(Pokyny k Hodu Božímu velikonočnímu pro asistující i ministranty, tak jak se po dlouhá staletí sloužil až do „reformy“ liturgie ve druhé polovině 20. století, jsou přepsány z dávné příručky „Vzorný kostelník“ od Josefa Vlastimila. Přepis: Eva Švančarová)
BOŹÍ HOD VELIKONOČNÍ
je největší svátek v roce.
Kostelník připraví nejlepší bílá liturgická roucha. Naprosto čisté alby pro kněze, pro ministranty čisté rochety. Slouží se slavná velká mše sv. s asistencí.
Před mší jest „Vidi aquam“. Na Boží hod se kropí lid vodou, kterou si kostelník odlil do džbánku při svěcení vody na Bílou sobotu.
Paškál se rozsvěcuje pouze při mši sv. a při nešporách. Tak se děje až do svátku Nanebevstoupení Páně. Upozorňuje se, že se paškál nikdy nerozsvěcuje, slouží-li se mše sv. v barvě černé nebo fialové.
Na Boží hod velikonoční se někde žehnají vejce, bochníčky a maso. Pokrmy se rozloží na stole u oltáře a kněz je požehná po mši sv., když napřed v sakristii odložil ornát a manipul. Při tomto obřadu se neokuřuje.
K odpolední pobožnosti se obléká nejlepší bílý pluviál a nejlepší bílé dalmatiky, je-li asistence. Hoří zase všechny svíce a světla. Boží hrob zůstává prázdný, ale neosvětluje se, ale také se ještě neodklízí.
V kategorii Liturgie, Tridentská mše sv.
Příspěvek zaslal: leo dne 27.3.2016 / článek si přečetlo 1 700 návštěvníků X-P.cz
Leo P. Švančara