X-P.cz víra • publicistika • komentáře • tradice • zajímavosti • konservatismus

Hledat:

Ptáme-li se, jaká vláda v lidské společnosti je vůbec ta nejlepší, pak se nám může na první pohled zdát, že je to „přece ta moderní forma“, tedy demokracie, kdy si své vládce lidé volí sami.

Jenže křesťan, který by si měl vždy klást otázku, zda nám, lidem, Bůh nějaké politické uspořádání našich pozemských obcí či států doporučil, nutně dojde k jiné odpovědi!

Nalézáme ji totiž v samotném Božím slově. Tam vidíme naprosto jasně, kterou formu správy věcí veřejných Bůh Israelitům doporučil jako nejlepší. Jde o systém moudrých soudců v čele jednotlivých rodů!

Teprve, když Jeho lid si na svém Bohu vyžádal skrze proroka Samuela krále, Hospodin i tuto formu vládnutí svému lidu dal, ale tento úřad posvětil sám sebou! Králem svého Israele (tedy i celého Božího lidu, každé křesťanské společnosti, obce, země) je totiž JEN Hospodin.

Jím posvěcený král je tedy jen člověk, který sám chybuje, hřeší a skrze to jej také Hospodin někdy odvolává a nahradí jiným. Vidíme to už na případu prvního krále Israele, na Saulovi, jenž neuposlechl Božích příkazů a byl proto svého úřadu nemilosrdně Hospodinem zbaven.

Protože král zastupuje Hospodina před svým lidem a je jeho viditelným zástupcem, je rovněž zodpovědný za jakékoli svoje rozhodnutí při svém vládnutí samotnému Bohu a nejen to, je zodpovědný také za to, zda a jak sám svým jednáním i celým svým životem vypovídá o Hospodinu, jenž ho ke službě svému lidu povolal…

Čili, když se vrátíme k původní otázce po té vůbec nejlepší možné formě vlády:

Komu je zodpovědný nám vládnoucí 281 členný sbor obou komor parlamentu plus jeden president?

Řeknete si jistě – no přece svým voličům.

Jenže kdepak!

Jak čteme v české ústavě, poslanec, senátor i president slibuje, že „svůj mandát bude vykonávat v zájmu všeho lidu“. Tedy nikoli v zájmu těch, kteří jej na základě jeho programu do funkce zvolili. A dokonce se v tomto ústavou předepsaném slibu pranic neříká o tom, kdo to vlastně je,onen „veškerý lid“? Zda to je jen občan naší země, držitel českého občanství, ten kdo se zde narodil? A nebo snad veškerý „lid“ na celé zeměkouli?

To netušíme ani my, ani oni. Pouze je touto větou zjevně definováno, že politik NESMÍ zastávat zájmy svých voličů. A v podstatě je tedy již samotný vstup do vlády nad námi, poddanými, hned v prvním slibu nových vládců ohraničen lží: „Slíbil jsem vám to, či ono, ale samozřejmě to splnit nesmím. Nezastávám totiž jenom vaše preference, díky kterým jste mne moji vážení voliči udělali vaším vládcem, ale jen podle svého uvážení zastávám zájmy všech. I těch, kteří mají zcela jiné požadavky než vy…“ – zní ten základní vzkaz tvůrců tohoto systému.

Shrnul bych to tedy tak, že tento způsob vládnutí je úzce horisontální: Vládce zastupuje své voliče, kteří jsou ale stejně chybující jak on sám, a kteří ho ze své chybující vůle zvolili vládcem. Ovšem jejich vůli, vyjádřenou voliči té které osobě či straně ve volbách, zvítězivší vládce při svém vládnutí prakticky nesmí naplnit. Není tedy za to, co pak přikazuje ve svých zákonech občanům země, zodpovědný nikomu a může jednat zcela svévolně. (Což také vidíme po celou dobu, kdy tento systém na světě funguje.)

Naproti tomu křesťanská monarchie je systémem vertikálním: Vládce nezastupuje žádné chybující voliče, žádné jejich libůstky či preference, ale naopak. On zastupuje před Božím lidem výhradně jen dokonalého Stvořitele všeho viditelného i neviditelného, věčného Boha! A vládne tedy nikoli podle lidských chybných úsudků či vrtochů, ale úzkostlivě dle Božího řádu. Protože jak ví z Písma, je legitimním vládcem nad lidmi jenom tak dlouho, dokud ve svém úřadu plní Boží vůli a zachovává do puntíku Jeho zákony.

A proto je taková vláda – jako jediná možná – vládou dokonalou! Protože Boží zákony pro nás lidi jsou tím nejlepším, co jsme mohli ke svému životu zde na zemi dostat.

Bůh všemu svému stvoření dal řád a ten – je jako On sám – řádem dokonalým. Je to Řád přesně takový, který nás vede k našemu dobrému životu zde na zemi – a co víc: k věčnému životu pak u Jeho trůnu.

Leo P. Švančara, 23. listopadu A.D. 2017

K tématu také: Korunovační řád Karla IV. pro korunovace českých králů…

V kategorii Glosy, Historie, Monarchie, Politika