Valaamský monastýr v zimě (Alexandr Kosničev, 2016)
V západním křesťanském kalendariu dnes slavíme jeden ze tří – česky krásně nazývaných Hody Božími – nejdůležitějších svátků v roce. Hod Boží svatodušní.
Sedm týdnů po Kristově Zmrtvýchvstání na jeho apoštoly v Jerusalemě sestoupil Duch svatý a všichni shromáždění obdrželi sílu hlásat Kristovu zvěst. A nejen to: Dostali dary Ducha svatého v takové míře, že oni, původně prostí židovští venkované, byli schopni pojednou uzdravovat těla i duše lidí a napříště hovořit latinsky, řecky i jinými v té době užívanými jazyky!
Trochu se nyní pokusím přiblížit našemu lidskému chápání nelehko sdělitelné tajemství Ducha svatého a celé Boží Trojice:
Kdysi nám v náboženství na sklonku 60. let starý pan kaplan přibližoval tajemství Boží Trojice na příkladu zamrzlého rybníka: Je zde voda, na vodě led a nad ledem mlha. A všechny tři, voda, led i pára, jsou jen jednotlivá skupenství téže materie, tedy vody.
Ikona Nejsvětější Trojice, Andrej Rublev, 1425
Duch svatý je v křesťanství jednou ze tří osob Trojjediného Boha. Otec je odvždy, tedy bez počátku. Syn je zrozen z Otce přede všemi věky – a skrze Syna bylo vše stvořeno. A Duch vychází z Otce, aby stvořené tvory oživil.
Duch svatý je tedy tím, kdo je dárcem života. Bez Ducha není života nejen v člověku, ale ani v tom nejmenším zvířeti, ba ani v té nejmenší buňce živočišné či rostlinné!
Tak tři Božské Osoby spolutvoří celý náš svět, celý viditelný i neviditelný vesmír:
Idea, tedy „projekt“ dokonalého Otce jsou tvořeny skrze Slovo (čili Syna – ano, Ježíš Kristus je starými řeckými theology nazýván „Logos“, tedy Slovo), ale současně také skrze oživovatele všeho tvorstva, Ducha sfvatého.
Nepoznatelného a neviditelného Otce můžeme my, Boží tvorové, vidět jen skrze Syna a poznávat jedině skrze Ducha.
A tak se na závěr vrátíme k uvedenému příměru našeho starého pana kaplana:
Stojíme-li na zamrzlém rybníku, pak vodu pod zamrzlou hladinou můžeme tušit jedině skrze led, na němž stojíme. A můžeme to dělat jen proto, že jsme naživu: Oživuje nás totiž vzduch prosycený vodní párou, vznášející se nad rybníkem.
„Králi nebeský, Utěšiteli, Duchu pravdy, jenž jsi všude přítomen a vše naplňuješ, poklade dobra a dárce života, přijď a usídliž se v nás, zbav nás ode vší skvrny a spasiž, Blahý, duše naše.“
(Každodenní pravoslavná modlitba k Duchu svatému)
Požehnaný † Hod Boží svatodušní přeji.
Leo P. Švančara, psáno o neděli Svatodušní, 23. května A.D. 2021
V kategorii Církev, Články, Poznámka ke dni
Příspěvek zaslal: leo dne 23.5.2021 / článek si přečetlo 707 návštěvníků X-P.cz
Leo P. Švančara