Málokdo dnes v západním křesťanském prostředí ví o mocném zázraku, který rozhodl druhou světovou válku. Zázraku, který způsobila Matka Boží v okamžiku, kdy její příkazy urostřed skoro prohrané války poslechl i krvelačný komunistický diktátor Stalin. V pravoslavném prostředí jde o poměrně známý zázrak světových dějin, u nás se o tom dodnes prakticky za 27 let nenapsalo – mimo úzce odbornou půdu – ani slovo. A tak zde trochu našim čtenářům přiblížím tento mimořádný a úctyhodný mariánský zázrak, který jsem zde shrnul:
V roce 1941 se syrskému metropolitovi Eliášovi při jeho dlouhých modlitbách zjevila Panna Maria a vznesla požadavek, aby metropolita napsal osobní dopis sovětskému vládci Stalinovi s tím, že Rusko může být zachráněno před německým grandiosním postupem na východních bojištích!
Mělo se tak ovšem stát jedině za předpokladu okamžitého zastavení pronásledování Církve v Sovětském svazu, alespoň základního uvolnění svobody vyznání a povolení všem prostým Rusům navrátit se k duchovnímu životu, na který byli až do Stalinova teroru po generace zvyklí.
Matka Boží patriarchovi Eliášovi přislíbila, že pokud se tomuto všemu Stalin podvolí, rozhodujícím bodem obratu a znamením, že Bohorodička i nadále bude chránit celé Rusko, budou tři města, která díky její osobní nebeské ochraně nikdy Hitler nedobude – a sice Petrohrad (tehdy Leningrad), Moskva a Volgograd (tehdy Stalingrad).
Podle pokynů Panny Marie, které dala syrskému metropolitovi, měla být její svatá Kazaňská ikona, která zachránila Rusko již počátkem 17. století, vyzvednuta z kazaňského chrámu v Petrohradě a měla se s ní konat procesí po městě – a pak i po celém Rusku.
Pak prý se válka obrátí…
Atheista Stalin (který byl ovšem také bývalým studentem kněžského semináře, takže patrně ještě něco z toho v něm asi zůstalo i přes jeho ukrutné zločiny) kupodivu na obdržený dopis od syrského metropolity, který mu doručil jeho maršál a náčelník generálního štábu SSSR, Boris Michajlovič Šapošnikov, zareagoval „zázračně“. A to tak, že vše, co mu Bohorodička přikázala, se rozhodl splnit. Nutno přitom ale dodat, že maršál Šapošnikov byl jediným, kdo se odvážil Stalinovi Eliášův dopis s příkazy Matky Boží odevzdat. Byl to totiž maršál, který požíval velikou Stalinovu úctu a spolu s maršálem Rokossovskim byl jediným ze dvou v celém Sovětském svazu, které Stalin oslovoval křestním jménem a se kterými si vzájemně tykal!
Stalin také nejspíše už nevěděl, kudy kam – Hitler stál před Leningradem a jeho imposantní postup Ruskem na východ se zdál být nezvratitelný.
A tak tak na Stalinův osobní příkaz byla z leningradského Kazaňského chrámu v obleženém městě slavnostně vynesena Kazaňská ikona Matky Boží a konala se s ní od té chvíle procesí celým – hitlerovskými vojsky obklíčeným – městem.
A následně se stal první zázrak: Němcům, kteří se sebevědomě domnívali, že nejpozději do října 1941 budou mít Leningrad pod svou kontrolou, se pojednou začaly věci vymykat z rukou. Jestliže od července až do začátku září vojska wehrmachtu postupovala rychle a nezadržitelně přes sověty urputně bráněnou Stalinovu linii, za těžkých bojů dobyla i Pskov a nakonec 8. září stanula na hranici Leningradu, zde se jejich postup zázračně zastavil. Narazil totiž na neuvěřitelný odpor obránců města pod velením později známého maršála Žukova. Obráncům Leningradu i jejich velení totiž vlila krev do žil zázračná ikona Matky Boží, se kterou obcházeli kněží za hlaholu zvonů v procesí jejich obranné posice!
A tak se přes kruté obležení, při němž hlady, mrazem a nemocemi zahynulo přes 1/2 milionu obyvatel Leningradu, dokázalo toto město nakonec udržet neuvěřitelných 900 dnů, aniž by do něho vstoupila noha německého vojáka! A to přesto, že Hitler přikázal, aby na Leningrad v některých dnech shazovalo bomby až 1000 německých bombardérů současně!
Vůli obránců Leningradu však zázračně držela ikona jejich kazaňské Matky Boží, se kterou se konala procesí po celou dobu skoro tříletého obležení města. Současně mezitím byla vojenskými letadly z obleženého Leningradu pravidelně „půjčována“ i na jiné úseky fronty na další místa Ruska. Podle dobových záznamů letadla s touto svatou ikonou pravidelně na Stalinův příkaz létala nad všemi frontovými liniemi, nad linií u Moskvy i Stalingradu.
A tak si generál Žukov, který byl z Leningradu převelen bránit Moskvu, rovněž vyžádal Kazaňskou ikonu, se kterou nechal s vědomím Stalina létat nad obrannou linií sovětů speciální vojenské letadlo. A tak i zde se situace obrátila: Mohutný útok na Moskvu Němci zahájili 30. září 1941 a zpočátku postupovali nezadržitelně. Měli také obrovskou převahu – v počtu tanků a letadel 2:1 a v počtu děl dokonce 3:1! A tak 14. října, po dobytí Kalinina 150 kilometrů před Moskvou, na samém předměstí, vyhlásil světu Adolf Hitler sebevědomě, že válka s Ruskem je skončena…
…jenže letadlo s ikonou Matky Boží létalo nad frontovou linií u Moskvy denně od rána do večera a ráno i večer moskevští kněží u ní sloužili bohoslužby. A tu se dostavil další zázrak! Zatímco v jiných letech začínalo v polovině října v Moskvě pravidelně mrznout, v tomto roce se počasí zbláznilo a okolí Moskvy se proměnilo v bahnitou krajinu. A na to Němci nebyli připraveni.
