Ordo Misae (Mešní řád latinsky s českým překladem)

Mešní řád


S. Kněz  D. Jáhen  L. Podjáhen/Lektor  M. Ministrant/Lid  C. Chór  V. Versiculus  R. Responsum  Znamení kříže 

katechumenů

MODLITBA U STUPŇŮ OLTÁŘE

Když se kněz zcela oblékl ke Mši sv., přistupuje s jáhnem a podjáhnem nebo jenom s ministranty k oltáři. Dole u stupňů vyjadřuje nejprve svou touhu po milostiplném oltáři.

Skloněn činí znamení kříže se slovy:

S. In nomine + Patris, et Filii, et Spiritus Sancti. Amen. S. Ve jménu + Otce i Syna i Ducha Svatého. Amen.

S rukama sepjatýma na prsou počíná hymnus:

S. Introibo ad altare Dei. S. Vstoupím k oltáři Božímu.
M. Ad Deum, qui laetificat iuventutem meam. M. Před Boha, jenž je původcem radosti mé od mladosti mojí.

Následující žalm 42. se vynechává ve všech Mších zádušních a po celou dobu pašijovou (od Smrtné neděle do Zeleného čtvrtku) vyjímaje svátky.

Ps. 42, 1-5.  Ž. 42, 1-5. 
S. Iudica me, Deus, et discerne causam meam de gente non sancta: ab homine iniquo et doloso erue me. S. Zjednej mi právo, Bože, a rozhodni při mou proti bezbožnému lidu; od člověka nespravedlivého a lstivého vysvoboď mne.
M. Quia tu es, Deus, foritudo mea: quare me reppulisti, et quare tristis incedo, dum affligit me inimicus? M. Neboť tys, Bože, síla má! Proč mne zapuzuješ, a proč smuten chodím, když mne souží nepřítel?
S. Emitte lucem tuam et veritatem tuam: ipsa me deduxerunt, et adduxerunt in montem sanctum tuum et in tabernacula tua. S. Sešli světlo své a pravdu svou; ty mne povedou a dovedou ke svaté hoře tvé a do stánků tvých.
M. Et introibo ad altare Dei: ad Deum, qui laetificat iuventutem meam. M. I vstoupím k oltáři Božímu; před Boha, jenž je původcem radosti mé od mladosti mojí.
S. Confitebor tibi in cithara, Deus, Deus meus: quare tristis es, anima mea, et quare conturbas me? S. Oslavovati tě budu na citeře, Bože, Bože můj. Proč se rmoutíš, duše má, a proč mne znepokojuješ?
M. Spera in Deo, quoniam adhuc confitebor illi: salutare vultus mei, et Deus meus. M. Doufej v Boha, neboť opět budu jej oslavovati – spasitele svého a Boha svého.
S. Gloria Patri, et Filio, et Spiritui Sancto. S. Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému.
M. Sicut erat in principio, et nunc, et semper: et in saecula saeculorum. Amen. M. Jakož bylo na počátku, i nyní i vždycky, a na věky věkův. Amen.
S. Introibo ad altare Dei. S. Vstoupím k oltáři Božímu.
M. Ad Deum, qui laetificat iuventutem meam. M. Před Boha, jenž je původcem radosti mé od mladosti mojí.

Kněz vědom si, že jediným naším útočištěm je Bůh, znamená se sv. křížem a praví:

S. Adiutorium nostrum + in nomine Domini. S. Pomoc naše + ve jménu Páně.
M. Qui fecit caelum et terram. M. Jenž učinil nebe i zemi.

Pln radosti a touhy chce již vystoupit k oltáři, ale v tom okamžiku si vzpomene na svou a svých spolubratří hříšnost, jež se nesmí odvážit bez pokání vstoupit před tvář Boží, a vyznává se pokorně ze svých hříchů; po něm tak činí ministranti jménem ostatních věřících.

Hluboce skloněn s rukama sepjatýma:

S. Confiteor Deo omnipotenti, beatae Mariae semper Virgini, beato Michaeli Archangelo, beato Ioanni Baptistae, sanctis Apostolis Petro et Paulo, omnibus Sanctis, et vobis, fratres: quia peccavi nimis cogitatione, verbo, et opere: (Percutit sibi pectus ter, dicens:) mea culpa, mea culpa, mea maxima culpa. Ideo precor beatam Mariam semper Virginem, beatum Michaelem Archangelum, beatum Ioannem Baptistam, sanctos Apostolos Petrum et Paulum, omnes Sanctos, et vos fratres, orare pro me ad Dominum, Deum nostrum. S. Vyznávám se Bohu všemohoucímu, blahoslavené Marii, vždy Panně, svatému Michalu Archandělu, svatému Janu Křtiteli, svatým Apoštolům Petru a Pavlu, všem Svatým a vám, bratří, že jsem zhřešil převelice myšlením, slovy a skutky (bije se třikráte v prsa) – svou vinou, svou vinou, svou převelkou vinou. Proto prosím blahoslavenou Marii, vždy Pannu, svatého Michala Archanděla, svatého Jana Křtitele, svaté Apoštoly Petra a Pavla, všecky Svaté a vás, bratří, orodujte za mne u Pána Boha našeho.
M. Misereatur tui omnipotens Deus, et dimissis peccatis tuis, perducat te ad vitam aeternam. M. Smilujž se nad tebou všemohoucí Bůh a odpustiv hříchy tvoje, uvediž tě do života věčného.
S. Amen. S. Amen.
M. Confiteor Deo omnipotenti, beatae Mariae semper Virgini, beato Michaeli Archangelo, beato Ioanni Baptistae, sanctis Apostolis Petro et Paulo, omnibus Sanctis, et tibi, pater: quia peccavi nimis cogitatione, verbo, et opere: (Percutit sibi pectus ter, dicens:) mea culpa, mea culpa, mea maxima culpa. Ideo precor beatam Mariam semper Virginem, beatum Michaelem Archangelum, beatum Ioannem Baptistam, sanctos Apostolos Petrum et Paulum, omnes Sanctos, et te pater, orare pro me ad Dominum, Deum nostrum. M. Vyznávám se Bohu všemohoucímu, blahoslavené Marii, vždy Panně, svatému Michalu Archandělu, svatému Janu Křtiteli, svatým Apoštolům Petru a Pavlu, všem Svatým a tobě, otče, že jsem zhřešil převelice myšlením, slovy a skutky (bije se třikráte v prsa) – svou vinou, svou vinou, svou převelkou vinou. Proto prosím blahoslavenou Marii, vždy Pannu, svatého Michala Archanděla, svatého Jana Křtitele, svaté Apoštoly Petra a Pavla, všecky Svaté a tebe, otče, orodujte za mne u Pána Boha našeho.
S. Misereatur vestri omnipotens Deus, et dimissis peccatis vestris, perducat vos ad vitam aeternam. S. Smilujž se nad vámi všemohoucí Bůh a odpustiv hříchy vaše, uvediž vás do života věčného.
M. Amen. M. Amen.
S. Indulgentiam, + absolutionem et remissionem peccatorum nostrorum tribuat nobis omnipotens et misericors Dominus. S. Prominutí, + rozhřešení a odpuštění hříchů našich nechť udělí nám všemohoucí a milosrdný Hospodin.
M. Amen. M. Amen.
S. Deus, tu conversus vivificabis nos. S. Bože, obrať se k nám a oživ nás.
M. Et plebs tua laetabitur in te. M. A lid tvůj radovati se bude v tobě.
S. Ostende nobis, Domine, misericordiam tuam. S. Zjev nám, Pane, milosrdenství své.
M. Et salutare tuum da nobis. M. A spasení své nám uděl.
S. Domine, exaudi orationem meam. S. Pane, vyslyš modlitbu mou.
M. Et clamor meus ad te veniat. M. A volání mé nechť k tobě přijde.
S. Dominus vobiscum. S. Pán s vámi.
M. Et cum spiritu tuo. M. I s duchem tvým.

Ještě následující dvě prosby za odpuštění vysílá k Bohu a při tom vystupuje k oltáři; tam pak polibkem uctívá ostatky svatých. Kněz líbá oltář devětkrát během Mše svaté. S rukama nejprve rozepjatýma, následně spojenýma se kněz modlí Oremus hlasitě, dále pak potichu:

Oremus. Aufer a nobis, quaesumus, Domine, iniquitates nostras; ut ad Sancta sanctorum puris mereamur mentibus introire. Per Christum, Dominum nostrum. Amen. Modleme se! Sejmi s nás, prosíme, Pane, nepravosti naše, abychom hodni byli do svatyně svatých s čistou vejíti myslí. Skrze Krista, Pána našeho. Amen.
Oramus te, Domine, per merita Sanctorum tuorum,(osculatur Altare in medio) quorum reliquiae hic sunt, et omnium Sanctorum: ut indulgere digneris omnia peccata mea. Amen. Prosíme tě, Pane, pro zásluhy Svatých tvých, (líbá oltář) jejichž ostatky zde jsou, a všech Svatých, abys všecky moje hříchy prominouti ráčil. Amen.

