Dachovácký vězeň Ludvík Švančara (vpravo) s vnukem Leem Švančarou v roce 1981…
V roce 1942 jsme my, „starousedlíci“ měli již v lágru v Dachau svoji první dvouletku dávno za sebou. A tak se mnozí z nás prokousali z již nevšivější táborové dřiny do lepších útvarů a svým vlivem se snažili pomoci „nováčkům“, jimiž byli od roku 1942 zhusta mnozí čeští církevní hodnostáři.
V lágru od roku 1940 působilo u zdejších plantáží takzvané „Vitaminkomando“, které shodou okolností bylo vedeno mnou. Formálně bylo ale pod patronátem rakouského čestného vězně dr. Egona Hilberta, někdejšího tiskového attaché v Praze. A v této oase v táborovém dachováckém životě hrůzy bylo toto naše vitaminové komando doslova přepychem. Jen to kručení našich hladových útrob den co den připomínalo, že jsme vězni nacistického lágru…
Oficiálně bylo naší pracovní náplní kouzliti z výtažků soli, gladiolů a všemožných bylin zázračný produkt, vitamin C. Pokračování…
Z kategorie Články, Dokumenty, Historie, Zajímavosti
Zaslal/a leo on Leden 8, 2022
