X-P.cz víra • publicistika • komentáře • tradice • zajímavosti • konservatismus

Hledat:

Svatý Serafim Sárovský – obraz z ruského monastyru.

„Získej vnitřní pokoj a tisíce okolo tebe naleznou spásu!“

Tento moudrý výrok pochází od pravoslavného světce, sv. Serafima Sárovského. A právě dnes, v den světcova narození (1. srpna 1754), slaví východní církve jeho svátek.

Svatý Serafim Sárovský (1754-1833) byl mnichem, poustevníkem, divotvorcem i léčitelem duší i těl. Skoro 40 roků strávil v lesní chýši u řeky Sarovky asi šest kilometrů od Sarovského monastýru.

Uzdravoval i poskytoval duchovní rady denně stovkám poutníků, přičemž jak dokládají dobová svědectví, společnost mu dělala lesní zvěř. Stejně jako i jiným světcům, například sv. Ivanu Českému či Prokopu Sázavskému. Zejména se jeho přízni těšil velký medvěd, se kterým se dělil o jídlo a jenž se od něho skoro nehnul na krok. I proto se tento světec často zobrazuje, jak podává medvědovi krajíc chleba.

Jsou známa jeho proroctví, ve kterých již v první polovině 19. století předpověděl jak budoucí zánik monarchie v Rusku, tak i sedm desítek let trvající atheistické běsnění, jemuž bude Rusko ve 20. století vystaveno. Více…

V kategorii Články, Historie, Odjinud, Zajímavosti

Palladium země české (foto www.cirkev.cz)

Když v roce 1631 vpadli protestantští Sasové do Prahy, ihned vyslali malý vojenský oddíl do Staré Boleslavi, aby zde ukořistili svatý symbol české země, Palladium.

(Palladium země české je kovový reliéf Madony s Dítětem chovaný ve staroboleslavském poutním chrámu Nanebevzetí Panny Marie. Svým významem je porovnáván s korunovačními klenoty. Jedná se o vyobrazení, které je tradičně spojováno se zvláštní ochrannou mocí nad českými zeměmi, ovšem jen tehdy, pokud sjednocuje modlitby věřících k Bohu.)

Protestantští Sasové Palladium tehdy ukořistili a vzápětí ho zneuctili na Staroměstském náměstí – přibili jej na židli a i s židlí umístili pod šibenici s nápisem: „Jsi-li tak zázračné, pomoz si samo“.

Poté ukradené Palladium Sasové odvezli z Čech a teprve po čase jej vydali zpět za veliké výkupné.

Více…

V kategorii Články, Historie, Zajímavosti

Svatý Athanasius v chrámu Nejsvětější Trojice na Křemešníku

Tato úhelná věta křesťanství popisuje v plnosti smysl celého vtělení, ukřižování i zmrtvýchvstání Ježíše Krista, Boha živého. Pronesl ji svatý Athanasios Veliký (295-373) při obraně víry a pravého chápání božství Ježíše Krista. (Tuto Athanasiovu větu nám, hůře chápajícím, pak dovysvětluje sv. Irenej Lyonský: „Syn Boží se stal Synem člověka, aby lidské syny učinil syny Božími„.)   

A celou podstatu Nejsvětější Trojice Boží sv. Athanasios poté ukazuje na osobě Ducha Svatého: „Jestliže my se skrze přítomnost Ducha stáváme účastni Boží přirozenosti, pak všichni, v kterých Duch Svatý je, jsou zbožšťováni. A jestliže Duch zbožšťuje, tak není pochyb, že Jeho přirozenost je přirozeností Boha.“

Více…

V kategorii Církev, Články, Historie, Zajímavosti

Kristus vstal z mrtvých, aleluja!

Hod Boží velikonoční v klasické římské liturgii

Ano, vstal. A spolu s ním vstaneme z mrtvých i my.

To vše je pravda známá dva tisíce let a jde o jádro, o pravou podstatu křesťanské zvěsti.
Kdyby nic jiného nezbylo, kdyby se všechny knihy, theologická pojednání, ba i celé Pismo svaté ztratily, tak zvěst, že Kristus vstal z mrtvých, v sobě obsahuje celé křesťanství. A to beze zbytku!

Bohužel jásavá radost této zvěsti, byť ji slavíme radostně každičkou neděli v roce (v ruštině neděle – na rozdíl od jiných jazyků – nese jméno Vzkříšení, což dokonce nebyli schopni za 80 let teroru odstranit ani tamní bolševici!) je pro nás, západní křesťany, poněkud zkalena. Je zkalena tím, že stejně radostně, jak vyslovuji slova Christus resurrexit, nemohu dnes – s rok co rok sílící bolestí v duši – bohužel také zajásat Χριστὸς ἀνέστη a ani Христос воскрес! Je to jednoduše tím, že zatímco západní křesťanstvo v římském okruhu slaví dnes Velikonoční neděli, zbytek křesťanů, tedy orthodoxní pravoslavné východní církve, dnes mají teprve Květnou neděli! Více…