Oltář, jenž je zároveň obětním místem, hodovním stolem, symbolem Krista a hrobem Svatých, bývá při slavné Mši zahalován oblaky vonného kouře, jenž značí naše k Bohu vystupující modlitby a oběti. Zrnka kadidla, jež sype na žhavé uhlí, kněz žehná:

Ab illo bene+dicaris, in cuius honore cremaberis. Amen. Ten nechť tě po+žehná, k jehož cti budeš spáleno! Amen.

VSTUP – INTROITUS

Vstup má skoro každá Mše zvláštní. Kdysi jej zpívával chór, když biskup s kněžstvem se ubíral k oltáři; obsahu některého Vstupu rozumíme jen tehdy, máme-li na mysli tento bývalý zvyk. Kněz se žehná křížem a čte vstupní modlitby pro daný den z knihy na epištolní straně. (Ve Mších za zemřele činí znamení kříže na misálu.) Když vzdal kněz na konci Vstupu chválu Nejsvětější Trojici, obrací se k Ní devaterou prosbou, v níž jej podporují přisluhující kněží nebo ministranti:

KYRIE ELEISON

S. Kyrie, eleison. S. Pane, smiluj se.
M. Kyrie, eleison. M. Pane, smiluj se.
S. Kyrie, eleison. S. Pane, smiluj se.
M. Christe, eleison. M. Kriste, smiluj se.
S. Christe, eleison. S. Kriste, smiluj se.
M. Christe, eleison. M. Kriste, smiluj se.
S. Kyrie, eleison. S. Pane, smiluj se.
M. Kyrie, eleison. M. Pane, smiluj se.
S. Kyrie, eleison. S. Pane, smiluj se.

ANDĚLSKÝ CHVALOZPĚV – GLORIA

Vyžaduje-li toho doba církevního roku nebo svátek, který se právě slaví, následuje vznešený chvalozpěv, jehož počáteční slova pěli andělé při Narození Páně. V Adventě, ve všední dny, když je Mše z neděle zelené barvy, dále pak od neděle Devítníku až do Velikonoc, slouží-li kněz Mši ve fialové barvě, jakož i při Mších za zemřelé se vynechává. Kněz stojí u středu oltáře, rozepne ruce a nasledně je spojí, mírně skloněn se modlí (když říká slova: Adoramus te, Gratias agimus tibi; Iesu Christe suscipe deprecationem nostram uklání se) :

Gloria in excelsis Deo. Et in terra pax hominibus bonae voluntatis. Laudamus te. Benedicimus te. Adoramus te. Glorificamus te. Gratias agimus tibi propter magnam gloriam tuam. Domine Deus, Rex caelestis, Deus Pater omnipotens. Domine Fili unigenite, Iesu Christe. Domine Deus, Agnus Dei, Filius Patris. Qui tollis peccata mundi, miserere nobis. Qui tollis peccata mundi, suscipe deprecationem nostram. Qui sedes ad dexteram Patris, miserere nobis. Quoniam tu solus Sanctus. Tu solus Dominus. Tu solus Altissimus, Iesu Christe. Cum Sancto Spiritu + in gloria Dei Patris. Amen. Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem dobré vůle. Chválíme tě. Dobrořečíme tobě. Klaníme se tobě. Oslavujeme tě. Díky vzdáváme tobě pro velikou slávu tvou. Pane Bože, Králi nebeský. Bože Otče všemohoucí. Pane, Synu jednorozený, Ježíši Kriste. Pane Bože, Beránku Boží, Synu Otce. Jenž snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi. Jenž snímáš hříchy světa, přijmi prosbu naši. Jenž sedíš po pravici Otce, smiluj se nad námi. Neboť ty jediný jsi Svatý. Ty jediný jsi Pán. Ty jediný jsi Svrchovaný, Ježíši Kriste. Se Svatým Duchem + ve slávě Boha Otce. Amen.

Kněz políbí oltář a obrácen k lidu, zdraví jej:

S. Dominus vobiscum. S. Pán s vámi.

Lid mu pak ústy přisluhujících odpovídá:

M. Et cum spiritu tuo. M. I s duchem tvým.

KOLEKTY

Kněz se vrátí ke knize na epištolní straně a modlí se jednu nebo více modliteb, které se nazývají také kolekty (collectae), což značí modlitby, jež v sobě zahrnují vše, oč věřící v tento den Boha prosí.

S. Oremus. S. Modleme se.

Kolekty jsou pro každou Mši zvláštní. Po první a poslední modlitbě přisluhující odpoví:

M. Amen. M. Amen.

EPIŠTOLA

Rovněž Epištola bývá pro každou Mši zvláštní. Jméne nese tato část od toho, že většinou pochází z některého apoštolského listu (epištola). Někdy se však na tomto místě čte úryvek ze Starého Zákona nebo ze Skutků apoštolských. Při slavné Mši ji zpívá podjáhen. Na konci Epištoly ministrant odpovídá: Deo gratias. (Bohu díky.)

MEZIZPĚVY

Po epištole následují mezizpěvy: Stupňový zpěv (Gradual) a Aleluja s veršem nebo Traktus v čase pokání, o některých svátcích také Sekvence. Misál je služebníkem přenášen na druhou – evangelijní stranu oltáře, což symbolizuje, že Boží přízeň byla odňata nevěrným Židům a dána pohanům.

EVANGELIUM

Proroci a Apoštolové, jejichž slova jsme slyšeli v epištole, byli pouze připravovatelé cest Páně, v Evangeliu však zříme jednati a mluviti samého Vykupitele. To dává už zevně najevo, neboť knize, ze které se čte Evangelium, prokazuje poctu okuřováním, kněžstvo a lid uctivě při čtení Evangelia stojí. Jáhen (v tiché Mši kněz) se skloní před oltářem a modlí se:

D. Munda cor meum, ac labia mea, omnipotens Deus, qui labia Isaiae prophetae calculo mundasti ignito: ita me tua grata miseratione dignare mundare, ut sanctum Evangelium tuum digne valeam nuntiare. Per Christum Dominum nostrum. Amen. D. Očisť srdce moje a rty mé, všemohoucí Bože, jenž jsi rty proroka Isaiáše žhavým očistil uhlem; rač mne tak svým milostivým slitováním očistiti, abych důstojně svaté Evangelium tvé zvěstovati mohl. Skrze Krista, Pána našeho. Amen.

V tiché Mši pak kněz dále prosí Boha:

S. Iube Domine benedicere.
Dominus sit in corde meo et in labiis meis: ut digne et competenter annuntiem Evangelium suum. Amen.
S. Rač, Pane, požehnati.
Pán budiž v srdci mém a na rtech mých, abych důstojně a náležitě zvěstoval Evangelium jeho. Amen.

Při slavné Mši jáhen vezme knihu, poklekne a prosí kněze o požehnání. Kněz mu pak udělí požehnání (kromě zádušních Mší).

D. Iube, domne benedicere. D. Rač, pane, požehnati.
S. Dominus sit incorde tuo et in labiis tuis: ut digne et competenter anunties Evangelium suum. In nomine Patris et Filii, + et Spiritus Sancti. Amen. S. Pán budiž v srdci tvém a na rtech tvých, abys důstojně a náležitě zvěstoval Evangelium jeho. Ve jménu + Otce i Syna + i Ducha Svatého. Amen.

Ve slavné Mši jáhen nejprve knihu evangelní okuřuje. Jaký rozdíl mezi Novým Zákonem, jenž je ohlašován za vůně kadidla, a Starým Zákonem, jenž byl ohlášen za hromu a blesku!

D. Dominus vobiscum. D. Pán s vámi.
M. Et cum spiritu tuo. M. I s duchem tvým.
D. Sequentia (vel Initium) sancti Evangelii secundum N. D. Slova (nebo Počátek) svatého Evangelia podle N.

