Hněvejte se! Ale ne zase moc dlouho!

Homeosměs na koronavirovou epidemickou chřipku COVID-19 - na homeopatickém eshopu u XIV. svatých Pomocníků:

Hněvejte se! Ale nehřešte přitom. A slunce ať nezapadá nad vaším hněvem!
(Pavlův list Efesanům 4:26)

Žijeme v době skutečně už všudypřítomného hněvu. Rozlícení zuřivci zaplavují v poslední době virtuální prostor stále více a více a my sami mnohdy žasneme, jak donedávna moudří lidé ztrácí v hněvu rozum. A žasneme i nad sebou, že v hněvu i my sami ztrácíme soudnost a jsme schopni říci to, co bychom nikdy nikomu neřekli. Usuzujeme proto, že hněv tedy musí nutně být od ďábla, z říše temnot.

Jenže:

Pokračování…

Z kategorie Glosy, Homeopatie / léčba, Politika, Poznámka ke dni, Zajímavosti

Zaslal/a leo on Říjen 18, 2020

Nedělní glosa: Konec naší civilisace?

Už mnoho let jaksi vtíravě podvědomě očekávám cosi, co by se dalo nazvat „koncem naší epochy“. Chcete-li, koncem naší postkřesťanské „vyspělé“ civilisace.
A že k tomu jednou dojít musí, již bylo jasné nejen mně.

Říkal jsem si jen, co to asi tak nakonec způsobí?
Masivní migrace stamilionů lidí? Nebo nějaký nečekaný globální konflikt, katastrofa velkých jaderných zařízení, případně nějaká jiná nečekaná pohroma přírodního charakteru nevídaných rozměrů?

Nikdy by mne nenapadlo, že konec naší civilisace bude mít na svědomí její panická hrůza…

…z chřipky!

Z kategorie Aktuality, Glosy, Poznámka ke dni

Zaslal/a leo on Říjen 18, 2020

Dodržovat příkazy jen bezmyšlenkovitě je stejné nebezpečí, jako je nedodržovat vůbec

turinskeLaxnost v přístupu k víře a Božím pravidlům je všeobecná, u nás, dnešních „katolíků“, pak zvláště…

Ale na druhou stranu jen bezmyšlenkovitě příkazy dodržovat je stejným nebezpečím pro křesťana, jak nepřemýšlet a nerozjímat nad našimi kroky v životě. Tedy, zda chodíme či nechodíme v Božím světle.

„Řekneme-li, že s ním máme společenství, ale současně chodíme ve tmě, lžeme a nečiníme pravdu“ (1. List Janův 1:6)

Zkrátka vše bychom měli vždy poměřovat tím, zda naše počínání vychází z vědomí, že Kristus je Bůh, který se stal člověkem kvůli nám. Kvůli tomu, že člověk se stát Bohem odmítl, stal se Bůh člověkem. Abychom v něm jedno byli.

Pokračování…

Z kategorie Glosy, Poznámka ke dni

Zaslal/a leo on Únor 12, 2018

Kletby a požehnání…

pokani_2018

Otcovo požehnání staví domy, matčiny kletby je boří od základů…

V jednom městě se rozhodli vybudovat nový chrám a jako stavební místo vybrali část starého a už léta nepoužívaného hřbitova.

Když dělníci začali kopat základy, nacházeli tu a tam nějakou tu kost, zbytky prken z rakví, jenže najednou narazili z ničeho nic na rakev, která byla hluboko v zemi obdivuhodně zachovalá. Vykopali ji tedy celou ven a otevřeli víko:

Uvnitř ležel nebožík, vypadal stále jako živý, a ruce měl spoutány copem z ženských vlasů! Pokračování…

Z kategorie Glosy, Zajímavosti

Zaslal/a leo on Únor 11, 2018

Povolební zamyšlení – aneb jaká forma státu je pro nás tou nejlepší?

královská koruna českáPtáme-li se, jaká vláda v lidské společnosti je vůbec ta nejlepší, pak se nám může na první pohled zdát, že je to „přece ta moderní forma“, tedy demokracie, kdy si své vládce lidé volí sami.

Jenže křesťan, který by si měl vždy klást otázku, zda nám, lidem, Bůh nějaké politické uspořádání našich pozemských obcí či států doporučil, nutně dojde k jiné odpovědi!

