X-P.cz víra • publicistika • komentáře • tradice • zajímavosti • konservatismus

Hledat:

Latinský název chřipky zní influenza. Tento latinský název vyjadřuje fakt, že velké epidemie chřipky jsou nějakým způsobem signovány astrologickými vlivy. Tedy „influentiam astrologicis enuntiationibus“, případně „influentia planetarum“.

Zde vidíme, že již staří antičtí, středověcí – i někteří dnešní astrologové, léčitelé i lékaři – věděli a ví o pevně daných souvislostech mezi epidemiemi a různým postavením planet na obloze. Více…

V kategorii Články, Homeopatie / léčba, Zajímavosti

Křesťanství není nikde v Bibli presentováno jako kult nebo náboženství. Náboženství existuje totiž jen tam, kde je zeď, která rozděluje Boha a člověka.

Avšak Kristus – který je jak Bůh, tak člověk – tuto zeď strhl. Neustanovil nové náboženství, ale nový život!

(Alexander Schmemann, Za život světa)

V evangelijním příběhu o samařské ženě u studny čteme, jak Ježíš objasňuje rozdíl mezi dosavadním „kultem“ a Jeho novou zvěstí:

Žena mu řekla: „Pane, vidím, že jsi prorok. Naši předkové uctívali Boha na této hoře, ale vy říkáte, že místo, na němž má být Bůh uctíván, je v Jeruzalémě.“ Ježíš jí odpoví: „Věř mi, ženo, že přichází hodina, kdy nebudete ctít Otce ani na této hoře ani v Jeruzalémě… Ale přichází hodina, ano již je tu, kdy ti kteří Boha opravdově ctí, budou Ho uctívat v Duchu a pravdě. A Otec si přeje, aby ho lidé takto ctili.“ (Jan 4,19-21. 23)

Takže ve světle řečeného – pro mnohé nyní možná překvapivě – nezačnu v tuto pro většinu z nás těžkou chvíli nějakými praktickými návody k modlitbám či pobožnostem v domácích podmínkách, ale tím vůbec nejdůležitějším.

Křesťanskou hostinou, liturgií!

Více…

V kategorii Církev, Články, Poznámka ke dni, Zajímavosti

Panaceutikum při koronavirové epidemii COVID-19 na homeopatickém eshopu u XIV. svatých Pomocníků:

Papež Benedikt XVI. o čtvrté postní neděli roku 2010

Dnes slavíme IV. postní neděli (v orthodoxním, východním kalendariu, se dnes slaví teprve neděle třetí). Neděle před koncem půstu radostná, jediná ze dvou v roce, kdy se užívá růžových liturgických rouch.

A skoro nikdo z křesťanů se dnes v našich zemích bohoslužeb v chrámech zúčastnit nemůže. (Psáno v době nouzového stavu kvůli viru COVID-19.)

Modlíme se doma a mnoho z nás je naplněno smutkem před blížícími se Svátky svátků, křesťanskými Velikonocemi. Letos totiž asi i ve Svatém týdnu zůstanou chrámy uzavřeny.

Co ale dělat? Smířit se s tím, že nelze slavit bohoslužby ani už v soukromých kaplích?

Ano. S tímto ano. Nic jiného se totiž dělat nedá!

Ale protože vždy vše zlé nám může být i k něčemu dobré, dovolím si dát dnes něco obsáhlejšího k zamyšlení. A sice možná méně známá fakta o takzvané Janově Církvi… Více…

V kategorii Církev, Články, Poznámka ke dni

„Není půst, jaký si přeji, spíše toto:
Rozvázat nespravedlivá pouta, uvolnit uzly jha, utiskované propustit na svobodu, zlomit každé jařmo? Lámat svůj chléb hladovému, popřát pohostinství bloudícím ubožákům; když vidíš nahého, obléci ho, neodmítat pomoc svému bližnímu?“
(Isaiáš 58-8)

Začala svatopostní doba. A tak, protože se mi často dostává od mnohých přátel dotazů na formy půstů, uvedu o postech stručně vše, co z vlastní praxe vím:

a) Půsty západní, latinské, tedy římskokatolické:
– od II. Vatikánského koncilu žádné nejsou!