Jáhen označí knihu i sebe křížem. Služebník odpoví:

M. Gloria tibi Domine. M. Sláva tobě, Pane.

Po přečtení Evangelia ministrant praví:

M. Laus tibi Christe. M. Chvála tobě, Kriste.

Při slavné Mši podjáhen předá knihu knězi; (kromě zádušních Mší) kněz líbá evangelní stať se slovy:

S. Per evangelica dicta deleantur nostra delicta. S. Slovy evangelními buďtež shlazeny naše viny.

VYZNÁNÍ VÍRY

Je-li předepsáno (o nedělích a svátcích), modlí se kněz Vyznání víry (nicaeno-konstantinopolské), kterým dává na jevo, že věří všem slovům sv. Evangelia a těm tajemstvím, k jichž slavení se právě chystá.

S. Credo in unum Deum, Patrem omnipotentem, factorem caeli et terrae, visibilium omnium et invisibilium. Et in unum Dominum Iesum Christum, Filium Dei unigenitum. Et ex Patre natum ante omnia saecula. Deum de Deo, lumen de lumine, Deum verum de Deo vero, genitum, non factum, consubstantialem Patri: per quem omnia facta sunt. Qui propter nos homines et propter nostram salutem descendit de caelis. (Hic genuflectitur.) Et incarnatus est de Spiritu Sancto ex Maria Virgine: Et homo factus est. Crucifixus etiam pro nobis: sub Pontio Pilato passus et sepultus est. Et resurrexit tertia die secundum Scripturas. Et ascendit in caelum: sedet ad dexteram Patris. Et iterum venturus est cum gloria iudicare vivos et mortuos: cuius regni non erit finis. Et in Spiritum Sanctum, Dominum et vivificantem: qui ex Patre Filioque procedit. Qui cum Patre et Filio simul adoratur et conglorificatur: qui locutus est per Prophetas. Et unam sanctam catholicam et apostolicam Ecclesiam. Confiteor unum baptisma in remissionem peccatorum. Et exspecto resurrectionem mortuorum. + Et vitam venturi saeculi. Amen. S. Věřím v jednoho Boha. Otce všemohoucího, stvořitele nebe i země, všeho viditelného i neviditelného. I v jednoho Pána Ježíše Krista, jednorozeného Syna Božího. A z Otce zrozeného přede všemi věky. Boha z Boha, světlo ze světla, Boha pravého z Boha pravého. Zplozeného, neučiněného, jedné podstaty s Otcem; skrze něhož všecko učiněno jest. Jenž pro nás lidi a pro naši spásu sestoupil s nebes. (Kněz pokleká.) I vtělil se Duchem Svatým z Marie Panny a člověkem se stal.Ukřižován byl také za nás, trpěl pod Pontským Pilátem a pohřben byl. Třetího dne vstal z mrtvých podle Písem. A vstoupil na nebesa; sedí po pravici Otce. A opět přijde se slávou soudit živé i mrtvé, jehož království nebude konce. A v Ducha Svatého, Pána a oživovatele, jenž z Otce (a Syna) vychází. Jenž s Otcem a Synem je zároveň uctíván a oslavován, jenž mluvil skrze Proroky. A v jednu, svatou, katolickou a apoštolskou Církev. Vyznávám jeden křest na odpuštění hříchů. A očekávám vzkříšení mrtvých. + A život příštího věku. Amen.

Bohoslužba věřících

OBĚTOVÁNÍ

Až do tohoto okamžiku byli dříve přítomni i ti, kdož se teprve připravovali na křest (katechumeni); nebyli dosud schopni zúčastniti se tajemství oběti, Církev však naplnila jejich srdce bohatými plody Písma sv. Starého i Nového Zákona, jejž jim před propuštěním předčítala. Pak musili odejíti a zůstali pouze pokřtění věřící. Kněz je pozdravuje slovy:

S. Dominus vobiscum. S. Pán s vámi.
M. Et cum spiritu tuo. M. I s duchem tvým.

Poté kněz je vyzývá:

S. Oremus. S. Modleme se.

Zatímco chór zpívá (v tiché Mši předčítá kněz sám) Offertorium (obětování), při každé Mši jiné, přináší k oltáři podjáhen kalich s hostií. Kněz bere hostii na paténě do rukou, pozvedne zrak a obětuje:

Suscipe, sancte Pater, omnipotens aeterne Deus, hanc immaculatam hostiam, quam ego indignus famulus tuus offero tibi Deo meo vivo et vero, pro innumerabilibus peccatis, et offensionibus, et negligentiis meis, et pro omnibus circumstantibus, sed et pro omnibus fidelibus christianis vivis atque defunctis: ut mihi, et illis proficiat ad salutem in vitam aeternam. Amen. Přijmi, svatý Otče, všemohoucí, věčný Bože, tuto neposkvrněnou obětinu, kterou já, nehodný sluha tvůj, přináším tobě, Bohu svému živému a pravému, za nesčíslné hříchy, urážky a nedbalosti své a za všechny kolem stojící, jakož i za všecky věřící křesťany, živé i zesnulé, aby mně i jim prospěla k spasení pro život věčný. Amen.

Kněz učiní patenou znamení kříže a pokládá hostii na korporál. Pak nalévá víno do kalicha a vpouští do něho kapku vody, kterýžto prastarý zvyk připomíná nejen vodu, jež vytekla s krví z otevřeného boku Spasitelova, ale také naše lidství, které se v Kristu spojuje s Božstvím a tím nabývá jeho lahodných vlastností. Kněz při tom praví:

Deus, + qui humanae substantiae dignitatem mirabiliter condidisti, et mirabilius reformasti: da nobis per huius aquae et vini mysterium, eius divinitatis esse consortes, qui humanitatis nostrae fieri dignatus est particeps, Jesus Christus, Filius tuus, Dominus noster: Qui tecum vivit et regnat in unitate Spiritus Sancti Deus: per omnia saecula saeculorum. Amen. Bože, + jenž jsi důstojnost lidské podstaty podivuhodně stvořil a ještě podivuhodněji obnovil, dej nám skrze tajemství této vody a vína státi se společníky Božství toho, jenž člověčenství našeho ráčil státi se účastným, Ježíš Kristus, Syn tvůj, Pán náš, jenž s tebou žije a kraluje v jednotě Ducha Svatého Bůh, po všecky věky věkův. Amen.

Při obětování kalicha praví:

Offerimus tibi, Domine, calicem salutaris, tuam deprecantes clementiam: ut in conspectu divinae maiestatis tuae, pro nostra et totius mundi salute, cum odore suavitatis ascendat. Amen. Obětujeme ti, Pane, kalich spasení, vzývajíce tvou milostivost, aby před tváří božské velebnosti tvé pro naši a celého světa spásu s vůní líbeznou se vznesl. Amen.

Kněz činí kalichem znamení kříže a pokládá jej na korporál. Chléb a víno jest obětováno, nyní přináší kněz v oběť i sebe a své spolubratry a sestry. Skloněn modlí se:

In spiritu humilitatis et in animo contrito suscipiamur a te, Domine: et sic fiat sacrificium nostrum in conspectu tuo hodie, ut placeat tibi, Domine Deus. V duchu pokory a se srdcem zkroušeným nechť jsme přijati tebou, Pane, a tak děj se dnes oběť naše před tváří tvou, aby se ti líbila, Pane Bože.

Žehná dary a vzývá Ducha Svatého.

Veni, Sanctificator omnipotens aeterne Deus: et bene+dic hoc sacrificium, tuo sancto nomini praeparatum. Přijď, Posvětiteli, všemohoucí, věčný Bože, a po+žehnej tuto oběť, připravenou tvému svatému jménu.

To, co se Bohu obětuje jest chléb, víno a věřící sami. Všecky tyto tři dary jsou při slavné Mši okuřovány.

Kněz žehná kadidlo:

Per intercessionem beati Michaelis Archangeli, stantis a dextris altaris incensi, et omnium electorum suorum, incensum istud dignetur Dominus bene+dicere, et in odorem suavitatis accipere. Per Christum, Dominum nostrum. Amen. Na přímluvu svatého Michala Archanděla, stojícího po pravici oltáře zápalného, a všech svých vyvolených nechť Hospodin ráčí zápal tento po+žehnati a jako vůni líbeznou přijmouti. Skrze Krista, Pána našeho. Amen.

Okuřuje obětiny:

Incensum istud a te benedictum ascendat ad te, Domine: et descendat super nos misericordia tua. Zápal tento tebou požehnaný nechť vystoupí k tobě, Pane, a sestoupí na nás milosrdenství tvé.

