Svatý Jan Zlatoústý: Světec právě pro nás, rozumem opojený Západ!

Sháníte marně homeopatika? Zkuste náš eshop u XIV. svatých Pomocníků:
Tři velcí biskupové a theologové: Basil Veliký, Jan Zlatoústý, Řehoř Theolog...

Tři velcí biskupové a theologové: Basil Veliký, Jan Zlatoústý, Řehoř Theolog…

Ve snaze vysvětlovat největší dějinný v lidské historii velmi často upadáme do mnoha klišé a polopravd.

Ano, jde o samotný úhelný kámen křesťanské praxe, tedy o zpřítomnění Boha na oltářích během Svaté , tedy u nás zvané „mše“. Jak my – katoličtí západní i pravoslavní východní – křesťané věříme, během tohoto úkonu Vzkříšený Spasitel, Bůh, vstupuje do chleba a vína a tyto lidské produkty se stávají samotným Živým Bohem. Při Svaté Liturgii (mši sv.) tak unikátně – a jen pro tento výjimečný okamžik – jíme a pijeme pokrmy v pravém slova smyslu živé a jsme tak skutečným Životem navždy prostupováni i my sami! (Na rozdíl od běžné stravy, kdy musíme denně požívat „mrtvoly“, tedy stravu, která musí být nejdříve usmrcena – a tím jíme a pijeme jen pouhopouhé oddalování naší jednou nevyhnutelné smrti.)

Co se však při tomto zázraku na oltáři děje, kdy k němu dochází či jaké procesy jej způsobují?

Římská mše, takzvaná tridentská...

Římská mše, takzvaná tridentská…

Západní theologické uvažování římského okruhu se již v raném středověku pod vlivem aristotelovského myšlení touto cestou pustilo a mnoho theologů se – snad až příliš podrobně a neúměrně – začalo zabývat těmito „technickými“ otázkami. K čemuž současně přispěly i ne vždy přínosné germánské vlivy na původně čistou a jasnou římskou liturgii. V 10.-11. století se do původně pravověrné římské mše dostaly mnohdy diskutabilní formulace i polopohanské liturgické prvky. Což, společně s pokusy definovat přítomnost Krista v chlebu a víně, bohužel vedlo jiné theology k pochybnostem nad – v té době již na dogmata povýšenými – theoriemi scholastických badatelů. Vývoj dospěl tak daleko, že to nakonec způsobilo odpadnutí celých částí západních křesťanů od římské církve. Výsledkem byla takzvaná reformace a následně postupné štěpení křesťanského Západu až do dnešních tisíců a tisíců všemožných sborů a „církví“. Z nichž většina pak dokonce začala reálnou Boží přítomnost na oltáři tvrdošíjně popírat a tak přestala být křesťany. I když se „křesťanskými“ ze zvyku stále všichni nazývají…

Východní Svatá Liturgie sv. Jana Zlatoústého...

Východní Svatá Liturgie sv. Jana Zlatoústého…

Východní byzantského okruhu naopak ponechala „technické otázky“ sestupu Boha na oltář do svatých darů stranou. Tento jev je pro východní křesťany jednoduše svatou Tajinou (svatým Tajemstvím), přičemž věří, že se tak děje během ústřední části Liturgie, při vzývání Ducha svatého nad chlebem a vínem, při takzvané Epiklesi. Což ostatně potvrzuje i mnoho zázraků a nejrůznějších zjevení v historii Církve. A tak se ve východní části Církve tedy zrovna skrze tuto záležitost žádná „reformace“ rozhořet nemohla a východní křesťané si mohli v otázce Božské přítomnosti v eucharistických darech, chlebu a vínu, udržet jednotu až dodnes. Ale i v jejich liturgiích si díky tomu uchovali mnoho blahodati z původních prvokřesťanských dob, jednoduše proto, že podstatné části jejich „mší“ nepodlehly až dodnes žádným reformám. A tak v například v byzantsko-slovanských liturgiích sv. Jana Zlatoústého a sv. Basila můžeme být dodnes účastníky téhož děje, jako když apoštolové uprostřed svých žáků „lámali chléb“ a podávali tak již prvním křesťanům Živého Boha.

Související články na X-P.cz:  Prosme po třiceti letech opět svatou Anežku Českou o zázrak. O svobodu!

 

A my, odchovanci západního způsobu přemýšlení, bychom proto měli čas od času přehodnotit naše sklony k přílišnému rozebírání Božích věcí, přijmout v jistých věcech východní způsoby rozjímání a oprostit se od našich zakořeněných rozumových konstrukcí. Těmi totiž lze postihnout snad otáčení ozubených soukolí v převodech námi zkonstruovaných strojů, nikoli však principy světa – a už vůbec ne tajemství jeho Stvořitele.

A protože dnes ve východním orthodoxním kalendáři slavíme svátek sv. Jana Zlatoústého (13. listopadu iuliánského kalendáře, tedy 26. listopadu kalendáře gregoriánského), máme k snětí našich „scholastických okovů“ skvělou příležitost. Tento světec a patriarcha Konstantinopolský nám totiž může být právě v tomto velkým pomocníkem a vzorem. Svatý Jan byl současně vzdělancem v římském, tedy na rozumu založeném způsobu uvažování – a zároveň i skvělým theologem v byzantském duchovním a Bohonosném přístupu…

Svatý Jene Zlatoústý, oroduj tedy na nás, otroky našeho rozumu, abychom se mohli lépe přiblížit pravé a rozumem nepochopitelné Boží Pravdě!

(Sv. Jan Zlatoústý byl vynikající theolog, který mj. citlivě redigoval někdy v letech 347 až 407 takzvanou liturgii sv. Jakuba, tedy původní apoštolskou „mši“. Tím vznikla krásná liturgie sv. Jana Zlatoústého, která je dodnes hlavní užívanou Svatou Liturgii v celém řecko-slovanském pravoslavném světě a známe ji všichni alespoň od vidění z ruských i z řeckých pravoslavných chrámů.)

Leo P. Švančara, psáno na orthodoxní svátek sv. Jana Zlatoústého, 26. listopadu A.D. 2017

K tématu viz. také například

– Liturgie sv. Jana Zlatoústého na X-P.cz

Moc liturgických obřadů na X-P.cz

V kategorii Bohoslužby, Liturgie, Poznámka ke dni

Příspěvek zaslal: leo dne 26.11.2017 / článek si přečetlo 943 návštěvníků X-P.cz

Štítky: , , , ,

Diskuze ke článku

Jméno

E-mail

Web

Komentáře

Další příspěvky