Hněvejte se! Ale nehřešte přitom. A slunce ať nezapadá nad vaším hněvem!
(Pavlův list Efesanům 4:26)
Žijeme v době skutečně už všudypřítomného hněvu. Rozlícení zuřivci zaplavují v poslední době virtuální prostor stále více a více a my sami mnohdy žasneme, jak donedávna moudří lidé ztrácí v hněvu rozum. A žasneme i nad sebou, že v hněvu i my sami ztrácíme soudnost a jsme schopni říci to, co bychom nikdy nikomu neřekli. Usuzujeme proto, že hněv tedy musí nutně být od ďábla, z říše temnot.
Jenže:
Když jsem v roce 2007 měl první infarkt myokardu, pan profesor Janoušek mi pak v Brně na koronárce řekl: „Kdybyste nebyl v politice a nemusel jste být neustále diplomatickým – ale namísto toho byste mohl dát pěstí přes hubu tomu, kdo vás štve, tak tady s tím infarktem nejste!“.
Mnohokrát jsem nad jeho slovy od té doby přemýšel.
Je hněv proti Bohu? Nebo ne? Máme právo mlčet k zjevnému bezpráví, ke zjevné tyranii, k politikovi, který je jasným zločincem?
Nikoli!
V Písmu svatém najdeme mnoho odkazů na nutný a spravedlivý hněv. Je to způsob, jak si vyčistit svědomí, ulevit svým emocím, jak jasně říci: „Takto ne!“.
Ale, jak říká svatý apoštol Pavel v listě Efesanům, je třeba současně v hněvu nežít. Netrápit se tím dlouho. Udeřit do dveří, do obrazu politika, který nás irituje; praštit pěstí do stolu, až praskne. Ale nenechat nad svým hněvem „zapadat slunce“.
Jinými slovy, rozčilit se je blahodárné, často je to jediná možnost, jak ulevit svému svědomí, ale jít pak spát již JEN s modlitbou a čistou myslí.
Pokud totiž v sobě hněv držíme, chováme se přesně proti tomu, co říkal nebožtík profesor Janoušek: „Okamžitě ventilujme to, co nás štve. Ihned a teď. Držíme-li to v sobě dny, týdny či snad měsíce, pak přijde infarkt, mrtvice či rakovina. Pozor na to!“.
A tak nám všem přeji, abychom i dnes usínali s modlitbou a čistou myslí, zbaveni už vždy navečer hněvu a negativních emocí, které si máme vybít jenom během dne. A dokonce je vybít musíme!
Ale abychom nevstupovali do dalšího dne se vztekem, nad kterým by slunce nezapadlo.
Amen.
Leo P. Švančara (www.svancara.eu), psáno o Dvacáté neděli po svatém Duchu, na svátek sv. Lukáše, 18. října A.D. 2020
V kategorii Glosy, Homeopatie / léčba, Politika, Poznámka ke dni, Zajímavosti
Příspěvek zaslal: leo dne 18.10.2020 / článek si přečetlo 621 návštěvníků X-P.cz
Leo P. Švančara