Když mi kdysi v polovině 90. let v našem rozhovoru ještě pro ZN noviny řekl můj dávný přítel – primář oddělení TBC – že očkování proti tubeře, které jsme všichni kdysi absolovali, nám vůbec nezaručuje, že ve skutečnosti dostat tuberu nemůžeme, začalo mi to vrtat hlavou:
„Počkej, opravdu? A to tedy nemáš strach, když tu den co den celá léta vyšetřuješ positivní tuberáky, že můžeš sám onemocnět?“, otázal jsem se přítele překvapeně.
„Já to nedostanu! A víš proč? Protože já nemám strach“, dostalo se mi s úsměvem stručné odpovědi.
Často si na tuto přítelovu větu vzpomenu – zvláště v poslední době. I když už jsem sám dávno zjistil, že přesně takto to funguje, cítím, že drtivá většina lidí nyní strach má. Bojí se najednou i ti, o kterých jsem byl přesvědčen, že s nimi hned tak něco neotřese.
Není divu: Pouštění hrůzy na obyvatelstvo se stalo v posledních měsících každodenním chlebem dnešních novinářů – a doslova zvrhlou vášní našich politiků.
„Ježíš řekl: Pojď!
Petr vystoupil z lodi a vydal se po hladině. Kráčel po vodě a blížil se po hladině k Ježíšovi. V tu chvíli však zpozoroval silný vítr, uvědomil si, že jde po vodní hladině – a dostal strach.
Počal tonout a vykřikl: ‚Pane, zachraň mě!‘
Ježíš hned vztáhl ruku, zachytil ho a řekl mu: Malověrný, proč jsi pochyboval?“
(Mt 14,29-31)
Tento příběh z Matoušova evangelia je všeobecně známý. Ale kolik z nás se tím někdy doopravdy zkusilo řídit?
Je dokázáno, že když jedeme na lyžích a namísto požitku z jízdy po svahu dolů zpozorujeme ze sněhu vyčnívající balvan, zpravidla do něho narazíme. Totéž platí při jízdě na kole: Jakmile se místo na cíl, kam jedeme, začneme obávat, že bychom mohli v zatáčce spadnout, stane se to.
Je třeba toto mít neustále na paměti: Soustředit se všemi silami na cíl, místo na jednotlivé možné překážky, které nám mohou případně stát v cestě k němu. A tím cílem je přece žít. Ne zemřít v první zatáčce, které se bojíme!
Kdykoli nás tedy přepadnou obavy z toho, co se na nás hrne z médií, z úst těchto zločinně lehkovážných politiků, vzpomeňme si na mého pana primáře z plicního – a současně na svatého Petra z Matoušova evangelia. A pokud to uděláme padesátkrát za den, s překvapením zjistíme, že se naše podvědomí začne radikálně měnit. Velmi rychle se strachu zbaví a skrze to nás učiní proti mediální hrůze nezranitelnými.
A pak začne platit, že nedostaneme ani tuberu, ani se neutopíme – a už vůbec nás neskolí covid či něco jiného, co se teprve může v dalších roztočených kolech tohoto přestrašeného mediálního světa objevit.
Když totiž Bůh s námi – kdo proti nám?
Leo P. Švančara, psáno 15. října A.D. 2020
V kategorii Články, Poznámka ke dni
Příspěvek zaslal: leo dne 15.10.2020 / článek si přečetlo 3 240 návštěvníků X-P.cz
Leo P. Švančara