Okuřuje oltář:

Ps. 140,2-4.  Dirigatur, Domine, oratio mea, sicut incensum, in conspectu tuo: elevatio manuum mearum sacrificium vespertinum. Pone, Domine, custodiam ori meo, et ostium circumstantiae labiis meis: ut non declinet cor meum in verba malitiae, ad excusandas excusationes in peccatis. Ž. 140,2-4.  Modlitba má nechť se vznese jako vůně kadidla před obličej tvůj; pozdvižení rukou mých buď jako oběť večerní. Postav, Pane, stráž k mým ústům, pevné dveře ke rtům mým, aby srdce mé se neuchylovalo ke zlým slovům, k omlouvání výmluv k hříchům.

Vraceje kadidelnici:

Accendat in nobis Dominus ignem sui amoris, et flammam aeternae caritatis. Amen. Nechť zanítí v nás Hospodin oheň svého milování a plamen věčné lásky. Amen.

Jáhen pak okuřuje kněze a lid. Kněz myje si ruce, což napomíná kněze i věřící, aby neposkvrněni na duši a na těle slavili nejsvětějsí Oběť.

Ps. 25,6-12.  Ž. 25,6-12. 
Lavabo inter innocentes manus meas: et circumdabo altare tuum, Domine: Umyji mezi nevinnými ruce své a choditi budu kolem oltáře tvého, Pane.
Ut audiam vocem laudis, et enarrem universa mirabilia tua. Abych slyšel hlas chvály a vyprávěl o všech divech tvých.
Domine, dilexi decorem domus tuae et locum habitationis gloriae tuae. Pane, miluji krásu domu tvého a místo, kde přebývá sláva tvá.
Ne perdas cum impiis, Deus, animam meam, et cum viris sanguinum vitam meam: Nezhub, Pane, s bezbožnými duši mou; s lidmi vražedných vin život můj.
In quorum manibus iniquitates sunt: dextera eorum repleta est muneribus. Na jejichž rukou lpí neřesti, pravice jejichž plna jest úplatných darů.
Ego autem in innocentia mea ingressus sum: redime me et miserere mei. Já však v nevinnosti své jsem kráčel; spas mne a smiluj se nade mnou.
Pes meus stetit in directo: in ecclesiis benedicam te, Domine. Noha má stála na cestě přímé. Ve shromáždění chci tě oslavovati, Pane.
Gloria Patri, et Filio, et Spiritui Sancto. Sicut erat in principio, et nunc, et semper, et in saecula saeculorum. Amen. Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému. Jakož bylo na počátku i nyní i vždycky a na věky věkův. Amen.

Kněz vrací se ke středu oltáře, klade naň sepjaté ruce a modlitbou vyjadřuje, že Mše svatá slouží se na památku Kristovu a ke cti Svatých, které vzývá o přímluvu a pomoc:

Suscipe, sancta Trinitas, hanc oblationem, quam tibi offerimus ob memoriam passionis, resurrectionis et ascensionis Iesu Christi, Domini nostri: et in honorem beatae Mariae semper Virginis, et beati Ioannis Baptistae, et sanctorum Apostolorum Petri et Pauli, et istorum, et omnium Sanctorum: ut illis proficiat ad honorem, nobis autem ad salutem: et illi pro nobis intercedere dignentur in caelis, quorum memoriam agimus in terris. Per eundem Christum, Dominum nostrum. Amen. Přijmi, svatá Trojice, tuto oběť, kterou ti přinášíme na památku umučení, vzkříšení a nanebevstoupení Ježíše Krista, Pána našeho, a ke cti blahoslavené Marie, vždy Panny, svatého Jana Křtitele, svatých Apoštolů Petra a Pavla a těchto (jejichž ostatky jsou v oltářním kameni), jakož i všech Svatých, aby jim prospěla ke cti, nám pak ke spáse, a ti aby za nás orodovati ráčili na nebi, jejichž památku konáme na zemi. Skrze téhož Krista, Pána našeho. Amen.

Kněz políbí oltář a obrátiv se k věřícím vyzývá je, aby jej modlitbou podporovali, by jejich společná oběť byla bohumilá:

S. Orate, fratres: ut meum ac vestrum sacrificium acceptabile fiat apud Deum Patrem omnipotentem. S. Modlete se, bratří, aby moje i vaše oběť příjemnou se stala u Boha, Otce všemohoucího.

Ministrant tlumočí odpověď přítomného lidu:

M. Suscipiat Dominus sacrificium de manibus tuis ad laudem et gloriam nominis sui, ad utilitatem quoque nostram, totiusque Ecclesiae suae sanctae. M. Nechť přijme Pán oběť z rukou tvých k chvále a slávě jména svého, jakož i k užitku našemu a veškeré Církve své svaté.
S. Amen. S. Amen.

TICHÁ MODLITBA – SECRETA

Pro různé Mše je různá. Její zakončení přechází přímo do Preface.

PREFACE – PŘEDMLUVA

Skládá se ze tří částí, z nichž střední je dle doby a svátků proměnlivá. Ostatní části jsou vždy stejné. Předmluvy jsou nádherné a poesieplné zpěvy děkovné a chvalné.

První část:

S. Per omnia saecula saeculorum. S. Po všecky věky věkův.
M. Amen. M. Amen.
S. Dominus vobiscum. S. Pán s vámi.
M. Et cum spiritu tuo. M. I s duchem tvým.
S. Sursum corda. S. Vzhůru srdce.
M. Habemus ad Dominum. M. Máme k Hospodinu.
S. Gratias agamus Domino Deo nostro. S. Díky vzdejme Hospodinu, Bohu svému.
M. Dignum, et iustum est. M. Hodno a spravedlivo jest.

Druhá část – kněz ji zpívá nebo říká s pozdviženýma rukama. Dnes se nalézá v misálu patnáct těchto modliteb pro různé doby a svátky. O dnech a svátcích, jež nemají vyhrazenu zvláštní bere se následující:

Vere dignum et iustum est, aequum et salutare, nos tibi semper et ubique gratias agere: Domine sancte, Pater omnipotens, aeterne Deus: per Christum, Dominum nostrum. Per quem maiestatem tuam laudant Angeli, adorant Dominationes, tremunt Potestates. Caeli, caelorumque virtutes, ac beata Seraphim, socia exsultatione concelebrant. Cum quibus et nostras voces, ut admitti iubeas deprecamur, supplici confessione dicentes: Věru hodno a spravedlivo jest, slušno a spasitelno, abychom ti vždy a všude díky vzdávali, Hospodine svatý, Otče všemohoucí, věčný Bože, skrze Krista, Pána našeho, skrze něhož velebnost tvou chválí Andělé, koří se Panstva, chvějí se Mocnosti, nebesa a nebeské Síly, i svatí Serafové společným plesáním oslavují; s nimiž rač, prosíme, připustiti i hlasy naše, kteřížto u pokorném vyznávání pravíme:

Třetí část (Sanctus) – v této části se spojují zemští poutníci s andělskými kůry ve společný chvalozpěv na třikrát svatého Boha:

Sanctus, Sanctus, Sanctus Dominus, Deus Sabaoth. Pleni sunt caeli et terra gloria tua. Hosanna in excelsis. Benedictus, qui venit in nomine Domini. Hosanna in excelsis. Svatý, Svatý, Svatý Pán, Bůh Zástupů. Plna jsou nebesa i země slávy tvé. Hosanna na výsostech. Požehnaný, jenž přichází ve jménu Páně. Hosanna na výsostech.

MEŠNÍ KÁNON

(Canon Missae)

Touto částí počíná neproměnný a směrodatný díl Mše sv. (slovo canon značí směrnice), který je svým obsahem tak starý, jako sama Církev, a jehož modlitby se skládají ze slov Páně, z podání apoštolských nebo z přídatků papežů. První slovo Kánonu jest Te; velké písmeno T má podobu kříže, což zavdalo brzy příčinu, že se toto písmeno všelijak zdobí o náměty ukřižování. Výzdoba nabývala stále větších rozměrů, až se ustálila na celostránkový obraz Krista Pána na kříži pnícího, před počátek Kánonu položený.

