Naše skutečné kořeny? Radost z evangelia!

Jsem dosti často svědkem i aktérem ohnivých debat o zhoubnosti sekularismu (tedy když to přeložím, o zhoubnosti dnešní „nenáboženskosti“) současné společnosti.

Mnozí křesťanští modernisté tvrdí, že se sekularismem je třeba bojovat tak, že se mu přizpůsobíme. Tedy, že vyjdeme ze svých chrámů a kaplí pomyslně k „člověku z ulice“ a učiníme naši víru i obřady co nejsrozumitelnější, nejpřitažlivější, nejzábavnější.

Výsledkem jsou všelijaké dětské koutky v mnohých dnešních katolických kostelech, v některých zemích jsou dokonce běžně dnes již k vidění v chrámových předsíních i automaty na kávu či limonády, kde nudící se věřící může nalézt občerstvení.

Chrám by měl být prý místem zábavy, kde se ani dospělí, ani děti nebudou tu hodinku týdně „nudit“. Pokračování…

Z kategorie Církev, Velikonoce

Zaslal/a leo on Duben 18, 2022

Štítky:

Vzkříšení? Započal náš průchod do Světa a do Života!

Zdraví je pro náš moderní svět jediným normálním stavem člověka: S nemocí je proto třeba stůj co stůj a ze všech sil bojovat.

Křesťanský pohled považuje naopak za normální stav člověka spíše právě nemoc. V tomto světě smrtelných a měnících se důvodů utrpení, jsou nemoci a smutek normálními podmínkami života.

Z náboženského pohledu je proto na zdraví a léčení vždy pohlíženo jako na milosrdenství Boží: opravdové uzdravování je „zázračné“! Tento zázrak neuskutečňuje Bůh proto, že by zdraví bylo v tomto světě „dobré“, ale proto, že nemoc i následné uzdravení přivádí člověka zpět k Bohu. Pokračování…

Z kategorie Články, Homeopatie / léčba, Poznámka ke dni, Velikonoce

Zaslal/a leo on Duben 17, 2022

Štítky: , ,

Bílá sobota? I naše narozeniny!

Ikona: Kristus na Bílou sobotu vyvádí zesnulé z hrobů

Ikona: Kristus na Bílou sobotu vyvádí zesnulé z hrobů

Na kříži umírá Slovo – a nastává Ticho. Nic nedokáže lépe vystihnout noc Velkého pátku i den Bílé soboty.

Jenže Kristus, jedna ze tří osob Boží Trojice – Bůh Syn neboli Bůh Slovo – všemu tvorstvu vydává svědectví neustále. A to i když mlčí!

O čem tedy Bůh Slovo vydává svědectví v mlčení Bílé soboty?

Kristus podle mnoha zpráv Nového zákona po své lidské smrti na kříži právě v tichu Bílé soboty sestupuje do pekel, aby tam rozvázal pouta všem zesnulým od počátku světa. A aby je vyvedl z jejich temných hrobů do jasu věčné Blaženosti. Pokračování…

Z kategorie Články, Poznámka ke dni, Velikonoce

Zaslal/a leo on Duben 16, 2022

Štítky: , , ,

Nelida? Ukřižovat!

Annáš (veleknězem v letech 6-15 po Kr.) a jeho zeť Kaifáš (veleknězem v letech 18-36 po Kr.) na obraze Jamese Tissota.

Annáš (veleknězem v letech 6-15 po Kr.) a jeho zeť Kaifáš (veleknězem v letech 18-36 po Kr.) na obraze Jamese Tissota.

Kaifáš si promnul svůj pěstěný vous, usrkl z kratéru vína a pomalu shrnul předchozí debatu: „Máš pravdu, milý tcháne Annáši, ten Nazaretský skutečně mluví a koná přesně podle toho, co říkají proroci“.

„Nu, právě. Vidíme to všichni už dlouho. Je to zcela jistě ten Předpovězený“, vyhrkl mladší kněz, jenž oba ctihodné muže při jejich rozhovoru obsluhoval.

