Orthodoxní liturgie sv. Jana Zlatoústého, plný text anafory

Pro zájemce o hluboké duchovní poklady pravoslavné (orthodoxní) přinášíme na těchto stránkách plný text podstatné části pravoslavné Svaté liturgie. Jde o analogickou obdobu našeho římského kánonu (ten viz na těchto stránkách zde).

Jedná se o svatý text, proto by jej skuteční zájemci měli také vnímat a číst vždy jen s plným usebráním a s modlitbou!

Text anafory – orthodoxní liturgie sv. Jana Zlatoústého

 

Úvodní dialog

Po vyznání víry kněz složí na třikrát vélum, políbí je a položí vpravo na oltář.

 

Jáhen hlasitě volá (zpívá):

Postůjme náležitě, postůjme s bázní Boží. Pozor mějme, abychom svatou oběť přinesli v pokoji.

Sbor: Milost pokoje, oběť chvály.

Nato se jáhen hluboce pokloní a vrátí do svatyně po bok kněze. Během začátku eucharistické (až po trojsvatou píseň) pohybuje jáhen liturgickým vějířem (nebo malým vélem) nad svatými dary. Kněz se půlkruhovitě obrací k lidu, žehná (jednou) a volá pozdravení:

Milost našeho Pána Ježíše Krista i láska Boha Otce a účastenství svatého

Ducha ať je s vámi se všemi. +

Sbor: I s duchem tvým.

Kněz: Vzhůru srdce.

Přitom pozdvihuje zrak a rozepjaté ruce.

Sbor: Máme je u Pána.

Kněz s asistencí sepnou ruce naprsou a kněz se skloněnou hlavou říká:

Vzdávejme Pánu díky.

Sbor: Důstojné a spravedlivé je klanět se Otci i Synu i svatému Duchu, nerozdílné Trojici jediné podstaty.

 

Preface

Kněz se potichu modlí s rozpjatýma rukama:

Je důstojné a spravedlivé ti zpívat, tebe blahoslavit a chválit, vzdávat ti díky a klanět se ti na každém místě, kde panuješ.

Neboť tys Bůh nevýslovný a neobsáhlý, neviditelný a nepochopitelný, jsi věčný, jsi stále týž, ty i tvůj jednorozený Syn i tvůj svatý Duch.

Z nebytí do bytí jsi nás přivedl, a když jsme padli, opěts nás postavil a nepřestal činit všechno, abys nás přivedl do nebe a daroval nám své budoucí království.

Za to všechno ti děkujeme, i tvému jednorozenému Synu i tvému svatému Duchu, za všechno, o čem víme i o čem nevíme, za dobrodiní zjevná i skrytá, kterás nám prokázal.

Děkujeme ti také za tuto službu,

kterou sis přál přijmout z našich rukou,

ačkoli k tvým službám při tobě stojí

tisíce archandělů a desetitisíce andělů, a cherubové i serafové, šestikřídlí a mnohoocí,

se před tebou vznášejí na svých křídlech

 

(závěr modlitby hlasitě):

a zpívají vítěznou píseň,

volají k tobě, vzývají tě a říkají:

 

Sbor: Svatý, svatý, svatý, Pán zástupů,

plná jsou nebesa i země tvé slávy.

Hosannana výsostech.

Požehnaný ten, který přichází ve jménu Páně.

Hosannana výsostech.

Jáhen vzav z diskosu hvězdu, udělá hvězdou kříž nad diskem (dotkne se přitom hvězdou okraje disku nahoře, dole, nalevo i napravo), políbí hvězdu a odloží ji stranou na oltář. Kněz se dál tiše modlí s rozpjatýma rukama:

S těmito blaženými silami,

svrchovaný Pane a příteli lidí,

voláme k tobě i my a říkáme:

Jsi svatý, svatý nade vše,

ty i jednorozený tvůj Syn a .

Jsi svatý, svatý nade vše, a velkolepá je tvoje sláva. Ty sis tak zamiloval svůj svět, žes dal svého jednorozeného Syna, aby nikdo, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. (sr. J 3, 16)

 

Zpráva o večeři Páně

A on přišel a uskutečnil celý tvůj plán naší spásy:

V noci, kdy byl vydáván,

nebo spíš kdy se sám vydával za život světa,

(kněz vezme diskos do rukou a poněkud jej pozdvihne)

vzal do svých svatých, přečistých a neposkvrněných rukou chléb,

vzdal ti díky a požehnal + ,

chléb posvětil a nalámal

a rozdal jej svým svatým učedníkům a apoštolům

se slovy:

 

Instituční slova

Kněz skloní hlavu, pozdvihne pravici a žehná svatý chléb. Přitom hlasitě říká (zpívá):

Vezměte si a jezte,

toto je tělo mé

a láme se za vás na odpuštění hříchů.