První modlitba Kánonu vyjadřuje prosbu za Církev, za její pastýře a údy. Kněz rozepne a pozvedne ruce, potom je spojí, obrátí oči k nebi a hluboce skloněn říká tichým hlasem:

Te igitur, clementissime Pater, per Iesum Christum, Filium tuum, Dominum nostrum, supplices rogamus, ac petimus, (osculatur Altare) uti accepta habeas et benedicas, haec + dona, haec + munera, haec + sancta sacrificia illibata, in primis, quae tibi offerimus pro Ecclesia tua sancta catholica: quam pacificare, custodire, adunare et regere digneris toto orbe terrarum: una cum famulo tuo Papa nostro N. et Antistite nostro N. et omnibus orthodoxis, atque catholicae et Apostolicae fidei cultoribus. Tebe tedy, nejlaskavější Otče, skrze Ježíše Krista, Syna tvého, Pána našeho, pokorně prosíme a žádáme, (líbá oltář) abys mile přijal a požehnal tyto +dary, tato + věnování, tyto + svaté, neposkvrněné oběti, které tobě přinášíme zvláště za tvou svatou Církev katolickou, kterouž mírem obdařiti, chrániti, sjednotiti a říditi rač po celém okrsku zemském, zároveň se služebníkem svým, papežem naším N., biskupem naším N. i se všemi pravověrnými, jakož i katolické a apoštolské víry ctiteli.

Vzpomínka na živé

I na jednotlivé žijící věřící, sobě drahé nebo odporučené, vzpomíná si kněz: rovněž i na ty, kdož právě nejsvětější Oběti jsou přítomni.

Memento, Domine, famulorum famularumque tuarum N. et N. et omnium circumstantium, quorum tibi fides cognita est et nota devotio, pro quibus tibi offerimus: vel qui tibi offerunt hoc sacrificium laudis, pro se suisque omnibus: pro redemptione animarum suarum, pro spe salutis et incolumitatis suae: tibique reddunt vota sua aeterno Deo, vivo et vero. Pomni, Pane, služebníků a služebnic svých N. a N. i všech vůkol stojících, jejichž víra je tobě známa a povědoma zbožnost, za které ti přinášíme nebo kteří tobě přinášejí tuto oběť chvály za sebe a všecky své, za vykoupení duší svých, za naději spásy a bezpečnosti své, a kteří plní své sliby učiněné tobě, Bohu věčnému, živému a pravému.

Mezi úkonem

Těsně před Proměňováním vzpomíná kněz na společenství, které máme v nebi se Svatými, již nám mohou svými přímluvami pomáhati. Tato modlitba je pokračováním modlitby předchozí (o některých svátcích je jiná).

Communicantes, et memoriam venerantes, in primis gloriosae semper Virginis Mariae, Genitricis Dei et Domini nostri Iesu Christi: sed et beati Ioseph eiusdem Virginis Sponsi, et beatorum Apostolorum ac Martyrum tuorum, Petri et Pauli, Andreae, Iacobi, Ioannis, Thomae, Iacobi, Philippi, Bartholomaei, Matthaei, Simonis et Thaddaei: Lini, Cleti, Clementis, Xysti, Cornelii, Cypriani, Laurentii, Chrysogoni, Ioannis et Pauli, Cosmae et Damiani: et omnium Sanctorum tuorum; quorum meritis precibusque concedas, ut in omnibus protectionis tuae muniamur auxilio. Per eundem Christum, Dominum nostrum. Amen. Ve společenství jsouce a památku uctívajíce především slavné vždy Panny Marie, Rodičky Boha a Pána našeho Ježíše Krista, ale i svatého Josefa téže Panny snoubence a svatých Apoštolů a Mučedníků tvých Petra a Pavla, Ondřeje, Jakuba, Jana, Tomáše, Jakuba, Filipa, Bartoloměje, Matouše, Šimona a Tadeáše, Lína, Kleta, Klimenta, Xysta, Kornelia, Cypriana, Vavřince, Chrysogona, Jana a Pavla, Kosmy a Damiána i všech Svatých tvých, pro jejichž zásluhy a prosby rač uděliti, abychom byli ve všem tvou pomocnou záštitou chráněni. Skrze téhož Krista, Pána našeho. Amen.

Kněz klade ruce na obětiny, jako to činil ve Starém Zákoně velekněz nad obětí, na kterou chtěl přenésti všecky viny svoje a svého lidu. Vždyť v nejbližším okamžiku bude pod způsobami chleba a vína ukryt Beránek, jenž na sebe bere hříchy celého světa:

Hanc igitur oblationem servitutis nostrae, sed et cunctae familiae tuae, quaesumus, Domine, ut placatus accipias: diesque nostros in tua pace disponas, atque ab aeterna damnatione nos eripi, et in electorum tuorum iubeas grege numerari. Per Christum, Dominum nostrum. Amen. Tuto tedy oběť služebnosti naší, ale i veškeré čeledi své, prosíme, Pane, abys usmířen přijal, a dny naše ve svém pokoji spravoval a kázal, abychom od věčného zatracení vysvobozeni a ke stádci tvých vyvolených připočteni byli. Skrze Krista, Pána našeho. Amen.

Žehná obětiny a prosí Boha, aby je proměnil v Tělo a Krev svého Syna:

Quam oblationem tu, Deus, in omnibus, quaesumus, bene+dictam, adscri+ptam, ra+tam, rationabilem, acceptabilemque facere digneris: ut nobis Cor+pus, et San+guis fiat dilectissimi Filii tui, Domini nostri Iesu Christi. Kterouž oběť, prosíme, rač ty, Bože, ve všem po+žehnanou, při+vlastněnou, plat+nou, důstojnou a příjemnou učiniti, aby se nám stala Tě+lem a Kr+ví nejmilejšího Syna tvého, Pána našeho Ježíše Krista.

Proměňování a Pozdvihování

Kněz bere do rukou hostii a ztotožňuje se v okamžiku Proměňování úplně s Kristem. Slova následující jsou pokračováním předchozí modlitby:

Qui pridie quam pateretur, accepit panem in sanctas ac venerabiles manus suas, (elevat oculos ad caelum) et elevatis oculis in caelum ad te Deum, Patrem suum omnipotentem, tibi gratias agens, bene+dixit, fregit, deditque discipulis suis, dicens: Accipite, et manducate ex hoc omnes. Jenž den před tím, než trpěl, vzal chléb do svých svatých a ctihodných rukou (kněz pozdvihuje oči k nebi) a pozdvihnuv oči k nebi, k tobě, Bohu, Otci svému všemohoucímu, díky tobě činiv, po+žehnal, rozlomil a dal učedníkům svým, řka: Vezměte a jezte z toho všichni.
Hoc est enim Corpus meum. Toto jest vpravdě Tělo mé.

Kněz pokleká, aby uctil proměněnou Hostii a pozdvihuje ji pak, aby i lid se poklonil. Opět pokleká. Potom bere do rukou kalich s vínem a pokračuje.

Simili modo postquam cenatum est, accipiens et hunc praeclarum Calicem in sanctas ac venerabiles manus suas: item tibi gratias agens, bene+dixit, deditque discipulis suis, dicens: Accipite, et bibite ex eo omnes. Podobným způsobem, když bylo po večeři, vzav i tento přeslavný kalich do svých svatých a ctihodných rukou, zase tobě díky činiv, po+žehnal a dal učedníkům svým řka: Vezměte a pijte z toho všichni.
Hic est enim Calix Sanguinis mei, novi et aeterni testamenti: mysterium fidei: qui pro vobis et pro multis effundetur in remissionem peccatorum. Tento jest vpravdě Kalich Krve mé, nové a věčné úmluvy – tajemství víry – která za vás a za mnohé vylita bude na odpuštění hříchů.
Haec quotiescumque feceritis, in mei memoriam facietis. Kolikrátkoliv toto činiti budete, na mou památku to budete činiti.

Slovy „tajemství víry“ upozorňoval dříve jáhen lid, že proměna darů v Tělo a Krev Páně, toto velké tajemství víry, se právě stala; později to přešlo přímo do konsekračních slov.
Kněz pokleká, aby uctil Krev Páně a pozdvihuje pak kalich, aby i lid se poklonil. Opět pokleká.

Po Proměňování

Kněz pokračuje, navazuje na předchozí napomenutí Spasitelovo a obětuje ve společné vzpomínce proměněné dary Bohu Otci.

Unde et memores, Domine, nos servi tui, sed et plebs tua sancta, eiusdem Christi Filii tui, Domini nostri, tam beatae passionis, nec non et ab inferis resurrectionis, sed et in caelos gloriosae ascensionis: offerimus praeclarae maiestati tuae de tuis donis ac datis, hostiam + puram, hostiam + sanctam, hostiam+ immaculatam, Panem + sanctum vitae aeternae, et Calicem + salutis perpetuae. Proto také pamětlivi jsouce, Hospodine, my služebníci tvoji, ale i lid tvůj svatý, jak blahého utrpení a zmrtvýchvstání, tak i slavného nanebevstoupení téhož Krista, Syna tvého, Pána našeho, přinášíme přejasné velebnosti tvé z tvých darů a údělů oběť + čistou, oběť + svatou, oběť +neposkvrněnou, svatý + Chléb života věčného a Kalich + trvalého spasení.