V kategorii Církev, Historie, Poznámka ke dni, Zajímavosti

Mons. Petr Piťha

Přednáška pro účastníky festivalu Templfest, Dům knihy Ostrava
Mons. Petr Piťha 10. dubna L. P. 2018:

Nejprve si musíme ujasnit přítomnou situaci. Přednáška se koná v rámci akce nazvané Templfest. Jde tedy o Slavnost chrámu. Přihlédneme-li k pořadatelům, je jasné, že se jedná o jeruzalémský chrám. Samozřejmě nejde o budovu, ale o ideu. Tím je dáno i téma, protože na svátku chrámu je vhodné, ne-li jedině možné, mluvit o hodnotách. Hodnoty jsou nedělitelné, neměnné, všeobecně platné, garantované Bohem, a proto o nich nelze smlouvat, ani se nějak dohadovat. Naproti nim stojí ceny, které se dohadují a neustále mění. Jde přitom o dvojí svět. Pohled na kterékoli staré náměstí říká vše. Uprostřed stál kostel a kolem bylo prostranství, kde se konaly trhy. Hranice dvou světů byla dána prahem kostela.

Více…

V kategorii Články, Politika, Zajímavosti

Kázání profesora Petra Piťhy v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha ve svátek sv. Václava, 28. září L. P. 2018

Mužové čeští, české ženy, mám k vám promluvit v den svátku mučedníka sv. Václava, takřka u jeho hrobu, tváří v tvář věčného dědice české země. Přečetli jsme si krásný úryvek z Knihy moudrosti, který výstižně říká, proč je sv. Václav svatý, jak a kudy ke svému postavení v nebeském království došel a pak provždy stanul mezi námi jako hlavní patron našeho národa.

Byl nejen statečný, spravedlivý, svůj národ a zemi milující, neobyčejně vzdělaný a velmi zbožný, ale již jako mladý muž také moudrý. Písmo svaté mluví stále stejně. Kniha moudrosti platila v době starozákonní, za života Václavova a platí dodnes. Bude platit i nadále, neboť Boží slovo je neměnné. Bůh stojí v něm věrně. Uvedu dva výroky z toho, co jsme vyslechli.

Více…

V kategorii Články, Dokumenty, Odjinud

Egyptský katolický theolog, jesuita P. Henri Boulad, jeden z největších znalců islámu po jeho theologické stránce…

Znovu a znovu se ve vlnách vynořují diskuse o zákazu či naopak legálnosti „vyznání Prorokova“ v evropských zemích. Podívejme se tedy zde, kde máme k tomu prostot, na tuto problematiku našima náboženskýma očima, z čehož nám jedině může vyplynout, zda požadavek postavit toto vyznání mimo naše zákony, jde proti „lidským právům“, či zda naopak jde o legitimní úsilí?

Nejdříve je třeba ovšem rozlišovat, co je legální a co je legitimní?

Nuže, legální je takové zákonné nařízení, jež přijme lege artis (tedy dle předem daných pravidel) parlamentní většina. To ovšem samo o sobě ještě neznamená, že je to vždy nutně legitimní. Více…

V kategorii Články, Politika, Zajímavosti

Ten, kdo nás staví na pevný základ v Kristu a kdo si nás posvětil, je Bůh! (sv. Pavel)

Církev Kristova (u ní pro rozlišení vždy píši velké písmeno) je nám, lidem, samotným Bohem daná. Proto ji Pán Ježíš ustanovil a přislíbil, že nikdy bez ní nezůstaneme až do konce světa.

Církev je brána Nebes, skrze níž k nám proudí nepřetržitě Boží Blahodať. A jen skrze Boží Blahodať máme my, lidé, k disposici svátosti (sv. Tajiny). Bez nich, a tedy bez Církve, je těžké, ba většinou nemožné, dosáhnout jen sám svými vlastními silami spásy. Víme sice, že to také výjimečně jde (viz například Marek 9,38-41), ale ve skutečnosti je pro běžné smrtelníky vždy třeba alespoň těch „dvou nebo tří ve Jménu mém“ (Matouš 18,19-20).

A má to nějaký zásadní důvod, aby byli alespoň ti „dva nebo tři“? Jistě, jinak by nám Bůh toto takto neustanovil…

Více…

V kategorii Církev, Články, Poznámka ke dni

V několika příspěvcích se zde občas dotýkám – pro mnohé nehodně až zdánlivě „kacířsky“, tématu apoštolské posloupnosti a jistých pochyb, které v této oblasti dnes v římské církvi panují. Pokusil jsem se tedy shromáždit všechna dostupná data a fakta, která jsou v nepřetržité řadě svěcení na západě doložitelná.

Více…

V kategorii Církev, Historie, Zajímavosti

Sháníte marně homeopatika? Zkuste náš eshop u XIV. svatých Pomocníků:

Alexandr VI., který si jmenoval bratra své milenky za odměnu kardinálem, čímž se ten pak rovněž stal papežem, Pavlem III.

