Jsme to, co jíme. Jezme proto život, nikoli smrt!

Alexander Schmemann (1921-1983)

Alexander Schmemann (1921-1983)

Kafkův jasnozřivý génij odhalil i to, co pozorujeme po desetiletích nyní my na základě našich moderních počítačových astrologicko-diagnostických metod:

„Život člověka se projevuje stavbou lidského těla a počíná se sloučením dvou buněk, totiž seménka mužského s vajíčkem ženským. Seménko mužské je utvořeno z látek převahou mozkových, kdežto vajíčko ženské se skládá více z nejjemnějších látek stavebních, krevních…“ praví Kafka ve svém spisu Nové základy experimentální psychologie.

A ano, když porovnáváme dnes my stovky a stovky konstelací tisíců osob mezi sebou i s jejich diagnosami, což dnes lze na základě přesných počítačových algoritmů poměrně snadno, s úžasem zjišťujeme, že skutečně mnohé zdraví určující konstelace dědíme většinou po svých matkách! Zatímco duševní a intelektuální schopnosti zpravidla po otcích.

Kafka se také dotýkal často zásadních zjištění na poli výživy člověka. A my jen s úžasem můžeme dnes hledět, jak obdivuhodně se i v tomto trefuje do teorií pravoslavných východních otců o stravě a jejím významu pro nás, Bohem stvořené lidi:

„Člověk je tím, co jí a celý svět je pro člověka všezahrnujícím prostřeným stolem. Obraz této hostiny se nese celou Biblí, jako centrální obraz života. Je na počátku stvoření a též na konci, při jeho naplnění: ‚…abyste v mém království jedli a pili u mého stolu…‘ (Lk22,30)“ říká vynikající pravoslavný kněz theolog 20. století Alexander Schmemann (1921-1983). A tentýž theolog ihned dodává, že tím, jak člověk po pádu v Ráji skrze špatně použitou vlastní svobodu získal ono hrubé smrtelné tělo, začal současně také jíst věci mrtvé.

„Není náhoda, že biblický příběh o pádu je opět soustředěn na jídlo. Člověk jedl zakázané ovoce. Ovoce z tohoto jediného stromu, ať už to může znamenat cokoliv dalšího, nebylo jako ostatní ovoce v Zahradě, nebylo člověku nabídnuto jako dar. Nebylo dáno, nebylo požehnáno Bohem, bylo to ovoce, jehož snězení odsuzovalo ke společenství se sebou samým, bez Boha…“ rozvíjí theolog Schmemann s tím, že následně už člověk pojídáním jídla nikoli buněčně Živého, ale jídla naopak usmrceného, se sám k smrti odsuzuje!

Související články na X-P.cz:  Umřít znamená probudit se zcela zdráv!

Pro ty, kdo považují jídlo za sám zdroj života, je jeho jezení společenstvím se smrtí. Jídlo samé je mrtvé, je to život, který zemřel a musí být uložen v lednici, jako mrtvola.

„Mzdou za hřích je . Život, který si člověk požitím nepožehnaného mrtvolného ovoce vybral, byl pouhým zdáním života. Bůh mu ukázal, že se rozhodl jíst chléb způsobem, který ho vrátí zemi, ze které, spolu s chlebem byl vzat: „Prach jsi a v prach se obrátíš“.

„Člověk ztratil eucharistický život, ztratil život života samého, sílu proměňovat ho v Život. Přestal být knězem světa a stal se jeho otrokem“, uzavírá Alexander Schmemann.

Podle něho nás tak může uchovat při věčném životě pouze jídlo, při němž do sebe přijímáme Živého Boha. Tedy eucharistický chléb a víno. Nic jiného!

A co nezávisle na něm při tisících a tisících pokusech zjistil ?

„Tepelnou úpravou se ničí regenerační živoucí podstata jadernatosti buňky v potravě, tělu se přinášejí již mrtvoly a lidská buňka si nemůže vzít životní látku ke své původní životnosti jako při stravě nevařené“, upozorňuje Kafka a nabádá, že alespoň ze 40% bychom měli jíst stravu nevařenou, nepečenou, v přirozeném syrovém či sušeném stavu:

„Například syrové ssedlé mléko, syrová vejce, třešně, hrušky, jablka či další ovoce, křížaly a důrazně nabádám, často také maso ve stavu syrovém!“ uvádí B. Kafka doslova.

„Jsem-li si jist, že dbám-li přirozeného žití, nemusím se obávat přijetí bacilů při pojídání stravy nevařené“, ujišťuje český duševědec.

Zajímavá shoda mezi dvěma badateli, mezi katolickým parapsychologem a pravoslavným theologem, kteří se vzájemně nikdy nemohli potkat a patrně ani o sobě nevěděli!

  • Pokračování příště

Leo P. Švančara, psáno ve svátek sv. Kateřiny. A .D. 2020

V kategorii Břetislav Kafka, Články, Zajímavosti

Příspěvek zaslal: leo dne 25.11.2020 / článek si přečetlo 461 návštěvníků X-P.cz

Štítky:

Web rediguje: Leo P. Švančara

Další příspěvky