Velký lékař a alchymista Paracelsus (1493-1541) zjistil tisíci a tisíci pokusy, že je třeba potřebný lék najít kdekoli jednoduše po ruce. Následně jej upravit myšlenkou a modlitbou tak, aby byl vhodný k podání pacientovi. Čímž se organismus nemocného nastartuje k tomu, že si zacelí rány a vyléčí nemoc sám…
„Když v lednu prší, týž rok rovy na hřbitovech se vrší…“ (staré přísloví z našeho moravského Horácka).
Když loni – tedy v roce 2020 – celý leden propršel, neviděl jsem to vůbec jako dobré znamení. Když k tomu připočteme mizerné konstelace, jež panovaly na obloze po většinu toho podivného roku, bylo lze usuzovat již loni v lednu, že rok 2020 přinese patrně mnohé nepříjemné jevy, které mohou mít za následek změnu životů mnohých z nás.
A stalo se!
Všichni víme, co následovalo a co postupně – skrze běsnění politiků podporovaných médii – přerostlo v dnešní, žel jak se zdá již nevratný, rozvrat celého našeho dosavadního systému.
Ne tedy, že ten systém by už předtím byl v pořádku, to vůbec ne. Ale to, co jej nyní nahrazuje, je ještě o dalších několik tříd níže. Na obzoru se nám rýsuje reálná doživotní diktatura, naše osobní svobody jsou oklešťovány doslova den za dnem, možnosti svobodné obživy lidí se rapidně zužují a z našich dětí a vnuků se začínají pomalu stávat celé generace značně nevzdělaných lidí.
A co v dnešní moderní a technicky velmi vyspělé době navíc čekal málokdo, prakticky se doslova během jednoho roku rozpadla ta základní lékařská péče. Až na vzácné výjimky se lidé dnes v případě zdravotních obtíží nedočkají pomoci. Počínaje bolestmi zubů, přes pediatrickou péči, přes péči odbornou při chronických onemocněních – až někdy, žel, po první pomoc při náhlých zdravotních potížích. (Zjevně se to již nyní projevuje na zvýšené úmrtnosti, které jsme asi svědky.)
Zdá se přitom čím dále tím více, že toto již asi bude stav trvalejšího charakteru: Po léta jakž takž poměrně fungující zdravotní systém, který ovšem i před epidemickými opatřeními začínal v posledních letech už značně skřípat, se teď před našima očima doslova rozpadá v trosky.
Co tedy můžeme dělat my, obyčejní lidé? Čekat snad při chronických zdravotních postiženích na smrt jako na vysvobození? Riskovat, že případné náhlé akutní příhody, dá-li Bůh, přežijeme či nějak rozchodíme?
Ano, to i ono je patrně také již budoucností asi nás všech. Ale stav, v němž se třeseme někde zabednění v karanténách či v isolaci ve strachu o život přece není vůbec životem! Smrt je neodvratná, ale máme mnoho prostředků, jak si náš zbývající život zpříjemnit, zkvalitnit a prožít jej k prospěchu našemu i našich bližních.
Je nutno objevit znovu v nás samých radikalismus – a to, jak jinak, radikalismus konservativní!
Možná si nyní čtenář řekne, k čemuže to zde vyzývám? Radikalismus?
Nu, musím váženého čtenáře uklidnit: Radikalismus je označení jednání, které hledá cestu ke kořenům (lat. radix = kořen). A konservatismus je takové chování, které se snaží uchovávat všechny již osvědčené hodnoty v původním, leč stále v čerstvém a použitelném stavu. Toť přesný význam latinského výrazu „conservatio“.
Jak tedy náš, pro mnohé nový a nezvyklý výraz, radikální konservatismus (či konservativní radikalismus?) začít uplatňovat v praxi a to nejlépe ihned a co nejúčinněji?
V první řadě tím, že pochopíme a přijmeme do svého srdce to, co jsme si zde již řekli. A sice, že náš život zcela jistě skončí jednou pozemskou smrtí našeho těla.
Ale v řadě druhé bychom měli začít objevovat způsoby, jak si naše zbývající pozemské životy ulehčit a pokud možno se naučit začít si v obtížích pomáhat. A to jak sami sobě, tak i navzájem. Staletími plně osvědčených metod přitom k tomu máme více, než si dnes myslíme!
Není nutno při každém nachlazení, při každé angině, při každých sice nepříjemných, leč běžných potížích, ihned marně v zoufalství tlouci na dnes zabedněné dveře ordinací. Počínaje bylinami, přes každodenně a cíleně cvičenou mentální sílu naší vůle, až po velmi účinnou a levnou homeopatii, si v řadě potíží můžeme pomoci zcela sami. A když k tomu všemu přidáme modlitbu, pak možná budeme překvapeni, že se při většině našich potíží pojednou obejdeme bez asistence lékařů. Protože jejich služby již dnes stejně nejsou vesměs dostupné – a hned tak asi už snadno dostupné nebudou.
Zkuste pro začátek začít velmi jednoduchým pokusem převzatým ze staré osvědčené lékařské alchymie:
Dejte si do malé čisté lahvičky vodu s trochou čistého alkoholu (slivovice či vodky), požehnejte křížem, a postavte ji na papírek s vlastnoručním nápisem Acylpyrin † Mercurius (tedy na vysvětlení: kyselina acetylsalicylová plus rtuť). Skleničku pečlivě uložte v temném chladnějším místě a v případě, kdy na vás poleze rýma, nachlazení či virosa, případně vás začne bolet zub či záda, užívejte každou hodinu několik kapek.
A možná budete sami náhle překvapeni, jak účinné jsou mnohé radikálně konservativní metody!
Leo P. Švančara, psáno 13. ledna A. D. 2021
V kategorii Články, Homeopatie / léčba
Příspěvek zaslal: leo dne 13.1.2021 / článek si přečetlo 930 návštěvníků X-P.cz
Leo P. Švančara