Pro ty, kteří se rmoutí nad současným děním v římské církvi trochu „útěchy“. Co se totiž týče římských papežů, netřeba se nyní jakkoli rozčilovat. Bylo totiž velmi často zle i v minulosti:

Takový Kalixt III. (papežem 1455–1458) jmenoval své dva synovce kardinály (!), přičemž jeden z nich, Rodrigo Borgia, povýšený svým strýcem na kardinála ve svých pouhých 25 letech, se stal později sám papežem Alexandrem VI., který vládl v církvi v letech 1492 až 1503.

A jako papež Alexandr VI., jmenoval mladého bratra své papežské milenky Alexandra Farnese kardinálem (a opět tento mladičký kardinál v té době nebyl o moc starší než dvacetiletý) a tento bratr papežovy milenky Farnese byl později zvolen papežem Pavlem III. (ten vládl v letech 1534 – 1549)!

Více…

V kategorii Církev, Historie

Sháníte marně homeopatika? Zkuste náš eshop u XIV. svatých Pomocníků:

Láska…
(Josef Beran)

Proč stojíš tak zmlkle v postoji špatném,
v zášeří baráku, v záblesku matném
na stěně průčelní ve čtverci bílém
číslo kde 26 napsáno jest!

 

V hlubiny božského srdce se nořím,
zázraku dobroty jeho se kořím,
u paty kříže kde ve chlévě bílém
v Svátosti lásky jež přítomno jest. Více…

V kategorii Poznámka ke dni, Zajímavosti

Poslední večeře Páně v kruhu apoštolů (Fra Angelico, 1440)

„Mistře,“ řekl Ježíšovi Jan, ‚viděli jsme jednoho, který nechodí s námi, jak ve tvém jménu vymítá démony. Snažili jsme se mu v tom zabránit, protože nechodí s námi.‘

‚Nebraňte mu!‘ odpověděl Ježíš. ‚Nikdo nemůže vykonat zázrak v mém jménu – a hned nato o mně mluvit zle. Kdo není proti nám, je s námi. Kdo by vám podal i jen pohár vody, protože patříte Mesiáši, amen, říkám vám, že nepřijde o svou odplatu!’“ (Marek 9,38-41)

Když mnozí z nás slyší tato slova evangelia, zavrtí možná hlavou nad touto větičkou. Jenže ke všemu o tom samém – tedy že kdosi někde ve Jménu Ježíšově uzdravoval a vymítal démony, aniž by však současně patřil k „oficiálním“ Ježíšovým učedníkům – mluví i jiné evangelium, a sice Lukášovo (Lukáš 9,49-50). Čili dvě evangelia ze čtyřech nám podávají tutéž znepokojivou zprávu, že ne každý Kristův učedník by tedy snad nutně musel současně být členem „oficiální skupiny“ Ježíšových apoštolů! Více…

V kategorii Církev, Články, Poznámka ke dni, Zajímavosti

Předseda Lidovců Pavel Bělobrádek na sjezdu Sudetendeutsche Landsmannschaft Bundesverband e. V.

Protože demokracie je nikoli cílem, ale prostředkem; protože demokracie není božstvem či modlou, ale jen jedním z mnoha způsobů, přesněji doslova jen technických způsobů, jak organisovat některé druhy společností na základě matematické většiny vzešlé z pravidelných voleb, řeknu nyní, ke třetí neděli postní, následující:

V posledních 29 letech byly v naší zemi jen dvě vlády, jen dvě (4 roky Zemanova a 3 roky Nečasova), ve kterých nerozhodovali Lidovci!

Ve všech ostatních měla lidová strana hlavní slovo a hlavní právo veta, skrze jejich neustálé pětiprocentní koaliční vydírání… 

Více…

V kategorii Politika

P. Josef Toufar před svým chrámem…
(foto Královéhradecká diecese)

Na konci února roku 1950 přišel ve věku 48 let násilně o život kněz P. Josef Toufar. Utloukl jej nelidskými vyšetřovacími metodami komunistický bachař Ladislav Mácha.

A zatímco dnes, po skoro sedmdesáti letech od smrti nebohého faráře probíhá konečně proces Toufarova připočtení mezi světce a mučedníky Církve, 95 letý bachař Mácha je stále živ a nepotrestán.

Mnohým z nás, včetně mě, není taková realita vůbec po chuti: „Chudák pater Toufar zahynul v mladém věku a jeho vrah si vesele dodnes užívá důchodu z našich daní!“ říkáme si se skřípěním zubů…

Měli bychom se ale možná zkusit nedívat na pozemskou „politiku“ vždy jen lidskýma očima – a naopak se podívat optikou jinou, Boží: Více…

V kategorii Historie, Politika, Poznámka ke dni

Laxnost v přístupu k víře a Božím pravidlům je všeobecná, u nás, dnešních „katolíků“, pak zvláště…

Ale na druhou stranu jen bezmyšlenkovitě příkazy dodržovat je stejným nebezpečím pro křesťana, jak nepřemýšlet a nerozjímat nad našimi kroky v životě. Tedy, zda chodíme či nechodíme v Božím světle.

„Řekneme-li, že s ním máme společenství, ale současně chodíme ve tmě, lžeme a nečiníme pravdu“ (1. List Janův 1:6)

V kategorii Glosy, Poznámka ke dni