Oba velekněží na něho pohrdavě úkosem vrhli své pohledy: „Ty mlč! Není učedníka nad mistra, ty chrámové kuře!“, ledově jej zpražil Kaifáš.

„Ale zeti, on má vlastně pravdu. Měli bychom skutečně pro jistotu raději s tím člověkem vejít v nějaké rozumné společenství. On by dělal ty své zázraky, kázal tu jeho chudobu a tak podobně – a my mu organisovali vše ostatní. Kdyby Mesiášem skutečně byl, máme zásluhu v Nebi a krom toho už zde na zemi nám to nadarmo nepřijde. A když by ne? Tak alespoň budeme mít trošičku více zde na zemi. Na tom nemůžeme prodělat“, pronesl rozvážně Annáš.

Kaifáš pokýval souhlasně hlavou. Natáhl se po poháru s vínem, když v tom se ozval z předsálí nějaký hluk. Pokračování…

Z kategorie Články, Poznámka ke dni, Velikonoce

Zaslal/a leo on Duben 15, 2022

Štítky: , ,

Zelený čtvrtek: Syťme se Životem!

Poslední večeře Páně (koptská ikona)

Poslední večeře Páně (koptská ikona)

Tři ze čtyřech evangelií nám podávají zprávu o Poslední večeři.

Zelený čtvrtek je od nepaměti v celé křesťanské tradici připomínkou právě Poslední večeře Pána Ježíše s jeho učedníky. Událost tak významná a přitom tak nepochopitelná i dnes, nám, křesťanům 21. století.

Jíst a pít Tělo a Krev Boha? Našeho Stvořitele? Jak se s tím srovnává mnohý i vychováním zformovaný křesťan?

Nu, je to jednoduché. Jak říká vynikající pravoslavný theolog 20. století Alexander Schmemann (For the Life of the World, Sacraments and Orthodoxy, St. Vladimir’s seminary press, 1973), „Člověk je tím, co jí“.

Od vyhnání z Ráje, abychom se nasytili, musíme nejdříve svoje jídlo usmrtit. Jedno, zda jde o zvíře nebo rostliny. A skrze to jíme ve skutečnosti mrtvoly, v důsledku pak vlastní smrt. Smrt nemůže člověka přivést k Životu, může jej jen udržovat v jeho postupném umírání.

To je definice jídla! Pokračování…

Z kategorie Články, Poznámka ke dni, Velikonoce

Zaslal/a leo on Duben 14, 2022

Štítky: , ,

Jidáš: Patron charity, humanismu a lidumilství?

Jidáš lituje své zrady. (Jose Ferraz de Almeida Junior, 1880)

Jidáš lituje své zrady. (Jose Ferraz de Almeida Junior, 1880)

O Jidášovi máme z dob veřejného působení Ježíše s jeho apoštoly zpráv nemnoho. Z těch, které ale v evangeliích máme, víme dobře, že byl patrně nejracionálnější ze všech dvanácti apoštolů.

Jidáš uměl také nejlépe kalkulovat a zacházet s majetkem – byl proto správcem společné pokladny Ježíše a jeho učedníků. A byl patrně založením lidumil. Ano, lidumil: Spravoval dary, peníze i vše, co apoštolové dostávali od davů a měl na starosti obdarovávat z toho chudé a potřebné. Což také, jak čteme, dělal a dokonce asi rád.

Mnozí si nyní možná řeknou: Jidáš, a charita? Jidáš a lidumilství? No to snad ne?

Ale ano! Pokračování…

Z kategorie Články, Poznámka ke dni, Velikonoce

Zaslal/a leo on Duben 13, 2022

Štítky: , ,

Smysl života? Hledání správných dveří na konci průchodu!

Na smrt křesťané nemyslí proto, aby propadali depresím, ale právě proto, aby jim nepropadali!

Na smrt křesťané nemyslí proto, aby propadali depresím, ale právě proto, aby jim nepropadali!

Smrt je jediná jistota, kterou v životě máme. Ta jediná.