Jejich auta, tanky i technika zapadaly v prudkých deštích do hlubokého jílovitého bahna, až nakonec jejich mocná armáda zůstala stát na místě a navíc bez zásobování. Mrznout začalo až počátkem listopadu, jenže to se už do Moskvy podařilo přesunout tři čtvrtě milionu vojáků ze Sibiře, kteří po svátku zázračné Kazaňské ikony (4. listopadu), jenž toho roku poprvé od bolševické revoluce proběhl opět veřejně a za hlaholu všech zbylých moskevských zvonů, vykonali na Rudém náměstí přehlídku (na výročí revoluce 7. listopadu 1941) – a přímo odtud se vrhli před Moskvu proti německým armádám. A po dalších modlitbách obyvatel Moskvy k Matce Boží z ničeho nic udeřily počátkem prosince i na Moskvu v tu dobu nebývale kruté mrazy. V náhlých teplotách pod minus 30 stupňů Němcům nestartovaly motory u tanků, aut i letadel a navíc jejich vojáci neměli odpovídající zimní oblečení.
Hitlerova armáda poprvé okusila hořkost masivní porážky a rozzuřený Hitler v amoku sesadil 35 maršálů a generálů. Ale nebylo mu to už nic platné. Válka se díky Matce Boží obrátila v jeho porážku!
Dodnes nikdo, kdo tuto historii nezná a nezná ony neuvěřitelné zázraky, které se po celé dějiny křesťanství dějí díky přímluvě Matky Boží, nemůže pochopit tento zázračný obrat na východní frontě v II. světové válce.
Z Moskvy ikona kazaňské Matky Boží byla následně převezena do Stalingradu, kde před ní bez ustání kněží a diakoni sloužili molebny.
Ikona se nacházela na pravém břehu Volhy uprostřed ruských vojáků a Němci se proto nemohli na to místo, přes řeku, dostat. Byl dokonce okamžik, kdy obránci města zůstali na zcela maličkém kousku území u Volhy, ale Němcům se ani v tomto případě nepodařilo vypudit tu pro ně „poslední hrstku ruských vojáků“, protože uprostřed nichž byla zázračná ikona…
A poté ikona kazaňské Přesvaté Bohorodice postupovala celou dobu se sovětskými vojsky, když jejich armády tlačily za strašných obětí na obou stranách Němce zpátky k hranicím.
Největší město na jejich pochodu, Kyjev, byl od Hitlerových armád osvobozen dokonce přesně v den svátku této svaté ikony, 4. listopadu. A není bez zajímavosti, že na tomto osvobození Kyjeva se právě v den svátku Kazaňské ikony – 4. listopadu 1943 – podíleli velikou měrou českoslovenští vojáci. Tedy i naše armáda bojovala vítězně pod „znamením“ svaté Matky Boží, svaté ikony kazaňské.
Stalin nechal již během války otevřít znovu v celém Rusku 22 tisíc chrámů a rovněž znovu nechal obnovit i jím zavřené duchovní semináře a akademie, Trojicko-sergijevskou lávru, Kyjevo-pečerskou lávru i některé významné monastýry…
…A v roce 1947 byl syrský patriarcha Eliáš Stalinem pozván do Ruska a sovětská vláda jej odměnila takzvanou „stalinskou prémií“ za pomoc při záchraně Ruska. Patriarcha Eliáš však prémii odmítl a požádal, aby byla věnována sirotkům, jejichž rodiče zahynuli ve válce. Sám pak osobně na tyto účely sovětské vládě předal i 200 tisíc dolarů ze sbírek pravoslavných křesťanů v Sýrii.
„Viděl jsem, že Matka Boží neopustila své dítky“ prohlásil syrský patriarcha v Petrohradě, kde tehdy odsloužil svatou Liturgii. A když pak procesí vycházelo z vladimirského katedrálního chrámu, od zázračné ikony Matky Boží, této zachránkyně Ruska, začaly desítky tisíc obyvatel Petrohradu (tehdy Leningradu) spontánně na náměstích a v ulicích zpívat „Zastupnica userdnaja“ (Orodovnice horlivá)…
Psal se rok 1947!
A nyní dovětek:
Matka Boží tehdy slíbila, že pokud se Rusko navrátí ke křesťanství, ona bude Rusko i v budoucnu chránit veškerou svou mocí. A přislíbila rovněž, že Rusko prý už nikdy nepadne do cizích bezbožných rukou – naopak, všechny útoky na Rusko se prý nakonec obrátí vždy proti útočníkům samým!
A i my se nyní nacházíme v podobné situaci: Beznadějné, zdánlivě neřešitelné, bez perspektiv… …Ale co nám brání, se modlit k Matce Boží o ochranu? Je to jak vidíme z historie to jediné, co může zafungovat. A pokud se budeme modlit upřímně, tak také zafunguje!
(zdroje: spis Jeromonacha Philadelpha „Slovo o skutcích přesvaté Bohorodice“ a Vittorio Messori „Ippotesi di Maria, Fatti, indizi, enigmi“)
Obr: Zázračná kazaňská ikona Matky Boží, díky které došlo k obratu v celé II. světové válce.
V kategorii Články, Historie, Odjinud, Politika, Zajímavosti
Příspěvek zaslal: leo dne 1.8.2017 / článek si přečetlo 8 007 návštěvníků X-P.cz
Leo P. Švančara