Nyní rozepne ruce a prosí Boha, aby milostivě přijal naši Oběť, jako přijal kdysi Předobrazovou oběť Abelovu, Abrahamovu a Melchisedechovu:

Supra quae propitio ac sereno vultu respicere digneris: et accepta habere, sicuti accepta habere dignatus es munera pueri tui iusti Abel, et sacrificium Patriarchae nostri Abrahae: et quod tibi obtulit summus sacerdos tuus Melchisedech, sanctum sacrificium, immaculatam hostiam. Na něž s milostivou a vlídnou tváří rač shlédnouti a je sobě oblíbiti, jakož jsi sobě ráčil oblíbiti dary spravedlivého sluhy svého Abela a oběť Praotce našeho Abrahama a onu svatou oběť, neposkvrněnou obětinu, kterou tobě přinesl nejvyšší kněz tvůj Melchisedech.

Hluboce skloněn prosí kněz, aby Bůh Otec tuto obětinu, jejímž mystickým tělem jsme my, dal svým Andělem přenésti na mystický oltář v nebi. V této jakož i v předcházející modlitbě neprosí tedy kněz, aby Otec pohlédl milostivě na svého Syna, nýbrž na nás, kteří Mu jej podáváme a za Ním se ukrýváme:

Supplices te rogamus, omnipotens Deus: iube haec perferri per manus sancti Angeli tui in sublime altare tuum, in conspectu divinae maiestatis tuae: ut, quotquot (osculatur Altare) ex hac altaris participatione sacrosanctum Filii tui Cor+pus, et San+guinem sumpserimus, omni benedictione caelesti et gratia repleamur. Per eundem Christum, Dominum nostrum. Amen. Pokorně tě žádáme, všemohoucí Bože: kaž, aby toto bylo rukama svatého Anděla tvého přeneseno na vznešený oltář tvůj před obličej tvé velebnosti božské, abychom, kdožkoliv (políbí oltář) z tohoto podílnictví na oltáři svatosvaté Tě+lo a Kr+ev Syna tvého přijmeme, všelikým požehnáním nebeským a milostí naplněni byli. Skrze téhož Krista, Pána našeho. Amen.

Vzpomínka na mrtvé

Oběť Mše sv. spojuje v sobě všecky údy Církve, živé i mrtvé. Za živé se kněz modlil už před Proměňováním, nyní vzpomíná i zesnulých a přimlouvá se za ně, aby jim Bůh dal u sebe sladké odpočinutí:

Memento etiam, Domine, famulorum famularumque tuarum N. et N., qui nos praecesserunt cum signo fidei, et dormiunt in somno pacis.
Ipsis, Domine, et omnibus in Christo quiescentibus locum refrigerii, lucis et pacis ut indulgeas, deprecamur. Per eundem Christum, Dominum nostrum. Amen.
Pomni také, Pane, služebníků a služebnic svých N. a N., kteří nás předešli se znamením víry a odpočívají spánkem pokoje.
Jim, Hospodine, a všem v Kristu odpočívajícím, abys místa občerstvení, světla a pokoje popřál, prosíme. Skrze téhož Krista, Pána našeho. Amen.

Pak prosí kněz, aby Bůh i nás hříšné služebníky své, kteří hledáme spásu v jeho milosrdenství přijal do blažené společnosti našich svatých bratří a sester. Nobis quoque peccatoribus jsou jediná slova Kánonu, která pronáší hlasitěji, což vyjadřuje pokoru za nás všecky. Kněz se přitom bije v prsa.

Nobis quoque peccatoribus famulis tuis, de multitudine miserationum tuarum sperantibus, partem aliquam et societatem donare digneris, cum tuis sanctis Apostolis et Martyribus: cum Ioanne, Stephano, Matthia, Barnaba, Ignatio, Alexandro, Marcellino, Petro, Felicitate, Perpetua, Agatha, Lucia, Agnete, Caecilia, Anastasia, et omnibus Sanctis tuis: intra quorum nos consortium, non aestimator meriti, sed veniae, quaesumus, largitor admitte. I nám hříšným služebníkům svým, kteří doufáme v hojnost slitování tvých, rač uděliti nějakého podílu a společenství se svými svatými Apoštoly a Mučedníky: s Janem, Štěpánem, Matějem, Barnabášem, Ignácem, Alexandrem, Marcellinem, Petrem, Felicitou, Perpetuou, Hátou, Lucií, Anežkou, Cecilií, Anastasií a všemi svými Svatými, v jejichž společnost nás, prosíme, rač připustiti, ne jakožto cenitel zásluhy, nýbrž jakožto štědrý dárce smilování.

Doxologie a Menší Pozdvihování

Per Christum, Dominum nostrum. Per quem haec omnia, Domine, semper bona creas, sancti+ficas, vivi+ficas, bene+dicis et praestas nobis. Skrze Krista, Pána našeho. Skrze něhož toto všecko dobré, Hospodine, vždycky tvoříš, po+svěcuješ, o+živuješ, po+žehnáváš a nám uděluješ.

Kněz odkryje Kalich, poklekne, vezme svatou Hostii, činí Jí třikráte kříž nad Kalichem, který drží v levé ruce, pak ještě dělá dva kříže mezi Kalichem a hrudí; přitom praví:

Per ip+sum, et cum ip+so, et in ip+so, est tibi Deo Patri + omnipotenti, in unitate Spiritus + Sancti(elevans parum Calicem cum Hostia, dicit:) omnis honor, et gloria. Skrze + něho, s + ním a v + něm jest tobě, Bohu Otci+ všemohoucímu, v jednotě Ducha + Svatého(pozvedá mírně Kalich s Hostii, praví:) všecka čest a chvála.

Opět pokleká a silným hlasem říká nebo zpívá:

S. Per omnia saecula saeculorum. S. Po všecky věky věkův.
M. Amen. M. Amen.

Modlitba Páně

Až do tohoto okamžiku zabývaly se mešní modlitby Proměňováním obětních darů; od tohoto místa připravují na obětní hostinu – sv. Přijímání. První z těchto modliteb jest Otčenáš, vlastní slova Kristova, jenž na oltáři pod způsobami chleba a vína jest přítomen. Není krásnější a mocnější modlitby. V jejich slovech je krátce vysloveno, co Boha uctívá a nám pomáhá. Ve slavné Mši kněz tuto modlitbu hlasitě zpívá.

Oremus: Praeceptis salutaribus moniti, et divina institutione formati, audemus dicere: (extendit manus)Pater noster, qui es in caelis: Sanctificetur nomen tuum: Adveniat regnum tuum: Fiat voluntas tua, sicut in caelo, et in terra. Panem nostrum quotidianum da nobis hodie: Et dimitte nobis debita nostra, sicut et nos dimittimus debitoribus nostris. Et ne nos inducas in tentationem. Modleme se! Rozkazy spasitelnými povzbuzeni a božským naučením vedeni, osmělujeme se praviti:(rozepne ruce) Otče náš, jenž jsi na nebesích. Posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim vinníkům. A neuvoď nás v pokušení.
R. Sed libera nos a malo. R. Ale zbav nás od zlého.

Kněz odpoví „Amen“ a rozvádí ještě dále v tiché modlitbě poslední prosbu:

Libera nos a Lámání

Libera nos, quaesumus, Domine, ab omnibus malis, praeteritis, praesentibus et futuris: et intercedente beata et gloriosa semper Virgine Dei Genitrice Maria, cum beatis Apostolis tuis Petro et Paulo, atque Andrea, et omnibus Sanctis, (signat se cum Patena a fronte ad pectus) da propitius pacem in diebus nostris:(Patenam osculatur) ut, ope misericordiae tuae adiuti, et a peccato simus semper liberi et ab omni perturbatione securi.
Per eundem Dominum nostrum Iesum Christum, Filium tuum.
Qui tecum vivit et regnat in unitate Spiritus Sancti Deus.
Zbav nás, prosíme, Hospodine, všeho zla: minulého, přítomného i budoucího; a na přímluvu blahoslavené a přeslavné vždy Panny, Rodičky Boží Marie, a tvých svatých Apoštolů Petra a Pavla, Ondřeje i všech Svatých (dělá patenou kříž od čela k prsům) uděl milostivě pokoje za dnů našich (líbá patenu), abychom, přispěním milosrdentví tvého podporování jsouce, byli i hříchů vždy prosti i zabezpečeni přede vším zmatkem.
Skrze téhož Pána našeho Ježíše Krista, Syna tvého.
Jenž s tebou žije a kraluje v jednotě Ducha Svatého Bůh.
S. Per omnia saecula saeculorum. S. Po všecky věky věkův.
R. Amen. R. Amen.

