X-P.cz víra • publicistika • komentáře • tradice • zajímavosti • konservatismus

Hledat:

Muž, který kromě jiného na vlastní kůži nedobrovolně kdysi poznal co to je, hrát jeden den ve sportovních halách pro dva tisíce fanoušků a za týden už pak jenom, z rozhodnutí komunistických aparátčíků – na svatbách pro padesátku podnapilých svatebčanů.

V letošním pohnutém adventu, kdy je zakázáno letos po většinu roku hrát i zpívat, je možná dobré si připomenout jeden náš dávný rozhovor z dob, kdy ještě kluci z Katapultu koncertovali – a to v původní sestavě (z níž dva muzikanti, Tolja Kohout a Jiří „Dědek“ Šindelář už jsou dnes na Pravdě Boží – skoro denně. Tehdy jsme s mojí Evou poseděli s Oldou Říhou několik hodin u becherovky a doutníků – a on se docela zajímavě rozpovídal právě o smyslu svátků…

Jeden z nejvýraznějších českých muzikantů a zpěváků minulého století. Leader legendární kapely KATAPULT. Muž, který kromě jiného na vlastní kůži nedobrovolně kdysi poznal co to je, hrát jeden den ve sportovních halách pro dva tisíce fanoušků a za týden už pak jenom na svatbách pro padesátku podnapilých svatebčanů. Ctitel rock’n rollu, dobrých doutníků, svátků a Vánoc, skladatel a vydavatel Olda Říha.

Oldo, co ti – jako ostřílenému „železnému“ rockerovi – říkají vlastně Vánoce?

Já Vánoce ctím především z hlediska jejich vzniku a také proto, co nám lidem dávají. A řeči o tom, že Vánoce jsou jen zmatky, blázinec, nákupy či chaos jsou blbosti. Protože to si lidé způsobují sami. Já osobně se naopak těším na kouzlo Vánoc. Umrtvím veškeré hudební aktivity a nechám do sebe to kouzlo vstoupit podobně, jako když na nás přijde 500 lidí a nechá do sebe pro změnu vstoupit kouzlo našich Katapultích příběhů. Tak nějak podobně si Vánoce prožívám já

Takže žádný spěch a shon? Žádné kolotoče neuskutečněných nákupů a nesplněných povinností?

Nenervuji se, nestěžuji si, udělám si stromeček a klasicky večeřím kapra. Věnuji se rodině a jezdím na Šumavu. Kašlu na celý svět a věnuji se v té chvíli jenom a jenom Vánocům. Protože pak přijde zase období, kdy se nemůžu věnovat poesii, ale práci. Proto si Vánoce vychutnávám…

Čili jestli tomu dobře rozumím, kapela Katapult toho o Vánocích zpravidla asi příliš nenahraje?

Dnes se mi zdá, jakoby se zde v naší zemi skuhralo nepřetržitě. Vánoce nevyjímaje…

Vánoce si nenechám zničit tím, že bych o Vánocích hrál například na první nebo druhý svátek vánoční. Katapult o Vánocích nikdy nehrál. Já jsem ochoten hrát kdykoliv a kdekoliv, ale ne o Vánocích nebo Velikonocích. Velikonoce jsou totiž pro mne to samé co Vánoce – mají také svůj „advent“, tedy předchozí půst, mají své tajemství a mají své veliké kouzlo. I kdyby mi někdo dával milion, tak na Štědrý den nebo na Velký pátek bych nehrál, to nikdy! A možná i proto mi hrozně vadí, že v poslední době lidé u nás na všechny svátky obecně hodně nadávají…

Nemůže to být tím, že svátky pro většinu z lidí u nás mohou nějak postupně ztrácet svůj obsah? A nebo, že si lidé zvykli nadávat na všechno a permanentně, takže vlastně nemohou už přestat, a to ani o svátcích?

Když čtu knihy z předkomunistického období – například z první republiky – zjistím, že tehdy lidé také v jednom kuse nadávali. Jenže!

Právě ty potíže života tehdy ještě dokázali eliminovat prostřednictvím svátků, kterých navíc tehdy bývalo poměrně dost.

Když totiž kdysi byly Vánoce, Velikonoce, posvícení či pouti, tak se lidé ještě dokázali zastavit. Uklízeli a napekli a pak přestali pracovat a honit se! Jen hodovali a povídali. Zkrátka pobavili se, a svoje nadávání a skuhrání si nechali až zase na všední dny. Ale dnes se mi zdá, jakoby se zde skuhralo nepřetržitě. Vánoce nevyjímaje…

Možná by to chtělo více svátků. Všechny okolní země jich mají v oficiálním kalendáři daleko více než Česko – stačí si vzít slovenský, rakouský, polský či bavorský kalendář a zjistíme, že tam mají daleko více volných svátečních dnů než u nás

Na Vánoce se těším: Jdu na půlnoční a jako vždycky si pustím koledy a Rolling Stones. Zkrátka jde o to svátky slavit a zapomenout na to všední skuhrání…

Nedávno jsem četl nějaké pojednání týkající se tradic šumavského kalendáře a tam jsem se dozvěděl, že ještě před válkou se u nás slavily nejen oficiální a státem uznané svátky, ale že tehdejší podnikatelé prý dávali svým zaměstnancům plošně volno například i na poslední všední masopustní dny – na pondělí a úterý před Popeleční středou.

Oni ti podnikatelé zřejmě věděli, že pokud lidem dají volno navíc, ti si svoji práci odvedou o to víc ve všední dny. Takže i když masopust oficiálně svátkem nebyl, neslavil se prací, ale posezením v hospodě, na tancovačkách, u pití a jídla. A o to víc se pracovalo potom…

Takže letošní Vánoce (rozhovor probíhal v roce 2006) Oldo ty osobně oslavíš také bez ohledu na cokoli?

Na letošní Vánoce se těším jako na každé předešlé – čili moc! Půjdu na půlnoční a jako vždycky si pustím koledy a Rolling Stones. Zkrátka jde o to svátky slavit a zapomenout na to všední skuhrání…

…ptal se Leo P. Švančara

(foto: Eva Švančarová a archiv O. Říhy)

Olda Říha (* 18. května 1948)

Olda Říha

narozen 1948, přezdívka: Olda, železnej Olda, e-mail: olda@katapult.cz, osobní webová homepage: www.oldariha.cz

kapely, ve kterých Olda Říha v historii hrál:

1963 – 1964 METEOR (Plzeň)

1964 – 1967 BLACK STARS

1967 – 1968 SINNERS (Ceské Budejovice)

1968 – 1969 FLEMIGS

1969 – 1970 SINNERS

1970 BLUES SESSION (Plzen)

1970 – 1971 CATHEDRAL (Ríha, Ránek a Buzinkay)

1971 – 1972 MAHAGON

1972 – 1974 SKUPINA F.R.CECHA a VIKTOR SODOMA (Praha)

1974 – 1975 SKUPINA F.R.CECHA a JIRÍ SCHELINGER (Praha)

1975 SKUPINA ALEŠE ULMA (CITRON)

1975 MAHAGON (LÍDA PODUBECKÁ)

1975 – dodnes KATAPULT

V kategorii Články, Kultura