X-P.cz víra • publicistika • komentáře • tradice • zajímavosti • konservatismus

Hledat:

VELKÝ PÁTEK

(Pokyny k velkopátečním obřadům pro asistující i ministranty, tak jak se po dlouhá staletí konaly až do „reformy“ liturgie ve druhé polovině 20. století,  jsou přepsány z dávné příručky „Vzorný kostelník“ od Josefa Vlastimila. Přepis: Eva Švančarová)
Je to den největšího smutku věřícího lidu, neboť Kristus Pán skonal na kříži přehořkou smrtí. Ráno se nezvoní klekání, nýbrž klepe se klapačkami nebo řehtá řehtačkami. Hlavní oltář zůstane obnažen, nezavěšuje se na něj antipendium. Na oltář se postaví šest svící ze surového vosku. Oltářní kříž je zakryt fialovou nebo černou rouškou. Na oltářní stůl (mensu) se postaví ještě jeden kříž zahalený fialovou nebo černou rouškou a opře se o svatostánek. Oltářní stupně se nepokrývají kobercem, ale rozloží se tam tolik polštářků, kolik bude u oltáře kněží. Bude-li asistence, postaví kostelník do presbytáře vysoký pultík.

Kredenční stolek stojí na evangelní straně, položí se na něj bílá mapa (oltářní plátno), černá bursa s korporálem, purifikatorium, konvičky s vínem a vodou, ručníček – lavabo, pultík s misálem, monstrance a bílý průsvitný závoj na monstranci. V presbytáři, nejlépe v jeho středu před mřížkou, jejíž dvířka jsou otevřena, rozetře se fialové sukno a na ně se dá polštářek. Na polštářek se totiž položí k uctívání kříž, až bude odhalen.

V Getsemanské zahradě se rozsvítí svíčky, jakmile se otevře kostel. Poblíž tohoto oltáře se postaví baldachýn. Nosiči musí být připraveni. Vedle Božího hrobu se postaví asi dvě stolice, potažené černým suknem, a i tam se dá polštářek, na němž bude položen kříž k uctívání Kristových ran. V Getsemanské zahradě hned od rána adorují ministranti. Jest tam připraveno velum, dva svícny a klapačky. Na hlavním oltáři se nerozsvěcují svíčky. V sakristii se uchystá černý ornát, a je-li asistence, též dalmatiky akromě toho černý pluviál.

Obřady

Kněz se obléká k oltáři v černé mešní roucho jako při zádušní mši sv. Asistence se obléká do černých dalmatik. Ministranti jsou v černých komžích. Když jde kněz k oltáři, nedává se zvonem znamení. U oltáře kněží padnou na tvář na oltářní stupně a chvíli rozjímají o utrpení Páně. Když kněz povstane, vezme kostelník s určeným ministrantem s kredence mapu (oltářní plátno), která je přeložena po délce na půl a položí ji na oltář tak, aby přední polovice oltářní mensy zůstala nezakryta. Potom postaví na epištolní straně oltáře pultík s misálem. Kněz přečte z misálu dvě proroctví. Na kůru se zpívají pašije podle sepsání sv. Jana a po nich se kněz modlí za všechny stavy. Když dokončí modlitby, odloží ornát. Při tom mu pomáhá kostelník. Ornát zůstane u oltáře.

Kněz vezme kříž postavený na oltáři, odhaluje jej a zpívá: „Ejhle, dřevo kříže, na němž pněla spása světa“. Když je kříž úplně odhalen, odnese kněz kříž na připravené místo v presbytáři (má odložiti také obuv), položí kříž a uctí jej políbením. Po něm tak učiní asistující kněží a ministranti, naposledy kostelník. Potom bývá kázání. Zatím kostelník sejme roušky se všech křížů v kostele. Po této práci si připraví oheň do kadidelnice, je-li asistence, do dvou kadidelnic. Po kázání se zakryje plátnem celá plocha oltáře, rozsvítí se svíce na oltáři a všechny svíce v Božím hrobě. V Božím hrobě se rozsvítí vůbec všechna světla. Kněz nebo asistující kněz připraví na oltář korporál, purifikatorium a monstranci, bursu postaví na evangelní straně. Kostelník přesune misál na evangelní stranu a postaví jej blíže k svatostánku. Po kázání (nebylo-li kázání, tedy hned po uctívání sv. Kříže) oblékne celebrant opět manipul a ornát a jde s přisluhujícími k oltáři v Getsemanské zahradě, vyjme zde ze svatostánku kalich se sv. hostiemi a okouří jej. Kadidelnice nesou asistující, nejsou-li asistující, nese jedinou kadidelnici kostelník. Potom vloží kostelník na celebranta velum a ihnde se seřadí k průvodu. V čele je nesen nezahalený kříž, ministranti dávají znamení klapačkami, asistující nebo kostelník okuřuje Nejsvětější svátost, kterou nese kněz pod baldachýnem. Průvod jde k hlavnímu oltáři. Tam kněz okouří nejprve kalich, když před tím kostelník sňal s kněze velum. Potom celebrant slouží mši sv. darů předposvěcených. Kněz sejme s kalicha roušku, položí sv. hostie u kalichu, nalije do něho víno a vodu, nasype kadidlo do kadidelnice a okuřuje Nejsvětější svátost. Kněz se neokuřuje.