Ano, sice jsou formálně dva v roce, Popeleční středa a pak ještě Velký pátek, ale to jsou půsty spíše neznatelné, jen zmíněné v kalendáři. Málokdo je vůbec nějak drží a když, tak je jen formálně nějak „přežije“. Tak postoupil modernismus… 

Více…

V kategorii Církev, Články, Poznámka ke dni, Zajímavosti

P. Josef Toufar (foto: archiv Miloše Doležala)

Prapradědeček mučedníka P. Josefa Toufara byl gruntovník Martin Toufar z Horního Smrčného (na rozhraní Jihlavska a Třebíčska). Martin se narodil 28. října roku 1777 ve statku v Horním Smrčném číslo 2.

Více…

V kategorii Církev, Dokumenty, Historie, Politika

Ikona Číhošťského zázraku

Svatý Kříž je znamení nanejvýše mocné, ale i křehké. Je třeba mít na paměti, že právě Kříž je ďáblu trnem v oku, ba ještě víc – je satanu smrtonosnou zbraní, která ho umrtvuje a působí mu nesnesitelná muka.
(To nejsou staročeská lidová vyprávění o čertu a kříži, to je realita, s níž se křesťan při svých duchovních zápasech setká, se kterou může při zápasu o své spasení počítat.)

Je tedy celkem pochopitelné, že právě znamení, které nám má Kristův nepřemožitelný Kříž zprostředkovat, se snaží síly temna paralysovat tak, aby zamezily nebo omezily přístup této Božské síly k nám. Čímž chtějí působení Kříže „zneškodnit“.

(úryvek z práce Otto Herbera, vydané v Pravoslavném theologickém sborníku č. XVI v roce 1992)

Více…

V kategorii Články, Historie, Poznámka ke dni, Zajímavosti

Nedávno svatořečený papež sv. Jan XXIII. s cigaretou v ruce

„Kdo přestal pít, kouřit a mít sex nežije déle. Jen mu to tak připadá“ (Sigmund Freud).

Za ta desetiletí velmi úzkých osobních kontaktů s nejrůznějšími kněžími, pastory – s církvemi i jejich denominacemi – ale i s politiky a jejich stranami – jsem si povšiml jedné velmi zajímavé věci:

Že jakmile se kdekoli začnou vyskytovat snahy začít kaceřovat tabák (a s ním poté i alkohol, dobré jídlo a nakonec i sex), pak takový spolek je již v tu chvíli zcela regulérní sektou! Bez ohledu na vznešenost idejí, které navenek hlásá.

V kategorii Církev, Články, Zajímavosti

Ikona sv. Anežky České (Klášter Naší Paní nad Vltavou)

Před rovnými třiceti roky se mnozí z nás rozhodli – sedm dnů před svatořečením sv. Anežky České v Římě – se modlit denně celý týden k této naší národní světici o zázrak. O zázrak svobody, která nám v našich životech do té doby nikdy nebyla dopřána.

Činili jsme tak mnozí méně, jiní více poctivě – a hle, stalo se!

Když jsem v katedrále v sobotu 25. listopadu 1989 slyšel stařičkého pana kardinála Františka Tomáška, jak na závěr bohoslužby pojednou změnil prorocky hlas a prohlásil jasně, že on i katolická Církev stojí na straně národa, vhrkly mi slzy do očí a pochopil jsem, že jsem se stal očitým svědkem neskutečného zázraku. Onoho zázraku, o který jsme po sedm dnů před svatořečením denně prosili na kolenou, o který naši otcové i dědové úpěnlivě prosili Nebesa po dlouhá desetiletí. A my se toho dočkali!

V kategorii Církev, Historie, Monarchie, Politika, Zajímavosti

Svatý Serafim Sárovský – obraz z ruského monastyru.