Při těchto institučních slovech ukazuje jáhen na diskos, drže přitom orárium třemi prsty.

Sbor: Amen.

Kněz potichu:

Podobně vzal po večeři i kalich a řekl:

Kněz vztáhne pravici nad kalich, požehná jej a hlasitě říká (zpívá):

Pijte z něho všichni,

toto je krev má,

krev Nového zákona,

a vylévá se za vás a za všechny

na odpuštění hříchů.

Jáhen opět ukazuje na kalich drže orárium třemi prsty.

Sbor: Amen.

Anamneze

Kněz s rozpjatýma rukama pokračuje potichu a se skloněnou hlavou:

Pamětlivi tedy tohoto spasitelného příkazu a všeho, co se stalo pro nás:

kříže, hrobu, třetího dne, vstoupení na nebesa, trůnění po pravici

i druhého a slavného příchodu

Jáhen vezme dojedné ruky kalich, do druhé diskos, zkříží ruce a oboje současně pozdvihne. Kněz hlasitě pokračuje:

přinášíme ti dar z tvých darů

pro všechny a za všechny.

Sbor: Tobě zpíváme, tobě blahořečíme,

tobě děkujeme, Pane,

a modlíme se k tobě, Bože náš.

 

Epikleze

Kněz znovu skloní hlavu a tiše se modlí s rozpjatýma rukama:

Nuže, přinášíme ti tuto službu,

oběť duchovní a nekrvavou,

a vzýváme tě, modlíme se k tobě

a pokorně tě prosíme:

Sešli svého svatého Ducha

na nás i na tyto předložené dary.

 

Jáhen odloží liturgický vějíř (nebo vélum) a přistoupí ke knězi. Následující tropar s verši se modlí kněz s jáhnem střídavě:

 

Kněz: Pane, tys o třetí hodině seslal svým apoštolům svého přesvatého Ducha:

ve své dobrotě ho neodmítej ani nám, a obnov nás, když tě prosíme:

Jáhen: Srdce čisté stvoř ve mně, Bože, a ducha pravého obnov v útrobách mých. (Ž 51, 12)

 

Po prvním verši udělají oba hlubokou poklonu.

Kněz: Pane, tys o třetí hodině seslal svým apoštolům svého přesvatého Ducha:

ve své dobrotě ho neodmítej ani nám, a obnov nás, když tě prosíme:

Jáhen: Neodmítej mě od své tváře a tvého svatého Ducha mi neodnímej. (Ž 51, 13)

 

Při druhém verši udělají oba druhou poklonu.

Kněz: Pane, tys o třetí hodině seslal svým apoštolům svého přesvatého Ducha:

ve své dobrotě ho neodmítej ani nám, a obnov nás, když tě prosíme:

 

V závěru udělají oba třetí poklonu. Jáhen nakloní hlavu, ukáže oráriem na svatý chléb a potichu říká:

 

Požehnej, Pane, svatý chléb.

 

 

 

Kněz stojí zpříma, dělá nad svatým chlebem kříž a říká:

A učiň tento chléb vzácným tělem svého Krista +

Jáhen: Amen.

A ukáže oráriem na kalich se slovy:

Požehnej, Pane, svatý kalich.

Kněz žehná kalich a říká:

 

A co je v tomto kalichu, učiň vzácnou krví svého Krista. +

 

Jáhen: Amen.

A hned ukáže oráriem na svatý chléb i kalich se slovy:

Požehnej, Pane, oboje.

Kněz žehná svaté dary a říká:

Skrze proměnění svým svatým Duchem. +

 

Jáhen: Amen, amen, amen.

Pak jáhen nakloní hlavu ke knězi a říká:

Pamatuj, svatý Pane, na mne hříšného.

Kněz: Hospodin Bůh kéž ustavičně na tebe pamatuje

ve svém království,

nyní i vždycky i na věky věků.

Jáhen: Amen.

 

 

 

A postaví se na původní místo, vezme opět vějíř nebo malé vélum a ovívá svaté dary. Kněz se s rozpjatýma rukama potichu modlí:

A dej, aby všem přijímajícím přinesly očištění duše, odpuštění hříchů, účastenství tvého svatého Ducha,

naplnění nebeského království a tvou blízkost,

a nikoli soud ani odsouzení.

 

Přímluvy

Přinášíme ti tuto duchovní službu

také za ty, kteří spočinuli v pokoji:

za praotce, otce, patriarchy a proroky,

apoštoly, kazatele a evangelisty,

mučedníky, vyznavače, askety

a za každou spravedlivou duši,

která ve víře došla dokonalosti.