Ihned potom si kněz omývá ruce na epištolní straně oltáře dole pod stupni. Odejde do středu oltáře a zazpívá: „Pater noster“ a modlitbu „Libera“. Potom pozvedne jednou rukou sv. hostii a ministrant dává klapačkou znamení jako při pozdvihování. Sv. hostie se však neokuřuje. Po modlitbě kněz poklekne a vezme sv. hostii jako při přijímání při mši sv. a recituje: „Domine, non sum dignus“. Při tom ministranti dávají znamení klapačkou. Potom kněz přijme sv. hostii a z kalicha směs vína a vody. Třetí sv. hostii vloží kněz do monstrance, vyčistí kalich a odloží ornát. Oblékne se do černého pluviálu, který zatím přinese kostelník ze sakristie. Po celý tento obřad je kostelník u oltáře s kadidelnicí, je-li asistence, s dvěma kadidelnicemi, když ovšem odejde do sakristie pro pluviál, odevzdá kadidelnici nebo kadidelnice ministrantům. Kněz okouří Nejsvětější svátost, kostelník vloží na jeho ramena velum a opět se seřadí k průvodu. V čele je nesen kříž. Kněz nese monstranci pod baldachýnem. Při průvodu okuřují monstranci asistenti nebo kostelník a ministranti dávají znamení klapačkami. V Božím hrobě se vystaví Nejsvětější svátost po okouření na trůn. Kostelník sejme s celebranta velum a přisluhuje při okuřování. Je-li potřebí, přistaví kostelník schůdky. Když je Nejsvětější svátost vystavena na trůně, kněz znova ji okouří a průvod se vrátí do sakristie. Baldachýn se postaví v kostele u Getsemanské zahrady. Kostelník zhasne svíce na hlavním oltáři a v Getsemanské zahradě, kde již přestává ministranská adorace; od té chvíle se adoruje v Božím hrobě. Zde také musí hořet věčná lampa. S hlavního oltáře se odstraní mapa a odnesou se svícny. Během dne se svícny vyčistí.

Jde-li kostelník kolem Božího hrobu, kleká na obě kolena, u Getsemanské zahrady se nyní kleká pouze na jedno koleno. V poledne se nezvoní.

Konají-li se odpoledne temné hodinky, připraví se vše jako na Zelený čtvrtek.

Na Velký pátek odpoledne bývá křížová cesta, ovšem bez požehnání. Večer bývá u Božího hrobu pobožnost, po níž ukládá kněz Nejsvětější svátost do svatostánku. Přenáší-li se Nejsvětější svátost do Getsemanské zahrady, nutno tam včas rozsvítit svíce na oltáři, přichystati si kadidelnici a obstarati včas nosiče baldachýnu. Průvod jde v takovém pořádku jako při ranním přenášení Nejsvětější svátosti do Božího hrobu. Zůstává-li Nejsvětější svátost v Božím hrobě, nepřipravuje se ani baldachýn ani velum a také není třeba klapaček. Kostelník ovšem přinese kadidelnici, aby mohla být monstrance před uložením okouřena. Po pobožnosti u Božího hrobu se zhasnou svíce a všechna světla kromě věčné lampy. Klekání se nezvoní, nýbrž se dává znamení jen řehtačkami a klapačkami. Kostelník prohlédne u Božího hrobu svíce a vymění je, je-li toho třeba…

V kategorii Liturgie, Tridentská mše sv., Velikonoce