Nalézáme ji totiž v samotném Božím slově. Tam vidíme naprosto jasně, kterou formu správy věcí veřejných Bůh Israelitům doporučil jako nejlepší. Jde o systém moudrých soudců v čele jednotlivých rodů!

Teprve, když Jeho lid si na svém Bohu vyžádal skrze proroka Samuela krále, Hospodin i tuto formu vládnutí svému lidu dal, ale tento úřad posvětil sám sebou! Králem svého Israele (tedy i celého Božího lidu, každé křesťanské společnosti, obce, země) je totiž JEN Hospodin.

Jím posvěcený král je tedy jen člověk, který sám chybuje, hřeší a skrze to jej také Hospodin někdy odvolává a nahradí jiným. Vidíme to už na případu prvního krále Israele, na Saulovi, jenž neuposlechl Božích příkazů a byl proto svého úřadu nemilosrdně Hospodinem zbaven. Pokračování…

Z kategorie Glosy, Historie, Monarchie, Politika

Zaslal/a leo on Listopad 23, 2017

Štítky: , , ,

Lépe, když nevěřící pobývá v chrámu, než když věřící křesťan navštěvuje lóže a mešity

putin_chramStále častěji slyším i z našeho, katolického prostředí, že prý „chodit do chrámu“ je samo o sobě zbytečné, není-li napřed víra.

Nuže tedy, k tomu mohu nejdříve, než cokoli dále budu komentovat, uvést dogmatický článek tridentského sněmu (1545 – 1563):

„Kdo tvrdí, že svátostmi nového zákona se neuděluje milost ex opere operato (tedy automaticky, ze samého konání), ale že k dosažení milosti stačí POUHÁ víra v Boží zaslíbení, anathema sit“.

Nuže, toto je západní, tedy římskokatolický pohled a navíc dogmaticky ukotven. Pokračování…

Z kategorie Glosy

Zaslal/a leo on Květen 6, 2016

Štítky: , ,

Květná neděle

Homeosměs na koronavirovou epidemickou chřipku COVID-19 - na homeopatickém eshopu u XIV. svatých Pomocníků:

kvetna_kocickyTo zajisté smýšlení mějte v sobě, které bylo i v Kristu Ježíši, jenž jsa ve způsobě Boží, nepokládal toho za věc uloupenou, že jest Rovný Bohu, nýbrž sebe sama zmařil přijav způsobu služebníka tím, že se podobným stal lidem a ve vnějším zjevu byl shledán jako člověk.
Ponížil sebe sama stav se poslušným až k smrti, a to k smrti kříže. Proto také Bůh povýšil ho a dal mu jméno, kteréž jest nade všecko jméno, (zde se pokleká) aby ve jménu Ježíšově pokleklo veškeré koleno…

Tato slova svatého apoštola Pavla (Filipanům 2,5-11), která dnes na Květnou neděli zní v tradičních katolických chrámech a kaplích, nám mimo jiné objasňují, jak si máme počínat ve snaze o „nápravu“ světa i svou vlastní. Pokračování…

Z kategorie Články, Glosy, Poznámka ke dni

Zaslal/a leo on Březen 20, 2016

Síla se zdokonaluje v slabosti

utrpeni

Vasilij Maximovič Maximov: Utrpení (1881)

„A abych pro nesmírnost zjevení se nevyvyšoval, byl mi dán osten pro tělo mé, anděl to satanův, aby mě poličkoval. Proto jsem prosil třikráte Pána, aby odstoupil ode mne. Ale řekl mi : Postačí ti moje milost, neboť síla se zdokonaluje v slabosti. Budu se tedy rád chlubiti svými slabostmi, aby síla Kristova ve mně přebývala“ (2. List Korintským, epištola na dnešní 1. neděli po Devítníku, neděli „Sexagesima“)

Máme často sklony vidět v pravém křesťanském životě jen askesi, utrpení či neustálé odepírání čehokoli příjemného. Možná i pod vlivem příkladů zástupů falešných asketů vrhajících se do trní, aby tak „odčinili“ světské radosti.

Jenže ono to vše je jinak! Pokračování…

Z kategorie Glosy, Poznámka ke dni

Zaslal/a leo on Leden 31, 2016

Víno k radosti pozemské – i k radosti věčné

grog_vinoTřetího dne byla svatba v Káně Galilejské. Byla tam Ježíšova matka; na svatbu byl pozván také Ježíš a jeho učedníci.