Kněz okouří třikrát svaté dary a hlasitě říká (zpívá):

Především za naši přesvatou, přečistou,

nade všechny blahoslavenou a slavnou Vládkyni naši,

Bohorodičku a vždy Pannu Marii.

Kněz odevzdá kaditelnici jáhnovi, ten okouří kolem dokola oltář a přitom si připomíná jména zemřelých zapsaná v diptychách. Sbor zpívá hymnus Bohorodičce (Megalynarion):

Opravdu se sluší tě blahoslavit,

Bohorodičko navěky blažená a bez jediné poskvrny,

matko Boha našeho:

nad cheruby jsi hodná cti

a slávu serafů s tvou nelze srovnat,

neboť bez porušení jsi porodila Boží slovo;

Rodičko Boží pravá, tebe velebíme.

(O svátcích Páně a svátcích Bohorodičky se místo tohoto megalynaria zpívá irmos deváté ódy kánonu z jitřní hodinky.)

 

Zatímco sbor zpívá, pokračuje kněz s rozpjatýma rukama v tiché modlitbě:

Přinášíme tuto službu i za svatého Jana,

Proroka, Předchůdce a Křtitele,

za svaté, slavné a věhlasné apoštoly,

za svatého N, jehož památku dnes slavíme,

a za všechny tvé svaté.

Pro jejich přímluvu, Bože, na nás shlédni.

Se sepjatýma rukama vzpomíná kněz na zemřelé:

A pamatuj na všechny, kdo odpočívají

v naději na vzkříšení a život věčný (zvláště na tvého služebníka N)

Znovu rozepne ruce:

a dej jim pokoj tam, kde svítí světlo tvé tváře.

A ještě tě, Pane, prosíme:

Pamatuj na všechno pravověrné biskupstvo,

věrně spravující slovo tvé pravdy, (sr. 2 Tm 2, 15)

na všechno kněžstvo a jáhenstvov Kristu

i na všechno duchovenstvo.

Přinášíme ti také tuto duchovní službu

za celý svět,

za svatou obecnou a apoštolskou ,

za ty, kdo žijí čistým a svatým životem,

za naši zem a za ty, kdo nám vládnou:

dej jim, Pane, vládu pokojnou,

abychom i my v jejich klidu žili

život klidný a pokojný

ve vší zbožnosti a svatosti. (sr. 1 Tm 2, 2)

Zde potichu vzpomene na živé, které chce. Pak se sepjatýma rukama říká (zpívá) hlasitě:

Předně pamatuj, Pane, na našeho nejsvětějšího otce, patriarchu N:

Zachovej ho svým svatým církvím

v pokoji, štěstí a úctě,

dej mu zdraví a dlouhá léta,

ať věrně spravuje slovo tvé pravdy. (sr. 2 Tm 2, 15)

Pamatuj, Pane, na našeho pána (arci)biskupa N:

Zachovej ho svým svatým církvím

v pokoji, štěstí a úctě,

dej mu zdraví a dlouhá léta,

ať věrně spravuje slovo tvé pravdy.

 

Jáhen se postaví k bráně ikonostasu a připomíná jména živých zapsaná v diptychách:

Pamatuj, Pane, i na nejdůstojnějšího kněze N,

jenž ti přináší tyto svaté dary

za spásu a ochranu všeho shromážděného lidu,

nakonec hlasitě přidá:

a na všechny, na které každý z nás myslí,

na všechny muže a ženy.

 

Kněz pokračuje potichu:

Pamatuj, Pane, na město (místo, klášter), kde žijeme,

a na všechna města a všechny země

i na všechny, kdo v nich ve víře žijí.

Pamatuj, Pane, na ty, kdo se plaví nebo cestují, na nemocné a trpící, zajaté a vězněné (varianta: na ty, kdo ztratili svobodu) a na jejich spásu.

Pamatuj, Pane, na ty, kdo přinášejí dary

a kdo konají dobro v tvých svatých církvích

a ujímají se chudých,

a sešli hojnost milosti na nás všechny.

Nakonec se hlasitě modlí ekfonezi:

A dej nám jedněmi ústy a jedním srdcem

oslavovat a chválit

tvé nejvýš ctihodné a vznešené jméno,

 

Otče, Synu i Duchu svatý,

nyní i vždycky i na věky věků.

Sbor: Amen.

 

Na závěr anafory se kněz obrátí k lidu a žehná mu slovy:

A hojné milosrdenství velikého Boha

a Spasitele našeho Ježíše Krista

ať je s vámi se všemi + .

Sbor: I s duchem tvým.


V kategorii Liturgie, Orthodoxie

Příspěvek zaslal: leo dne 30.5.2012 / článek si přečetlo 4 650 návštěvníků X-P.cz

Web rediguje: Leo P. Švančara

Další příspěvky