A právě ve Svatém týdnu velikonočním by v našich myslích měla mít místo po celých 24 hodin každý tento svatý den. Ale ne kvůli tomu, abychom z toho upadali do depresí, ale právě jen a jen kvůli tomu, abychom do nich skrze strach ze smrti neupadali!

Smrt lze totiž překonat jedině smrtí. Ne očkováním, ne respirátory, ne polykáním léků nebo budováním krytů a tvrzí.

Kristus nám dal jasný příklad – a tento týden jej máme před očima více než kdy jindy – že smrt je sice nutná, ale není konečnou stanicí.

Kristus vstal z mrtvých,
smrtí smrt překonal
a jsoucím ve hrobech
život daroval.
(velikonoční kánon sv. Jana Damašského) Pokračování…

Z kategorie Články, Poznámka ke dni, Velikonoce

Zaslal/a leo on Březen 29, 2021

Štítky: , , ,

Jak se o velkém předvelikonočním půstu postili patroni naší vlasti?

K Popeleční středě si neuškodí připomenout postní praxi našich dávných předků. Zejména pak způsob půstu, který drželi jak Otec vlasti Karel IV., tak i naše svatá ochránkyně před všemi zločinnými totalitami a nesvobodou, Anežka Česká.

Ti totiž sami drželi postní praxi, podle zpráv z kronik a legend, velmi přísnou:
Pojedli během dlouhých 40 dnů před Velikonocemi vždy jen jednou denně – a to jen kousek chleba a pár hltů vína.

Pokud si říkáme, že to není možné, vězme, že je! Pokračování…

Z kategorie Články, Historie, Monarchie, Poznámka ke dni, Zajímavosti

Zaslal/a leo on Únor 17, 2021

Štítky: , , ,

K době postní: Jíst – nebo nejíst?

„Není půst, jaký si přeji, spíše toto:
Rozvázat nespravedlivá pouta, uvolnit uzly jha, utiskované propustit na svobodu, zlomit každé jařmo? Lámat svůj chléb hladovému, popřát pohostinství bloudícím ubožákům; když vidíš nahého, obléci ho, neodmítat pomoc svému bližnímu?“
(Isaiáš 58-8)

Začala svatopostní doba. A tak, protože se mi často dostává od mnohých přátel dotazů na formy půstů, uvedu o postech stručně vše, co z vlastní praxe vím:

a) Půsty západní, latinské, tedy římskokatolické:
– od II. Vatikánského koncilu žádné nejsou!

Ano, sice jsou formálně dva v roce, Popeleční středa a pak ještě Velký pátek, ale to jsou půsty spíše neznatelné, jen zmíněné v kalendáři. Málokdo je vůbec nějak drží a když, tak je jen formálně nějak „přežije“. Tak postoupil modernismus… 

Pokračování…

Z kategorie Církev, Články, Poznámka ke dni, Velikonoce, Zajímavosti

Zaslal/a leo on Únor 26, 2020

Štítky: , , ,

Christus resurrexit! Ale jedni mají Hod Boží, druzí Květnou neděli!

Kristus vstal z mrtvých, aleluja!

Hod Boží velikonoční v klasické římské liturgii

Ano, vstal. A spolu s ním vstaneme z mrtvých i my.

To vše je pravda známá dva tisíce let a jde o jádro, o pravou podstatu křesťanské zvěsti.
Kdyby nic jiného nezbylo, kdyby se všechny knihy, theologická pojednání, ba i celé Pismo svaté ztratily, tak zvěst, že Kristus vstal z mrtvých, v sobě obsahuje celé křesťanství. A to beze zbytku!