Když se nedostávalo vína, řekla Ježíšovi jeho matka: „Už nemají víno.“ Ježíš jí řekl: „Co to ode mne žádáš! Ještě nepřišla má hodina.“

Matka řekla služebníkům: „Udělejte, cokoli vám nařídí.“ Bylo tam šest kamenných nádob, určených k židovskému očišťování, každá na dvě až tři vědra.

Ježíš řekl služebníkům: „Naplňte ty nádoby vodou!“ I naplnili je až po okraj. Pak jim přikázal: „Teď z nich naberte a doneste správci hostiny!“ Učinili tak.

Jakmile správce hostiny ochutnal vodu proměněnou ve víno – nevěděl, odkud je, ale služebníci, kteří vodu nabírali, to věděli – zavolal si ženicha a řekl mu: „Každý člověk podává nejprve dobré víno, a teprve když už se hosté opijí, víno horší. Ty jsi však uchoval dobré víno až pro tuto chvíli.“

Tak učinil Ježíš v Káně Galilejské počátek svých znamení a zjevil svou slávu. A jeho učedníci v něho uvěřili.

(Evangelium 2. neděle po Zjevení Páně – Jan 2, 1-11)

 

Dnešní evangelium o známém zázraku v Káni je jednou z mnoha evangelijních zpráv o zvláštním významu, který Bůh přisuzuje vínu.

Pokračování…

Z kategorie Glosy, Poznámka ke dni

Zaslal/a leo on Leden 17, 2016

Křesťany nelze pro hlásání pravd Víry stíhat – tedy zatím!

veronika_divkyStátní moc začíná opět, jak jsme byli – ještě moje generace – denně zvyklí před listopadem 1989, nasazovat na smýšlení občanů paragrafy. Paragrafy, které mohou ty „nesprávně“ uvažující lidi dostat za mříže za zločinné jednání, jehož se dopustí každý, kdo verbálně nesouhlasí s ideologií, která je nám v posledních letech vnucována.

Zkrátka, šrouby se opět utahují…

§ 356: „Kdo veřejně podněcuje k nenávisti k některému národu, rase, etnické skupině, náboženství, třídě nebo jiné skupině osob nebo k omezování práv a svobod jejich příslušníků, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.“

Trochu si tento paragraf, který státní moc nyní nasazuje plošně proti svobodě slova (mj. případ docenta Konvičky) – a zcela jistě proto, aby pokud možno všem ostatním „zavřela ústa“ – rozebereme z hlediska logiky: Pokračování…

Z kategorie Glosy

Zaslal/a leo on Leden 15, 2016

Rodina: Bohem požehnané věčné pouto mezi generacemi

krest_pr

Při křtu svatém jsou dětem přidělování na celý jejich život Andělé strážní, kteří tajemně, nicméně často velmi prokazatelně, pomáhají rodičům při výchově jejich potomků, když od nich odvracejí, někdy až zázračně, nejrůznější nebezpečí duchovní i fyzická…

Introitus:
Exspltat gáudio pater Justi gáudeat Pater tuus et Mater tua, et exsúltet quæ génuit te.
(Nechť radostí jásá otec Spravedlivého; nechť raduje se Otec tvůj a Matka tvá a jásá, kteráž tě porodila. – Přísl. 23, 24, 25)

Zajímavý introitus má dnešní bohoslužba svátku Svaté Rodiny (tento svátek dle tradičního katolického kalendaria připadá na 1. neděli po Zjevení Páně). Nechť raduje se otec i matka spravedlivého!

Tento biblický verš se nevztahuje, jak bychom mohli na první pohled logicky a správně předpokládat, pouze a výhradně ke Spasiteli a Jeho Svaté Rodině.

Vztahuje se totiž k rodině – obecně a universálně – k vazbám mezi jejími členy bez ohledu na propast generací, vztahuje se ke každému z nás. Jasně totiž evokuje, že činy potomků nějak ovlivňují i stav rodičů (a naopak), ať jsou živi, či již na věčnosti. A stejně tak i existuje trvalé pouto mezi prarodiči a počínání jejich vnuků… Pokračování…

Z kategorie Glosy, Poznámka ke dni

Zaslal/a leo on Leden 10, 2016

Večer Tříkrálový…

theoJe předvečer svátku Zjevení Páně, večer tříkrálový…

Nadchází svátek – lidově – na katolickém západě zvaný Tříkrálový, na pravoslavném východě nese, ovšem o 13 dnů později, název Bohozjevení (Theofanie).

