Že je církev v krisi, je jasné už od 60. let XX. století. Tehdy, díky II. vatikánskému koncilu, byly pootevřeny dveře nejrůznějším heresím, které pak do církve vtrhly silou nebývalou.
Současný papež je toho příkladem. I když sám si dává veliký pozor, aby neřekl nic, co by se dalo za vědomou heresi označit. Ale jeho mnohé činy směřují jasně nikoli k církvi, ale od církve, nikoli ke Kristu, ale od Něho. I když „Solovjovovsky“ to maskuje za synkretickou víru v humanitu, v člověka, v dobro… Pokračování…
Zaslal/a leo on Září 6, 2015