Objevují se zde po americké volbě (a nikoli jen jednou) úvahy, proč lidé technického či řemeslného „myšlení“ mívají zpravidla politický úsudek pro celou společnost přínosnější, než takzvaní lidé „humanitní“. Definice „humanitní elity“ ovšem vyžaduje trochu vysvětlení – ne každý s humanitním vzděláním je totiž „humanista“…
Takže:
Filosofie (z níž vycházejí do písmene všechna ona nyní kritisovaná „humanitní“ odvětví) je totiž pouhou „služkou theologie“.
Čili polopatičtěji – bez Boha, jako počátku všeho a jediné Pravdy, se studium světa, člověka, společnosti, vztahů – a také i příčin a následků – stává jen jalovým mudrováním o ničem. Navíc mudrce bez Božího vedení posedá v jeho mudrování první hřích, pýcha: „Svět tak, jak je, nedokolaný, je třeba jej změnit a JÁ vím jak!“.
Jenže.
Nekonečně dokonalý Bůh je současně nekonečná Pravda, nekonečné Dobro a nekonečný Život. Jestliže tak tedy budeme chtít „vylepšit“ to, co stvořil – a posuzujeme údajné nedokonalosti Jeho stvoření svým „rozumem“, tedy naším Bohem stvořeným rozumem, který nám dal v míře, v jaké pro naše dobro uznal za vhodné On sám – nu, pak při tom „vylepšování“ nemůžeme získat nikdy nic jiného, než namísto Pravdy lež, namísto Dobra zlo – a namísto Života smrt.
„Nedokonalosti“ našeho světa, který navíc upadl ze stvořeného stavu s potenciálem růstu k Bohu do současného porušení zlem, a to jen díky naší pýše – tedy nadutosti, že stvoření může znát a vykonat více, než jeho Stvořitel – jsou „nedokonalosti“, jejichž smysl v našem omezeném chápaní pouhého tvora nemůžeme vidět.
Pro názornost o „nespravedlnosti“ světa uvedu příběh:
Přijdou dvě děti k lékaři. První má virosu – a tak dostane obrázek, cucavé pastilky – a k tomu týden volna ve škole.
Druhý má zánět slepého střeva a tak žádné pastilky – do špitálu a ihned na operaci.
Je ten doktor nespravedlivý tyran, který navíc rozlišuje mezi pacienty naprosto skandálně? Jistě, z pohledu neinformovaného člověka bez jakýchkoli vědomostí z oblasti mediciny se to tak jevit zřejmě bude.
A teď si představme, že ten neinformovaný člověk získá moc a možnosti – a navíc i „vzdělání“ v oboru zabývajícím se „nerovnostmi“ – a rozhodne se tyto nehumanistické poměry u dětských lékařů napravit.
A zde je pravý princip i kořen tolik skloňované „humanistické“ elity…
(Leo P. Švančara, v předvečer svátku sv. Martina, A.D. 2016)
V kategorii Poznámka ke dni
Příspěvek zaslal: leo dne 10.11.2016 / článek si přečetlo 1 289 návštěvníků X-P.cz
Leo P. Švančara