X-P.cz víra • publicistika • komentáře • tradice • zajímavosti • konservatismus

Hledat:

Kristus vstal z mrtvých, aleluja!

Hod Boží velikonoční v klasické římské liturgii

Ano, vstal. A spolu s ním vstaneme z mrtvých i my.

To vše je pravda známá dva tisíce let a jde o jádro, o pravou podstatu křesťanské zvěsti.
Kdyby nic jiného nezbylo, kdyby se všechny knihy, theologická pojednání, ba i celé Pismo svaté ztratily, tak zvěst, že Kristus vstal z mrtvých, v sobě obsahuje celé křesťanství. A to beze zbytku!

Bohužel jásavá radost této zvěsti, byť ji slavíme radostně každičkou neděli v roce (v ruštině neděle – na rozdíl od jiných jazyků – nese jméno Vzkříšení, což dokonce nebyli schopni za 80 let teroru odstranit ani tamní bolševici!) je pro nás, západní křesťany, poněkud zkalena. Je zkalena tím, že stejně radostně, jak vyslovuji slova Christus resurrexit, nemohu dnes – s rok co rok sílící bolestí v duši – bohužel také zajásat Χριστὸς ἀνέστη a ani Христос воскрес! Je to jednoduše tím, že zatímco západní křesťanstvo v římském okruhu slaví dnes Velikonoční neděli, zbytek křesťanů, tedy orthodoxní pravoslavné východní církve, dnes mají teprve Květnou neděli!

Ono zkalení dnešního úžasného – a sluncem prozářeného – dne, je důsledkem někdejší „reformy“ Říma v roce 1582, když papež Řehoř XIII. bez dohody s ostatními křesťanskými patriarcháty svévolně porušil apoštolská nařízení církevních otců o slavení Kristova Vzkříšení a namísto původních, patnáct set let dodržovaných křesťanských pravidel o jejich slavení, pro celou církev závislou na Římu zcela změnil jejich data.

Z rozhodnutí papeže a jeho astronomů se hlavním a jediným kritériem v novém gregoriánském kalendáři stal princip: „první neděle po prvním úplňku po jarní rovnodennosti“, který se ovšem nezakládá na církevním sněmovním ustanovení, na kánonech ani na do té doby jednotné církevní praxi.

Kanonická ustanovení a první všeobecný sněm (r. 325) nic neříkají o Luně a jejím úplňku, ale kladou důraz na to, aby se Pascha neoslavovala před jarní rovnodenností, a hlavně ne ve stejném termínu jako židovská pascha nebo před ní. Toto ustanovení není nicméně žádným antisemitismem, ale naplněním biblické zprávy o Kristově Vzkříšení, která svědčí, že Kristus vstal z mrtvých po židovské pasše! A to je hlavní paschálně-chronologický údaj křesťanstva. Křesťanská Pascha se neřídí úplňkem ale Evangeliem.

A tak zde, na západě, slavíme v podstatě od roku 1582 „velikonoce občanské„, nikoli křesťanské. Jen jednou za několik let (například v roce 2025) se západní velikonoce „trefí“ to termínu Velikonoc skutečných.

Důkazů nepřijatelných dat slavení nám známých „gregoriánských“ velikonoc je mnoho. A dnes jsou dostupny již každému, kdo je chce vidět.

Jde například o fenomen Blahodatného ohně, který sestupuje zázračně rok co rok v Jerusalemě na Bílou sobotu, ovšem na Bílou sobotu v tom pravém, původním, křesťanském termínu. Letos se tak stane 27. dubna, což můžeme, na rozdíl od našich otců a dědů, vidět příští sobotu od cca 13. hodiny našeho času v přímém televizním přenosu na ruském televizním kanálu ntv.ru!

Sestoupení Svatého ohně v Jerusalemě. Každoroční velikonoční zázrak v termínu pravých Velikonoc!

(My, západní římští katolíci, ovšem musíme na Bílou sobotu rok co rok pracně velikonoční oheň vyškrtat v lepším případě křesadlem, v horším zapalovačem.)