Za těchto slov rozlomil kněz Hostii, jako lámal Kristus chléb. Toto lámání, jako před tím proměňování pod různými způsobami, značí mystickou obětní smrt Kristovu. Malý zlomek Hostie pouští kněz do proměněného vína, což připomíná opět spojení Těla a Krve Krista při Vzkříšení. Spasitel se tehdy zjevil Apoštolům s pozdravem pokoje. To činí teď i kněz.

Commixtio

S. Pax + Domini sit + semper vobis+cum. S. Pokoj + Páně budiž + vždycky s + vámi.
R. Et cum spiritu tuo. R. I s duchem tvým.
Haec commixtio, et consecratio Corporis et Sanguinis Domini nostri Iesu Christi, fiat accipientibus nobis in vitam aeternam. Amen. Toto smíšení a posvěcení Těla a Krve Pána našeho Ježíše Krista budiž nám přijímajícím pro život věčný. Amen.

Agnus Dei

Kněz zakrývá kalich, pokleká a poté se skloněn bije třikráte v prsa, vyjímaje při zádušní Mši, kde se místo „smiluj se nad námi“ říká „dej jim odpočinutí“:

Agnus Dei, qui tollis peccata mundi: miserere nobis (dona eis requiem). Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi (dej jim odpočinutí).
Agnus Dei, qui tollis peccata mundi: miserere nobis (dona eis requiem). Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi (dej jim odpočinutí).
Agnus Dei, qui tollis peccata mundi: dona nobis pacem (dona eis requiem sempiternam). Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, uděl nám pokoj (dej jim odpočinutí věčné).

Přijímání

V následujících tichých modlitbách připravuje se kněz ku přijetí Těla a Krve Páně. Požitím obětních darů je oběť skončena.

V první modlitbě prosí kněz pro celou Církev o mír, jejž Kristus nám slíbil zanechati (při Mších zádušních se tato modlitba neříká):

Domine Iesu Christe, qui dixisti Apostolis tuis: Pacem relinquo vobis, pacem meam do vobis: ne respicias peccata mea, sed fidem Ecclesiae tuae; eamque secundum voluntatem tuam pacificare et coadunare digneris: Qui vivis et regnas Deus per omnia saecula saeculorum. Amen. Pane Ježíši Kriste, jenž jsi pravil Apoštolům svým: Pokoj zůstavuji vám, pokoj svůj dávám vám, nehleď na hříchy mé, nýbrž na víru své Církve a rač jí podle vůle své uděliti mír a jednotu, jenž žiješ a kraluješ Bůh po všecky věky věkův. Amen.

Po této modlitbě dává se při slavné Mši sv. polibek pokoje. Vynechává se na Zelený čtvrtek, Bílou sobotu a při Mších za zemřelé. Celebrant políbí oltář a pak zdraví jáhna řka:

S. Pax tecum. S. Pokoj s tebou.
M. Et cum spiritu tuo. M. I s duchem tvým.

V další modlitbě kněz prosí, aby spojení se svátostným Kristem bylo pro něho pramenem očistným a štítem proti veškerému zlu:

Domine Iesu Christe, Fili Dei vivi, qui ex voluntate Patris, cooperante Spiritu Sancto, per mortem tuam mundum vivificasti: libera me per hoc sacrosanctum Corpus et Sanguinem tuum ab omnibus iniquitatibus meis, et universis malis: et fac me tuis semper inhaerere mandatis, et a te numquam separari permittas: Qui cum eodem Deo Patre et Spiritu Sancto vivis et regnas Deus in saecula saeculorum. Amen. Pane Ježíši Kriste, Synu Boha živého, jenž jsi z vůle Otce spolupůsobením Ducha Svatého smrtí svou svět oživil, sprosť mne tímto svatosvatým Tělem a Krví svou všech nepravostí mých a veškerých běd a učiň, abych lnul vždy ke tvým přikázáním, a nedopusť, abych se kdy od tebe odloučil, jenž s týmž Otcem a Duchem Svatým žiješ a kraluješ Bůh na věky věkův. Amen.

Pokorně žádá, aby mu požívání Těla Páně nebylo k odsouzení, nýbrž ke spasení.

Perceptio Corporis tui, Domine Iesu Christe, quod ego indignus sumere praesumo, non mihi proveniat in iudicium et condemnationem: sed pro tua pietate prosit mihi ad tutamentum mentis et corporis, et ad medelam percipiendam: Qui vivis et regnas cum Deo Patre in unitate Spiritus Sancti Deus, per omnia saecula saeculorum. Amen. Požití Těla tvého, Pane Ježíši Kriste, jež já nehodný odvažuji se přijmouti, nebudiž mi k odsouzení a zatracení, nýbrž pro dobrotivost tvou prospívejž mi k ochraně duše a těla a k dosažení vyléčení, jenž žiješ a kraluješ s Bohem Otcem v jednotě Ducha Svatého Bůh, po všecky věky věkův. Amen.

Poklekne, bere svatou Hostii a praví:

Panem caelestem accipiam, et nomen Domini invocabo. Chléb nebeský přijmu a jméno Páně vzývati budu.

Přímo před přijetím svaté Hostie bije se kněz tříkrát v prsa a s pokorným římským setníkem vyznává:

Domine, non sum dignus, ut intres sub tectum meum: sed tantum dic verbo, et sanabitur anima mea. (3x) Pane, nejsem hoden, abys vešel pod střechu mou, ale toliko rci slovem, a uzdravena bude duše má. (3x)

Kněz žehná se v podobě kříže svatou Hostií a přitom potichu říká:

Corpus Domini nostri Iesu Christi custodiat animam meam in vitam aeternam. Amen. Tělo Pána našeho Ježíše Krista zachovej duši mou pro život věčný. Amen.

Po přijetí Těla Páně trvá okamžik v tiché modlitbě. Potom odkryje kalich, poklekne. Patenou sbírá s korporálu oddrobené částečky Hostie; přitom se modlí se žalmistou:

Quid retribuam Domino pro omnibus, quae retribuit mihi? Calicem salutaris accipiam, et nomen Domini invocabo. Laudans invocabo Dominum, et ab inimicis meis salvus ero. Čím se odplatím Hospodinu za všecko, co mi udělil? Kalich spasení vezmu a jméno Páně vzývati budu. Chválu vzdávaje budu vzývati Pána a od nepřátel svých osvobozen budu.

Žehná sebe kalichem, modle se:

Sanguis Domini nostri Iesu Christi custodiat animam meam in vitam aeternam. Amen. Krev Pána našeho Ježíše Krista zachovej duši mou pro život věčný. Amen.

Kněz přijme Krev Páně. Ministrant pak za všechen lid vyznává hříchy (není obsaženo v misálu z roku 1962):

M. Confiteor Deo omnipotenti, beatae Mariae semper Virgini, beato Michaeli Archangelo, beato Ioanni Baptistae, sanctis Apostolis Petro et Paulo, omnibus Sanctis, et tibi, pater: quia peccavi nimis cogitatione, verbo, et opere (Percutit sibi pectus ter, dicens:) mea culpa, mea culpa, mea maxima culpa. Ideo precor beatam Mariam semper Virginem, beatum Michaelem Archangelum, beatum Ioannem Baptistam, sanctos Apostolos Petrum et Paulum, omnes Sanctos, et te pater, orare pro me ad Dominum, Deum nostrum. M. Vyznávám se Bohu všemohoucímu, blahoslavené Marii, vždy Panně, svatému Michalu Archandělu, svatému Janu Křtiteli, svatým Apoštolům Petru a Pavlu, všem Svatým a tobě, otče, že jsem zhřešil převelice myšlením, slovy a skutky (bije se třikráte v prsa) – svou vinou, svou vinou, svou převelkou vinou. Proto prosím blahoslavenou Marii, vždy Pannu, svatého Michala Archanděla, svatého Jana Křtitele, svaté Apoštoly Petra a Pavla, všecky Svaté a tebe, otče, orodujte za mne u Pána Boha našeho.
S. Misereatur vestri omnipotens Deus, et dimissis peccatis vestris, perducat vos ad vitam aeternam. S. Smilujž se nad vámi všemohoucí Bůh a odpustiv hříchy vaše, uvediž vás do života věčného.
M. Amen. M. Amen.
S. Indulgentiam, + absolutionem et remissionem peccatorum vestrorum tribuat vobis omnipotens et misericors Dominus. S. Prominutí, + rozhřešení a odpuštění hříchů vašich nechť udělí vám všemohoucí a milosrdný Hospodin.
M. Amen. M. Amen.