„Získej vnitřní pokoj a tisíce okolo tebe naleznou spásu!“

Tento moudrý výrok pochází od pravoslavného světce, sv. Serafima Sárovského. A právě dnes, v den světcova narození (1. srpna 1754), slaví východní církve jeho svátek.

Svatý Serafim Sárovský (1754-1833) byl mnichem, poustevníkem, divotvorcem i léčitelem duší i těl. Skoro 40 roků strávil v lesní chýši u řeky Sarovky asi šest kilometrů od Sarovského monastýru.

Uzdravoval i poskytoval duchovní rady denně stovkám poutníků, přičemž jak dokládají dobová svědectví, společnost mu dělala lesní zvěř. Stejně jako i jiným světcům, například sv. Ivanu Českému či Prokopu Sázavskému. Zejména se jeho přízni těšil velký medvěd, se kterým se dělil o jídlo a jenž se od něho skoro nehnul na krok. I proto se tento světec často zobrazuje, jak podává medvědovi krajíc chleba.

Jsou známa jeho proroctví, ve kterých již v první polovině 19. století předpověděl jak budoucí zánik monarchie v Rusku, tak i sedm desítek let trvající atheistické běsnění, jemuž bude Rusko ve 20. století vystaveno. Více…

V kategorii Články, Historie, Odjinud, Zajímavosti

Palladium země české (foto www.cirkev.cz)

Když v roce 1631 vpadli protestantští Sasové do Prahy, ihned vyslali malý vojenský oddíl do Staré Boleslavi, aby zde ukořistili svatý symbol české země, Palladium.

(Palladium země české je kovový reliéf Madony s Dítětem chovaný ve staroboleslavském poutním chrámu Nanebevzetí Panny Marie. Svým významem je porovnáván s korunovačními klenoty. Jedná se o vyobrazení, které je tradičně spojováno se zvláštní ochrannou mocí nad českými zeměmi, ovšem jen tehdy, pokud sjednocuje modlitby věřících k Bohu.)

Protestantští Sasové Palladium tehdy ukořistili a vzápětí ho zneuctili na Staroměstském náměstí – přibili jej na židli a i s židlí umístili pod šibenici s nápisem: „Jsi-li tak zázračné, pomoz si samo“.

Poté ukradené Palladium Sasové odvezli z Čech a teprve po čase jej vydali zpět za veliké výkupné.

Více…

V kategorii Články, Historie, Zajímavosti

Svatý Athanasius v chrámu Nejsvětější Trojice na Křemešníku

Tato úhelná věta křesťanství popisuje v plnosti smysl celého vtělení, ukřižování i zmrtvýchvstání Ježíše Krista, Boha živého. Pronesl ji svatý Athanasios Veliký (295-373) při obraně víry a pravého chápání božství Ježíše Krista. (Tuto Athanasiovu větu nám, hůře chápajícím, pak dovysvětluje sv. Irenej Lyonský: „Syn Boží se stal Synem člověka, aby lidské syny učinil syny Božími„.)   

A celou podstatu Nejsvětější Trojice Boží sv. Athanasios poté ukazuje na osobě Ducha Svatého: „Jestliže my se skrze přítomnost Ducha stáváme účastni Boží přirozenosti, pak všichni, v kterých Duch Svatý je, jsou zbožšťováni. A jestliže Duch zbožšťuje, tak není pochyb, že Jeho přirozenost je přirozeností Boha.“

Více…

V kategorii Církev, Články, Historie, Zajímavosti

Kristus vstal z mrtvých, aleluja!

Hod Boží velikonoční v klasické římské liturgii

Ano, vstal. A spolu s ním vstaneme z mrtvých i my.

To vše je pravda známá dva tisíce let a jde o jádro, o pravou podstatu křesťanské zvěsti.
Kdyby nic jiného nezbylo, kdyby se všechny knihy, theologická pojednání, ba i celé Pismo svaté ztratily, tak zvěst, že Kristus vstal z mrtvých, v sobě obsahuje celé křesťanství. A to beze zbytku!