Bohužel jásavá radost této zvěsti, byť ji slavíme radostně každičkou neděli v roce (v ruštině neděle – na rozdíl od jiných jazyků – nese jméno Vzkříšení, což dokonce nebyli schopni za 80 let teroru odstranit ani tamní bolševici!) je pro nás, západní křesťany, poněkud zkalena. Je zkalena tím, že stejně radostně, jak vyslovuji slova Christus resurrexit, nemohu dnes – s rok co rok sílící bolestí v duši – bohužel také zajásat Χριστὸς ἀνέστη a ani Христос воскрес! Je to jednoduše tím, že zatímco západní křesťanstvo v římském okruhu slaví dnes Velikonoční neděli, zbytek křesťanů, tedy orthodoxní pravoslavné východní církve, dnes mají teprve Květnou neděli! Pokračování…

Z kategorie Církev, Historie, Poznámka ke dni, Zajímavosti

Zaslal/a leo on Duben 21, 2019

Štítky: , ,

Ke Strastnému týdnu pravoslavných Velikonoc…

velikonocejezdoviceJak často čteme v evangeliu příběhy nekonečné Boží shovívavosti k hříšníkům. K hříšníkům, kteří za sebou měli minulost, že by jim „slušný člověk“ ruku nepodal; k lidem, kteří díky svým hříchům sami uvnitř svých niter dobře věděli, že není zrovna v normě to, co dělají. K lidem, kteří se sice „živili hříchem“, ale současně nebyli nijak nebesky šťastni ze své, v jejich očích ale nutné, pozemské obživy.

Prostitutky, celníci – a další a další…

Pokračování…

Z kategorie Články, Poznámka ke dni

Zaslal/a leo on Duben 25, 2016

Štítky: , ,

K původním katolickým obřadům Bílé soboty…

BÍLÁ SOBOTA

krisus_podsveti

Vzkřířený Kristus vyvádí duše z podsvětí

(Pokyny k obřadům Bílé soboty pro asistující i ministranty, tak jak se po dlouhá staletí konaly až do „reformy“ liturgie ve druhé polovině 20. století,  jsou přepsány z dávné příručky „Vzorný kostelník“ od Josefa Vlastimila. Přepis: Eva Švančarová)

Klekání se ráno nezvoní, nýbrž dává se znamení řehtačkami a klapačkami. Hlavní oltář se pokryje třemi plátny, jak jest předepsáno pro mši sv. Kostelník použije těch pláten, která byla sňata na Zelený čtvrtek. Na oltář se dá šest svící. Na evangelní straně vedle oltáře se postaví velký svícen s velikonoční svící – paškálem, zatím bez zrn. Na oltářní stupně se připraví zvonky. Do věčné lampy se nalije olej, ale věčná lampa se nezapálí. V presbytáři se postaví vysoký pult a položí se naň misál. Také na oltář se dá pultík. Zavěsí se fialové antipendium. Na oltář se nedávají květiny. Na kredenční stolek se postaví dva svícny se svícemi a připraví se tam fialový ornát a manipul. Pokračování…

Z kategorie Liturgie, Tridentská mše sv., Velikonoce

Zaslal/a leo on Březen 26, 2016

Štítky: , ,

K původním katolickým obřadům Velkého Pátku…

VELKÝ PÁTEK

(Pokyny k velkopátečním obřadům pro asistující i ministranty, tak jak se po dlouhá staletí konaly až do „reformy“ liturgie ve druhé polovině 20. století,  jsou přepsány z dávné příručky „Vzorný kostelník“ od Josefa Vlastimila. Přepis: Eva Švančarová)
bozi_hrobJe to den největšího smutku věřícího lidu, neboť Kristus Pán skonal na kříži přehořkou smrtí. Ráno se nezvoní klekání, nýbrž klepe se klapačkami nebo řehtá řehtačkami. Hlavní oltář zůstane obnažen, nezavěšuje se na něj antipendium. Na oltář se postaví šest svící ze surového vosku. Oltářní kříž je zakryt fialovou nebo černou rouškou. Na oltářní stůl (mensu) se postaví ještě jeden kříž zahalený fialovou nebo černou rouškou a opře se o svatostánek. Oltářní stupně se nepokrývají kobercem, ale rozloží se tam tolik polštářků, kolik bude u oltáře kněží. Bude-li asistence, postaví kostelník do presbytáře vysoký pultík. Pokračování…

Z kategorie Liturgie, Tridentská mše sv., Velikonoce

Zaslal/a leo on Březen 25, 2016

Štítky: , ,