Na východě se 6. ledna připomíná křest Pána Ježíše v Jordánu, na západě stejně tak, jenže k tomu přistupuje svátek mudrců z východu, kteří – ač pohané – jediní byli schopni rozpoznat betlémskouhvězdu a díky ní putovali k narozenému Spasiteli až do vzdáleného Betléma. (Svátek mudrců, „tří králů“, se na východě, v pravoslaví, připomíná však již se slavností Narození Páně.) Pokračování…

Z kategorie Glosy, Poznámka ke dni

Zaslal/a leo on Leden 5, 2016

Ve Jménu Ježíše buďme uzdraveni!

turinske

Tvář Pána Ježíše na turinském plátnu.

(Filip 2, 10–11) Ve jménu Ježíšově nechť pokleká veškeré koleno, nebešťanů, pozemšťanů i pekelníků; a každý jazyk nechť vyznává, že Pán Ježíš Kristus v slávě jest Boha Otce.

(Introitus dnešní neděle, tedy svátku Nejsvětějšího Jména Ježíš, dle tradičního katolického kalendaria)

Zajímavá věta z druhého listu svatého Pavla Filipanům dnes otevírá bohoslužbu.

Jakoby bičem šlehla tato apoštolova slova přímo do jádra našich srdcí, zanesených po léta usazovanými pavučinami strachů. Strachů z budoucnosti, z vlastních vin, z toho, co přijde zítra, pozítří… Pokračování…

Z kategorie Glosy, Poznámka ke dni

Zaslal/a leo on Leden 3, 2016

Další rok nám Bohem darovaný pro naše posvěcení…

ikona_bohorodiceDnes, kdy slavností Matky Boží a současně svátkem Obřezání Páně počíná se nový občanský rok, je třeba si připomenout tolik opomíjenou věc, věc, na kterou nemyslíme, zapomínáme na ni, vytěsňujeme ji z myslí.
A sice, že každý den, měsíc, každý rok navíc k tomu, co jsme prožili dosud, jsou nám Bohem dopřány z Jeho nekonečné lásky a milosti. Jako přesčas, jako bonus…
A to proto, aby tyto hodiny, dny, roky, byly užitečny k našemu posvěcení, k naší přípravě na věčnost, v níž bychom bez náležité pozemské přípravy a pravého „vzdělání duše“ byli  vlastně navěky nešťastni.
A tak více, než kdy jindy, je dobré se dnes ponořit i do pamětí generací ještě našich dědečků – dnes již dlících na oné věčnosti – kteří důvěrně znali od dětství cyklus života i jeho neměnný řád. A věděli, že jak člověk žije, tak umírá – a tak se i rodí v Kristu pro blaženou věčnost.
Díky Bohu za každý další rok, v němž se těmto – donedávna normálním – postojům dokážeme my, generace vášní, světa a hluku, opět o krůček přiblížit:
 

Pokračování…

Z kategorie Glosy, Poznámka ke dni

Zaslal/a leo on Leden 1, 2016

Po mších zmizí z chrámů i sám Kristus

ryba

Kaplan František Česaný v podání Petra Štěpánka před Gloria u hlavního oltáře v inscenaci Noc pastýřů…

Cokoli lidi nějak pohne v duši, dobře tomu tak – a buď za to Bohu chvála.

Ale:
Stále méně mne v duši těší již skoro padesátiletá devalvace vánočních – ale i jiných – hudebních mší na kulisu k opékání ryb, strojení stromků, k řízení auta – či v lepším případě na koncerty pro emoce svátečně naladěného publika.

Tato krásná díla byla totiž autory stvořena k doprovodu katolické liturgie, Mše svaté.
Od reformy liturgie roku 1969 však nelze žádné existující dílo minulých staletí při liturgii provést – jednoduše proto, že struktura takzvané „mše Pavla VI.“ (což je onen moderní liturgický útvar, který je dnes po 45 let prakticky výhradní ve všech katolických kostelích světa) je jiná, než struktura skutečné katolické Mše svaté. Té Mše, pro kterou psali všichni skladatelé historie.

Pokračování…

Z kategorie Glosy

Zaslal/a leo on Prosinec 27, 2015