsou členové nejen hnutí ANO, které už má nyní jen 72 poslanců, ale i ministři z ČSSD, která se po těchto volbách do sněmovny vůbec nedostala, má podat co nejdříve demisi do rukou presidenta. A má následně jmenovat – podle všech základních a daných pravidel demokracie – vládu novou, takovou, která se opírá o většinu v současné sněmovně.

Opět jasný a známý postup, který nikdy v historii našeho státu neporušil ani Václav Havel, ani Václav Klaus.

Čeho jsme svědky ale teď?

President se den po volbách náhle ocitl na intenzivní péči ve vojenské nemocnici, ale co hůře, od té doby nijak nekomunikuje. Nezve si představitele jednotlivých stran, které se do sněmovny po volbách dostaly, nepřijal demisi dosluhující vlády, nepověřil nikoho, aby vedl rozhovory o sestavení nové vlády a hledal ve sněmovně potřebnou většinu. President zkrátka neudělal nic z toho, co od něho Ústava ČR a ústavní tradice očekávají.

A je přitom z pohledu demokratických zvyklostí svým způsobem vedlejší, zda to president skrze svůj zdravotní stav udělat nemůže – a nebo, zda může, ale udělat to nechce. Protože zkušenosti o ignorování většiny ve sněmovně právě tímto úřadujícím presidentem již, žel, z minulosti jsou:

President Zeman, jako jediný český president v naší novodobé historii, již v minulosti dokázal, že ústavou jasně předepsaná většina ve sněmovně, kterou každá vláda bezpodmínečně mít musí, jej pranic nezajímá.


Když v roce 2013 padla vláda Petra Nečase (ODS, TOP09 a Věcí veřejných) tím, že premiér Nečas podal presidentovi demisi, Miloš Zeman následně odmítl návrhy politiků kteří měli ve sněmovně většinu. Na opakované žádosti z parlamentu odmítl vyhovět předsedkyni Poslanecké sněmovny Miroslavě Němcové, která získala pro presidenta podpisy většiny 101 poslanců pro novou vládu! (Zdroj zde)

Namísto toho Miloš Zeman jmenoval zcela svévolně premiérem svého dávného kamaráda z ČSSD Jiřího Rusnoka, který ani nebyl poslancem, a jeho ministry své někdejší přátele z ČSSD. Přitom sama ČSSD tento presidentův krok tehdy kritisovala slovy svého předsedy Bohuslava Sobotky. Ten tehdy vytkl Zemanovi, že sestavuje vládu bez důvěry parlamentu, do níž chce zástupce své strany „Strana práv občanů Zemanovci“, za niž nebyl doposud zvolen ani jeden poslanec či senátor. (Zdroj zde)

Tato Rusnokova vláda vzápětí důvěru od sněmovny nedostala a sněmovna se svým usnesením rozhodla uspořádat raději předčasné volby. Přesto president Zeman „držel“ Rusnokovu vládu bez důvěry, tedy v demisi, u výkonné moci až do poloviny ledna roku 2014!


A nyní, po volbách 2021, nám všem v naší zemi hrozí podobný vývoj:

Související články na X-P.cz:  Hlavní poznávací znak sektářství? Záporný vztah k tabáku!

Buď je president tak vážně nemocen, že nemůže rozhodovat…
…a nebo není a pak rozhodovat nechce!

Obojí je přitom naprosto fatálním podkopáním demokratických pravidel našeho státu. Pravidel, že jen volby určují, kdo v zemi bude vládnout, ať se to již některým líbí nebo ne.

Jak totiž praví hned ta první hlava Ústavy České republiky, zdrojem veškeré státní moci jsou obyvatelé naší země. Aby následně táž naše ústava jasně vymezila prostor pro svévolné počínání kohokoli, když v článku 6 dodává, že vždy „politická rozhodnutí vycházejí Z VŮLE VĚTŠINY vyjádřené svobodným hlasováním!“.

Proto je tento současný stav stavem neblahým, který směřuje přímo proti demokracii tak, jak ji máme definovanou v naší ústavě. A je nyní již jen na parlamentu, složeném z Poslanecké sněmovny a Senátu, aby se pokusil tento stav co nejdříve ukončit. Má k tomu buď článek 66 Ústavy, případně potom i článek 65!

(Vše zmíněné v tomto povolebním zamyšlení viz v Ústavě České republiky)

Leo P. Švančara, psáno v sobotu po 21. neděli po Svatém Duchu. 

V kategorii Články, Politika

Příspěvek zaslal: leo dne 23.10.2021 / článek si přečetlo 262 návštěvníků X-P.cz

Štítky: , , ,

Web rediguje: Leo P. Švančara

Další příspěvky