Za časů našich dědů lidé uvažovali duchovněji, a tedy racionálněji, než my. Pokud přišla na někoho náhlá či životu nebezpečná choroba, nevolali nejdříve lékaře, ale kněze.
Jednak totiž věděli, že nemoc, jak to je ostatně dodnes, může být následkem hříchu a jednak se snažili nemocnému poskytnout i v té jeho případné poslední chvíli možnost zachránit svůj život pro věčnost.
A tak se stávalo, jak většina z nás ještě pamatuje z vyprávění našich dědů a babiček, velmi často, že takzvané „poslední pomazání“, tedy modlitby kněze za nemocné (včetně pomazání svatým olejem, zpovědi a podání Těla Kristova nemocnému) zaúčinkovalo uzdravením, byť někdy i „zázračným“, přímo na smrtelné posteli.
Dnes voláme bez přemýšlení lékaře, aniž bychom vzali současně s tím v úvahu zkušenosti našich předků.
Jeden svatý ruský jasnozřivý kněz Lavrentij Černigovský často říkával, že „lékaři mají sice ostré skalpely, ale nemají většinou Blahodať (Dary Ducha svatého, tedy Boží Milost)„.
A tak lidé umírají dnes většinou v osamocení na JIPkách a nemocničních pokojích, bez jakéhokoli pokusu jejich blízkých o skutečné uzdravení těla i duše nemocného skrze Ducha Svatého.
A tak možná může být na tom něco pravdy, že údajně prý jeden běs kdesi v Rusku při vymítání z posedlého člověka začal vykřikovat: „Rychlou lékařskou pomoc jsme vynalezli my!“.
A tak všem nám přeji, abychom nepotřebovali pokud možno nikdy rychlou lékařskou pomoc proto, že budeme prosit denně a neustále ve všech krisích a nemocech nejdříve o rychlou pomoc Ducha Svatého!
Požehnané svatodušní svátky 2015!
V kategorii Aktuality, Glosy, Homeopatie / léčba
Příspěvek zaslal: leo dne 24.5.2015 / článek si přečetlo 1 451 návštěvníků X-P.cz
Leo P. Švančara