Bohužel jásavá radost této zvěsti, byť ji slavíme radostně každičkou neděli v roce (v ruštině neděle – na rozdíl od jiných jazyků – nese jméno Vzkříšení, což dokonce nebyli schopni za 80 let teroru odstranit ani tamní bolševici!) je pro nás, západní křesťany, poněkud zkalena. Je zkalena tím, že stejně radostně, jak vyslovuji slova Christus resurrexit, nemohu dnes – s rok co rok sílící bolestí v duši – bohužel také zajásat Χριστὸς ἀνέστη a ani Христос воскрес! Je to jednoduše tím, že zatímco západní křesťanstvo v římském okruhu slaví dnes Velikonoční neděli, zbytek křesťanů, tedy orthodoxní pravoslavné východní církve, dnes mají teprve Květnou neděli! Více…

V kategorii Církev, Historie, Poznámka ke dni, Zajímavosti

Panaceutikum při koronavirové epidemii COVID-19 na homeopatickém eshopu u XIV. svatých Pomocníků:

Mons. Petr Piťha

Přednáška pro účastníky festivalu Templfest, Dům knihy Ostrava
Mons. Petr Piťha 10. dubna L. P. 2018:

Nejprve si musíme ujasnit přítomnou situaci. Přednáška se koná v rámci akce nazvané Templfest. Jde tedy o Slavnost chrámu. Přihlédneme-li k pořadatelům, je jasné, že se jedná o jeruzalémský chrám. Samozřejmě nejde o budovu, ale o ideu. Tím je dáno i téma, protože na svátku chrámu je vhodné, ne-li jedině možné, mluvit o hodnotách. Hodnoty jsou nedělitelné, neměnné, všeobecně platné, garantované Bohem, a proto o nich nelze smlouvat, ani se nějak dohadovat. Naproti nim stojí ceny, které se dohadují a neustále mění. Jde přitom o dvojí svět. Pohled na kterékoli staré náměstí říká vše. Uprostřed stál kostel a kolem bylo prostranství, kde se konaly trhy. Hranice dvou světů byla dána prahem kostela.

Více…

V kategorii Články, Politika, Zajímavosti

Kázání profesora Petra Piťhy v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha ve svátek sv. Václava, 28. září L. P. 2018

Mužové čeští, české ženy, mám k vám promluvit v den svátku mučedníka sv. Václava, takřka u jeho hrobu, tváří v tvář věčného dědice české země. Přečetli jsme si krásný úryvek z Knihy moudrosti, který výstižně říká, proč je sv. Václav svatý, jak a kudy ke svému postavení v nebeském království došel a pak provždy stanul mezi námi jako hlavní patron našeho národa.

Byl nejen statečný, spravedlivý, svůj národ a zemi milující, neobyčejně vzdělaný a velmi zbožný, ale již jako mladý muž také moudrý. Písmo svaté mluví stále stejně. Kniha moudrosti platila v době starozákonní, za života Václavova a platí dodnes. Bude platit i nadále, neboť Boží slovo je neměnné. Bůh stojí v něm věrně. Uvedu dva výroky z toho, co jsme vyslechli.

Více…

V kategorii Články, Dokumenty, Odjinud

Egyptský katolický theolog, jesuita P. Henri Boulad, jeden z největších znalců islámu po jeho theologické stránce…

Znovu a znovu se ve vlnách vynořují diskuse o zákazu či naopak legálnosti „vyznání Prorokova“ v evropských zemích. Podívejme se tedy zde, kde máme k tomu prostot, na tuto problematiku našima náboženskýma očima, z čehož nám jedině může vyplynout, zda požadavek postavit toto vyznání mimo naše zákony, jde proti „lidským právům“, či zda naopak jde o legitimní úsilí?

Nejdříve je třeba ovšem rozlišovat, co je legální a co je legitimní?

Nuže, legální je takové zákonné nařízení, jež přijme lege artis (tedy dle předem daných pravidel) parlamentní většina. To ovšem samo o sobě ještě neznamená, že je to vždy nutně legitimní. Více…

V kategorii Články, Politika, Zajímavosti