Napsal jsem, že kdyby nic jiného nezbylo, kdyby se všechny knihy, theologická pojednání, ba i celé Písmo svaté ztratily, tak zvěst, že Kristus vstal z mrtvých, v sobě obsahuje celé křesťanství.
A to stejné ovšem platí o svátcích Kristova Umučení a Zmrtvýchvstání.

Kdyby všechny ostatní svátky v roce byly zapomenuty či zrušeny, křesťanské Velikonoce nesou samy o sobě celou Víru, celou křesťanskou praxi, celou zvěst evangelií i proroků.

A proto se jako první staly terčem útoku Zlého, když se mu podařilo rozdělit křesťany, že tento jediný pravý křesťanský Svátek s velkým „S“, slaví už více jak 400 let rozdílně.

A proto tento – Zmrtvýchvstalým Bohem poražený had, nositel smrti – na tyto Svátky Života pokaždé útočí i dál. A bude tak činit patrně ještě silněji, jak jsme svědky právě dnes, na Hod Boží 2019.

Dodatky:
Apoštolské Pravidlo č. 7 z roku 325 – potvrzené sedmi svatými koncily celého prvního tisíciletí a tedy stvrzené i římskými papeži:

„Bude-li biskup nebo kněz nebo jáhen oslavovati svatý den Paschy současně se Židy, budiž zbaven duchovenské hodnosti.“

P. S. Dodávám, že židovská Pascha letos, v roce 2019, právě v těchto dnech probíhá (od 20. do 26. dubna) a pravé křesťanské Vzkříšení, které nyní slavíme na Západě, by tedy nemělo být slaveno dříve, než až v neděli 28. dubna.  A tak tomu také i letos na celém křesťanském Východě je, zatímco my dnes na Západě slavíme přímo proti pravidlu č. 7 a tedy naši duchovní i biskupové, včetně římského papeže, by opět dnes teoreticky měli být – podle tohoto kánonu – automaticky zbaveni své duchovenské hodnosti!

A ještě zde doplňuji srozumitelné vysvětlení tohoto zákazu slavit Velikonoce jinak, než přikazuje Víra, od svatých otců koncilu antiochijského (rok 371):

Pravidlo 1. (antiochijského sněmu) 44

„Všichni, kdož se odvažují porušovati rozhodnutí svatého a velikého sněmu, který byl v Nicei (r. 325) za přítomnosti zbožného a bohumilého císaře Konstantina na posvátný svátek spasitelné Paschy, buďtež odloučeni z obecenství a vyvrženi z církve, kdyby pokračovali v hádavém protivení proti dobrým ustanovením.

Toto je řečeno o laicích. Jestliže někdo z představených církve, biskup nebo kněz nebo jáhen, po tomto rozhodnutí se odváží k rozvracení lidí a k znepokojování církví se oddělovati a s židy či před nimi slaviti Paschu, toho svatý sněm do budoucna již odsuzuje na vypuzení z církve, poněvadž nestal se příčinou hříchu pouze pro sebe, nýbrž se provinil rozkladem a rozvratem mnohých!

A nejen tyto sněm zbavuje duchovní služby, nýbrž i všechny, kdož se odváží býti v obecenství s nimi po jejich vyvržení z kněžství. Vyvržení se zbavují i vnějších poct, jichž se jim dostávalo dle svatého pravidla a Božího kněžství.“

P.S. Nu, nemáme to na západě jednoduché, když začneme studovat tyto věci… 🙁

Ale i přes tato všechna technická přemýšlení přeji ze srdce (nám) všem, kteří slaví (slavíme) gregoriánské velikonoce, požehnaný Hod Boží velikonoční léta Páně 2019. A zbývajícím křesťanům, všem orthodoxním, přeji požehnanou Květnou neděli a klidný vstup do Strastného svatého týdne. †

(Leo P. Švančara, psáno na Hod Boží velikonoční gregoriánského datování, čili o Květné neděli dle kalendaria iulianského, 21. dubna A.D.  2019)

V kategorii Církev, Historie, Poznámka ke dni, Zajímavosti