Dnes v noci (2. srpna 2017) vyhořel překrásný dřevěný chrám ze 16. století v Gutech v Třinci. Tento devastující hrozný požár – jako jediný ze všeho, zdá se – přežil bez úhony zázrakem jen velký kříž u vchodu do chrámu!
A tak se automaticky nabízí otázka, proč?
Protože u takových událostí bývá někde hluboko v jejich základech skryt velmi často nějaký duchovní důvod! Chrámy, kříže – a sakrální předměty vůbec – totiž mívají zpravidla daleko vyšší stupeň „ochrany“, než věci a stavby běžné, profánní…
A protože po požáru tohoto vzácného chrámu zůstal stát nějakým skutečným zázrakem jen kříž s Tělem Kristovým, jehož světlý corpus dokonce ani není nijak zvlášť očouzen (viz foto z MF Dnes), jal jsem se čistě amatérsky dohledat nějaký fragment, stopu či náznak, který by nám mohl poodkrýt možnou příčinu tohoto neštěstí. A současně i důvod, proč zůstal požáru ušetřen zrovna kříž před vchodem do chrámu?
A jeden z nich nyní předkládám, jako jeden z možných:
Při rekonstrukci interieru chrámu v 70. letech 20. století byl, jako ostatně skoro ve všech katolických chrámech, i do tohoto kostelíku instalován nový „oltář“, tedy stůl, u něhož se tehdy začaly sloužit mše nikoli směrem k východu, jak je křesťané slouží po dva tisíce let, ale naopak k západu.
A tento modernistický dřevěný stůl, jak vidíme i dle posledních fotografií z místa, NENÍ nikde opatřen znamením kříže! (I když to směrnice i posledního papeže, Benedikta XVI., zcela jasně přikazuje!)
Na první pohled je vše ale v pořádku – vždyť vidíme pod oltářním plátnem „chrismon“. Tedy prastarý křesťanský symbol, jenž pochází z řeckého zápisu slova Kristus (Χριστός) a je tvořen jeho prvními dvěma řeckými písmeny Χ (Chí) – Ρ (Ró). Jde o jeden z nejstarších a nejrozšířenějších křesťanských symbolů už nejméně od 3. století.
Jenže při pozornějším zkoumání zjistíme, že to chrismon NENÍ! Chybí totiž první písmeno Kristova svatého Jména, tedy Ch (X) a namísto něho je R (P) přeškrtnuto jen jakousi vodorovnou čárou.
A zde modernismus autorů, odtržených již od prastarých zákonitostí křesťanských, vede patrně už k nechtěnému:
Uprostřed oltáře se nám zjevuje v tomto piktogramu jasně kříž, ale pozor, kříž OBRÁCENÝ!
A tento symbol, jak známo, užívají vyznavači běsů, protože veškeré dílo Zlého vždy paroduje, tedy „na hlavu převrací“ všechno, co je od Boha! Takže tu máme „oltář“, ovšem nikoli obrácen k Bohu (k východu Slunce), ale k vládci padlého světa (tedy k západu). A aby symbolika byla dokonalá, směrem na západ nese na sobě navíc znamení, spojované dnes výhradně s vyznavačstvím Zlého.
Je to opovážlivé, drzé a znesvěcující vysvětlení? Pro mnohé možná ano.
Ale je to možná také na druhou stranu důrazný poukaz „osudu“ na to, jak je ošidné – opovážlivě a svévolně – chtít jakýmsi „lidským rozumem“ zasahovat do hlubokých symbolů, které jsou páteří křesťanství po dva tisíce let, otáčet je libovolně dle „uměleckého cítění“ jednotlivců na hlavu. Či z východu na západ…
Po nádherném chrámu zůstal dnes jen kříž. Ale kříž pravý, kříž Kristův. A postavený tak, aby člověk, jenž klečí u jeho paty, viděl současně k východu a současně na Krista. Na Toho, kterého všichni očekáváme při jeho druhém příchodu.
A Ten, jak praví Písmo i Tradice – přijde z východu! (Viz Skutky 1,11 Matouš 2,2 Lukáš 1,78 Žalm 68,33 Malachiáš 3,20)
(Leo P. Švančara, 2. srpna roku 2017 od Kristova narození)
Fotografie jsou použity ze stránek chrámu Božího Těla Guty u Třince a ze stránek Českého rozhlasu. Redakční úprava snímku oltáře: autor.
V kategorii Poznámka ke dni, Zajímavosti
Příspěvek zaslal: leo dne 2.8.2017 / článek si přečetlo 2 866 návštěvníků X-P.cz
Vidím zde trestuhodnou neznalost křesťanské symboliky
https://en.wikipedia.org/wiki/Staurogram
A, ano, kříž neshořel, protože stál opodál a teplý vzduch při požáru, jak známo, stoupá vzhůru, kdežto z okolí je nasáván vzduch chladnější. Obyčejné Bohem stvořené přírodní zákony, žádný zázrak!