Legitimita a legalita islámu, aneb trochu jiný pohled na rovnost vyznání v Evropě

Zkuste jít na nepříjemnou nadváhu šetrně, tedy homeopaticky:

Egyptský katolický theolog, jesuita P. Henri Boulad, jeden z největších znalců islámu po jeho theologické stránce…

Znovu a znovu se ve vlnách vynořují diskuse o zákazu či naopak legálnosti „vyznání Prorokova“ v evropských zemích. Podívejme se tedy zde, kde máme k tomu prostot, na tuto problematiku našima náboženskýma očima, z čehož nám jedině může vyplynout, zda požadavek postavit toto vyznání mimo naše zákony, jde proti „lidským právům“, či zda naopak jde o legitimní úsilí?

Nejdříve je třeba ovšem rozlišovat, co je legální a co je legitimní?

Nuže, legální je takové zákonné nařízení, jež přijme lege artis (tedy dle předem daných pravidel) parlamentní většina. To ovšem samo o sobě ještě neznamená, že je to vždy nutně legitimní.

Kdyby totiž například parlament schválil zákon o vyšších daních jen pro lidi s modrýma očima, mohlo by to být jistě legální (pokud by tak parlament učinil v hlasování dle přesné procedury přijímání zákonů), ne však už ale legitimní. Protože legitimitou rozumíme, že zákony – byť přijaty technicky správně a dle práva – nejsou v rozporu s vyššími principy. S principipy, na kterých ten který stát stojí. A tyto principy jsou v naší evropské společnosti, která je utvářena po tisíciletí dle křesťanského neměnného základního systému hodnot, zcela jasné.

Tento náš hodnotový systém, jenž máme všichni hluboko v krvi od našich prapředků, nám říká, že nelze činit zákonem rozdíly mezi lidmi například dle barvy očí.

Proč? Jednoduše proto, že barvu očí si nikdo nevybíráme, nikdo ji svým vlastním rozhodnutím tedy ovlivnit nemůže!

Potud tedy souzní křesťanské hodnoty i s takzvanými moderními „lidskými právy“…

Platí však totéž pro všechna náboženství a všechny civilisace? Například také pro islám?

Nu, musíme říci, že zde nastává patrně problém. Jak nás upozorňuje egyptský katolický theolog, jesuita P. Henri Boulad – mimochodem jeden z největších znalců islámu i po jeho theologické stránce – Chartu lidských práv podepsaly všechny země světa, s výjimkou 57 muslimských států!

„Nerovností zakódovaných v islámu je totiž celá řada a proto islám nemůže naše pojetí lidských práv naprosto přijmout. Křesťané jsou například islámem vnímáni jako lidé druhé kategorie, protože Korán jasně a výslovně mluví o povýšenosti muslima nad křesťanem“, upozorňuje nás tento egyptský katolický theolog.

Takže zde narážíme na základní střet v pojetí práva postkřesťanskou společností na straně jedné – a společností islámskou na straně druhé.

„Rozumový dialog (mezi křesťany a muslimy) neexistuje, protože racionalita funguje pouze do chvíle, kdy závěry narazí na rozpor se základními texty islámu. V tu chvíli dojde k jeho odmítnutí a ve sféře rozumu není možné postoupit dále“, říká opět otec Henri Boulad. A jak dodává, vyznavačům islámu bylo jakékoli pochybování nad doslovnými texty Koránu zapovězeno již před 1100 roky:

„Rozum byl potlačen dekretem z 10. století, který prohlásil, že cesta k reflexi nad interpretací základních islámských textů je navždy uzavřena“, říká doslova egyptský theolog.

Čili jak vidíme, islám má zcela jiná hodnotová měřítka legitimity práva než máme my! Základní legitimitou islámu jako náboženství, ano, náboženství, neboť to vyplývá z jeho svaté knihy Koránu, je nerovnost výchozích podmínek, zatímco základem našich zákonů jejich rovnost. Legitimitou zákonů islámu je automatická nadřazenost muslimů nad nemuslimy, legitimitou našich křesťanských zákonů je rovnost všech náboženství před zákony státu – tedy i lidí bez vyznání. Tedy co je plně legitimní v Saudské Arabii, není vůbec legitimní v Polsku či na Moravě. A naopak!

Jsou tedy zásady islámu, na nichž islám stojí, protože jak jsme se dozvěděli, bez nich už by pak nebyl islámem. A jsou tyto zásady islámu slučitelné s naší ústavou, s naším právním řádem? Tedy s naší legitimitou práva?

Nejsou!

Protože i když je jeho vyznavačství v Evropě dosud legální, vzhledem k našim „vyšším principům“ legitimity našeho práva, vzhledem k základním hodnotovým principům, na nichž stojí naše postkřesťanská civilisace, islám rozhodně není (a opakuji, že to platí výhradně zde u nás, ve střední Evropě, nikoli v Saudské Arabii či v Kataru) legitimní!

Takže shrnuto: Chybí-li v případě jakékoli právní normy legitimita, je třeba takovou stávající legální normu legitimitě co nejdříve podřídit.

 

Zdroj mnou použitých citací theologa otce Henri Boulada:
http://radiovaticana.cz/clanek.php4?id=25761

(leo)

V kategorii Články, Politika, Zajímavosti

Příspěvek zaslal: leo dne 20.9.2018 / článek si přečetlo 122 návštěvníků X-P.cz

Diskuze ke článku

Jméno

E-mail

Web

Komentáře

Další příspěvky