Kněz poklekne, pozdvihne Hostii, s Ní obratí se k lidu a praví:

S. Ecce Agnus Dei, ecce qui tollit peccata mundi. S. Hle Beránek Boží, hle Ten, jenž snímá hříchy světa.
M. Domine, non sum dignus, ut intres sub tectum meum: sed tantum dic verbo, et sanabitur anima mea.(3x) M. Pane, nejsem hoden, abys vešel pod střechu mou, ale toliko rci slovem, a uzdravena bude duše má. (3x)

Kněz poté rozděluje svaté Přijímání věřícím, kteří klečí u oltářní mřížky; učiní Hostií znamení kříže a praví:

S. Corpus Domini nostri Iesu Christi custodiat animam tuam in vitam aeternam. Amen. S. Tělo Pána našeho Ježíše Krista zachovej duši tvou pro život věčný. Amen.

Věřící, nepřijímá-li ve skutečnosti Tělo Páně, má alespoň v duchu po něm zatoužiti. Takové duchovní přijímání je zdrojem mnohých milostí.

Mezitím, co kněz čistí kalich a na oltáři jej rovná, prosí za trvalý účinek sv. Přijímání:

Quod ore sumpsimus, Domine, pura mente capiamus: et de munere temporali fiat nobis remedium sempiternum. Čeho jsme ústy požili Pane, kéž čistou myslí pojmeme a nechť z daru časného stane se nám lék věčný.
Corpus tuum, Domine, quod sumpsi, et Sanguis, quem potavi, adhaereat visceribus meis: et praesta; ut in me non remaneat scelerum macula, quem pura et sancta refecerunt sacramenta: Qui vivis et regnas in saecula saeculorum. Amen. Nechť Tělo tvé, Pane, jež jsem požil, a Krev, kterou jsem pil, utkví v útrobách mých; a dej, ať nezůstane poskvrna hříchů ve mně, jejž čisté a svaté občerstvily Svátosti, jenž žiješ a kraluješ na věky věkův. Amen.

Communio

Kněz se vrátí ke knize na epištolní straně a modlí se tam verš modlitby zvané Communio. Poté jde ke středu oltáře, políbí jej, obrátí se k lidu a zdraví:

V. Dominus vobiscum. V. Pán s vámi.
R. Et cum spiritu tuo. R. I s duchem tvým.

Postcommunio

Kněz přejde na epištolní stranu a modlí se Postcommunio a případně, je-li předepsáno, ještě Připomínky. Poté u středu oltáře jej políbí, obrátí se k lidu a zdraví:

V. Dominus vobiscum. V. Pán s vámi.
R. Et cum spiritu tuo. R. I s duchem tvým.

Propuštění a požehnání

Když dostal odpověď na pozdrav, propouští (ve slavné Mši jáhen) lid slovy:

V. Ite, missa est. V. Jděte, je propuštění.
R. Deo gratias. R. Bohu díky.

Slovo „missa“ je zkrácenina latinského slova „missio“ – propuštění. Ve Mších bez Gloria neříká kněz „Ite, missa est“, nýbrž zve k další modlitbě (ne dle misálu z roku 1962):

V. Benedicamus Domino. V. Dobrořečme Pánu.
R. Deo gratias. R. Bohu díky.

V zádušních Mších prosí však za zemřelé:

V. Requiescant in pace. V. Nechť odpočívají v pokoji.
R. Amen. R. Amen.

V době velikonoční:

V. Ite, missa est, alleluia, alleluia. V. Jděte, je propuštění, aleluja, aleluja.
R. Deo gratias, alleluia, alleluia. R. Bohu díky, aleluja, aleluja.

Ještě jednou prosí skloněn před oltářem, aby se Bohu líbila oběť, kterou právě dokonal:

Placeat tibi, sancta Trinitas, obsequium servitutis meae: et praesta: ut sacrificium, quod oculis tuae maiestatis indignus obtuli, tibi sit acceptabile, mihique et omnibus, pro quibus illud obtuli, sit, te miserante, propitiabile. Per Christum, Dominum nostrum. Amen. Svatá Trojice, nechť se ti líbí služba poddanosti mé; a dej, aby oběť, kterou jsem já nehodný před zraky velebnosti tvé přinesl, tobě byla příjemná, mně pak a všem, za které jsem ji přinesl, aby pro tvé milosrdenství byla na odpuštění. Skrze Krista, Pána našeho. Amen.

Kněz políbí oltář a jako zástupce velekněze Krista, žehná lid před odchodem. V zádušních Mších se požehnání vynechává.

V. Benedicat vos omnipotens Deus, Pater, et Filius,+ et Spiritus Sanctus. V. Požehnej vás všemohoucí Bůh, Otec, i Syn + i Duch Svatý.
R. Amen. R. Amen.

Poslední Evangelium

Na konec předvede kněz ještě jednou sobě a lidu Krista v celé jeho velikosti a lásce, říkaje od evangelní strany oltáře počátek sv. Evangelia podle Jana. Někdy podle liturgických pravidel bere se místo tohoto Evangelia jiné.

S. Dominus vobiscum. S. Pán s vámi.
M. Et cum spiritu tuo. M. I s duchem tvým.
S. Initium + sancti Evangelii secundum Ioannem. S. Počátek + svatého Evangelia podle Jana.
M. Gloria tibi, Domine. M. Sláva tobě, Pane.
In principio erat Verbum, et Verbum erat apud Deum, et Deus erat Verbum. Hoc erat in principio apud Deum. Omnia per ipsum facta sunt: et sine ipso factum est nihil, quod factum est: in ipso vita erat, et vita erat lux hominum: et lux in tenebris lucet, et tenebrae eam non comprehenderunt. Fuit homo missus a Deo, cui nomen erat Ioannes. Hic venit in testimonium, ut testimonium perhiberet de lumine, ut omnes crederent per illum. Non erat ille lux, sed ut testimonium perhiberet de lumine. Erat lux vera, quae illuminat omnem hominem venientem in hunc mundum. In mundo erat, et mundus per ipsum factus est, et mundus eum non cognovit. In propria venit, et sui eum non receperunt. Quotquot autem receperunt eum, dedit eis potestatem filios Dei fieri, his, qui credunt in nomine eius: qui non ex sanguinibus, neque ex voluntate carnis, neque ex voluntate viri, sed ex Deo nati sunt. (Genuflectit dicens:) Et Verbum caro factum est(Et surgens prosequitur:) et habitavit in nobis: et vidimus gloriam eius, gloriam quasi Unigeniti a Patre, plenum gratiae et veritatis. Na počátku bylo Slovo a Slovo bylo u Boha a Bůh bylo Slovo. To bylo na počátku u Boha. Všecky věci povstaly skrze ně, a bez něho nepovstalo nic z toho, co učiněno jest. V něm byl život, a ten Život byl světlem lidí. Světlo ve tmě svítí, a tma je nepojala. Byl pak poslán od Boha jeden člověk, jméno jehož bylo Jan. Ten přišel na svědectví, aby vydal svědectví o Světle, by všickni uvěřili skrze něho. On nebyl světlem, nýbrž přišel, aby svědectví vydal o Světle. Bylo Světlo pravé, které osvěcuje každého člověka přicházejícího na tento svět. Na světě byl, a svět povstal skrze něj, ale svět ho nepoznal. Do vlastního přišel, ale svoji ho nepřijali. Kolikokoli však jej přijali, dal jim moc státi se dítkami Božími, těm totiž, kteří věří ve jméno jeho, kteří se zrodili nikoli z krve, ani z vůle těla, ani z vůle muže, nýbrž z Boha.(Zde kněz pokleká) A Slovo tělem bylo učiněno (povstane a pokračuje) a přebývalo mezi námi; a viděli jsme slávu jeho, slávu jako Jednorozeného od Otce, plného milosti a pravdy.
M. Deo gratias. M. Bohu díky.

 

V kategorii Tridentská mše sv.

Příspěvek zaslal: leo dne 4.5.2012 / článek si přečetlo 8 563 návštěvníků X-P.cz

Trackbacks

Diskuze ke článku

Jméno

E-mail

Web

Komentáře

Další příspěvky