Co kdybychom občas oprášili starý dobrý zvyk číst mezi řádky?

Každodenní záplava záběrů poprav civilistů islámskými radikály v médiích mi už nějaký čas vrtá hlavou. Ne, že bych zpochybňoval krutosti těchto fanatiků, o to mi nyní naprosto nejde.

Jenže je tu několik ale…

Možná je to dáno tím, že jsem stále ještě dosti železně z dob komunismu navyklý nevěřit tak úplně a beze zbytku něčemu, co se až podezřele často omílá v médiích. Navíc vždy většinou výhradně v jednom a tomtéž snímku, otištěném ovšem tisíci novinami, desetitisíci weby…

Tím netvrdím, že hordy islámských fanatiků nepáchají do nebe volající zločiny, kdepak. Ale je to jen naprosto stejná zdivočelá lůza, jaká zde řádila například docela historicky nedávno – po 9. květnu 1945 – v českých ulicích.

Představme si, byť na vteřinu, kdyby tehdy s dnešními možnostmi lidé mohli natáčet a do světa nekontrolovaně pouštět každodenně záběry poprav stovek německých civilistů lopatami a rýči, vylamování zlatých zubů zaživa, povinnosti nakonec po „upotřebení“ drasticky utlučených německých žen a dívek nejdříve sloužit příslušníkům českých revolučních gard jako sexuální otrokyně?

Jsem přesvědčen, že při dnešních možnostech by to bylo o tisíc procent horrorovější zpravodajství, než je to současné z Islámského státu!

Jak je to možné? Vždyť dnes neexistuje na světě prakticky oblast, kde by nebylo minimálně několik jednotlivců s mobilním telefonem, s miniaturním foťákem, nemluvě o tom, jak nekonečná  touha mít svůj vlastní unikátní záběr přímo z místa panuje v bulvárních médiích po celém světě?

(Jako zpravodajští novináři jsme v 90. letech, s tehdejším prehistorickým vybavením, měli nekompromisní úkol od šéfů mít v našich novinách zcela jinou, byť třeba jen z jiného úhlu, fotku z místa každé nehody, každého průšvihu, každé události, jinou, než měla konkurence. Dokonce za to byly pokuty, když se to nepodařilo!)

Proč tedy vidíme stále jen tytéž fotky, stále jen tytéž záběry pocházející patrně z jednoho a téhož zdroje?

Nenapadlo vás to ještě? Ne?

Pak vás také tedy asi ještě nenapadlo, jaká nepřímá úměra panuje mezi technickým pokrokem médií a mírou kritičností konzumenta jejich informace. O to více, oč více má dnes lidí foťák – a v notebooku padesát programů na editací snímků a videí – oč má dnes více lidí možnost zachytit současně cokoli z různých úhlů i míst, tak o to více davy slepě bez dechu hltají možná velmi pečlivě předkládané neostré snímky na titulních stránkách médií. (Snímky, které jinak kterýkoli zručný amatér vyrobí v počítači za pět minut.)

A pozor – nedovozuji z toho nyní nic.
Jen nahlas přemýšlím!

 

 

V kategorii Glosy, Odjinud, Politika, Zajímavosti

Příspěvek zaslal: leo dne 21.5.2015 / článek si přečetlo 1 336 návštěvníků X-P.cz

Diskuze ke článku

Přihlaste sepro zasílaní komentářů.

Další příspěvky