Christus resurrexit! Ale jedni mají Hod Boží, druzí Květnou neděli!

Kristus vstal z mrtvých, aleluja!

Hod Boží velikonoční v klasické římské liturgii

Ano, vstal. A spolu s ním vstaneme z mrtvých i my.

To vše je pravda známá dva tisíce let a jde o jádro, o pravou podstatu křesťanské zvěsti.
Kdyby nic jiného nezbylo, kdyby se všechny knihy, theologická pojednání, ba i celé Pismo svaté ztratily, tak zvěst, že Kristus vstal z mrtvých, v sobě obsahuje celé křesťanství. A to beze zbytku!

Bohužel jásavá radost této zvěsti, byť ji slavíme radostně každičkou neděli v roce (v ruštině neděle – na rozdíl od jiných jazyků – nese jméno Vzkříšení, což dokonce nebyli schopni za 80 let teroru odstranit ani tamní bolševici!) je pro nás, západní křesťany, poněkud zkalena. Je zkalena tím, že stejně radostně, jak vyslovuji slova Christus resurrexit, nemohu dnes – s rok co rok sílící bolestí v duši – bohužel také zajásat Χριστὸς ἀνέστη a ani Христос воскрес! Je to jednoduše tím, že zatímco západní křesťanstvo v římském okruhu slaví dnes Velikonoční neděli, zbytek křesťanů, tedy orthodoxní pravoslavné východní církve, dnes mají teprve Květnou neděli! Pokračování…

Z kategorie Církev, Historie, Poznámka ke dni, Zajímavosti

Zaslal/a leo on Duben 21, 2019

Štítky: , ,

Nezoufejme nad stavem církve. Neboť církev není často totéž, co Církev!

Ten, kdo nás spolu s vámi staví na pevný základ v Kristu a kdo si nás posvětil, je Bůh!

Ten, kdo nás staví na pevný základ v Kristu a kdo si nás posvětil, je Bůh! (sv. Pavel)

Církev Kristova (u ní pro rozlišení vždy píši velké písmeno) je nám, lidem, samotným Bohem daná. Proto ji Pán Ježíš ustanovil a přislíbil, že nikdy bez ní nezůstaneme až do konce světa.

Církev je brána Nebes, skrze níž k nám proudí nepřetržitě Boží Blahodať. A jen skrze Boží Blahodať máme my, lidé, k disposici svátosti (sv. Tajiny). Bez nich, a tedy bez Církve, je těžké, ba většinou nemožné, dosáhnout jen sám svými vlastními silami spásy. Víme sice, že to také výjimečně jde (viz například Marek 9,38-41), ale ve skutečnosti je pro běžné smrtelníky vždy třeba alespoň těch „dvou nebo tří ve Jménu mém“ (Matouš 18,19-20).

A má to nějaký zásadní důvod, aby byli alespoň ti „dva nebo tři“? Jistě, jinak by nám Bůh toto takto neustanovil…

Pokračování…

Z kategorie Církev, Články, Poznámka ke dni

Zaslal/a leo on Září 2, 2018

Štítky: ,

Apoštolská posloupnost…

V několika příspěvcích se zde občas dotýkám – pro mnohé nehodně až zdánlivě „kacířsky“, tématu apoštolské posloupnosti a jistých pochyb, které v této oblasti dnes v římské církvi panují. Pokusil jsem se tedy shromáždit všechna dostupná data a fakta, která jsou v nepřetržité řadě svěcení na západě doložitelná.

Pokračování…

Z kategorie Církev, Historie, Zajímavosti

Zaslal/a leo on Září 1, 2018

Štítky: ,

Krise papežského systému církve je periodickým jevem

Alexandr VI., který si jmenoval bratra své milenky za odměnu kardinálem, čímž se ten pak rovněž stal papežem, Pavlem III.

Pro ty, kteří se rmoutí nad současným děním v římské církvi trochu „útěchy“. Co se totiž týče římských papežů, netřeba se nyní jakkoli rozčilovat. Bylo totiž velmi často zle i v minulosti:

Takový Kalixt III. (papežem 1455–1458) jmenoval své dva synovce kardinály (!), přičemž jeden z nich, Rodrigo Borgia, povýšený svým strýcem na kardinála ve svých pouhých 25 letech, se stal později sám papežem Alexandrem VI., který vládl v církvi v letech 1492 až 1503.

A jako papež Alexandr VI., jmenoval mladého bratra své papežské milenky Alexandra Farnese kardinálem (a opět tento mladičký kardinál v té době nebyl o moc starší než dvacetiletý) a tento bratr papežovy milenky Farnese byl později zvolen papežem Pavlem III. (ten vládl v letech 1534 – 1549)!

Pokračování…

Z kategorie Církev, Historie

Zaslal/a leo on Září 1, 2018

Štítky: ,

Kdo není proti nám, je s námi – a kdo není se mnou, je proti mně!

Poslední večeře Páně v kruhu apoštolů (Fra Angelico, 1440)

Poslední večeře Páně v kruhu apoštolů (Fra Angelico, 1440)

 

„Mistře,“ řekl Ježíšovi Jan, ‚viděli jsme jednoho, který nechodí s námi, jak ve tvém jménu vymítá démony. Snažili jsme se mu v tom zabránit, protože nechodí s námi.‘

‚Nebraňte mu!‘ odpověděl Ježíš. ‚Nikdo nemůže vykonat zázrak v mém jménu – a hned nato o mně mluvit zle. Kdo není proti nám, je s námi. Kdo by vám podal i jen pohár vody, protože patříte Mesiáši, amen, říkám vám, že nepřijde o svou odplatu!’“ (Marek 9,38-41)

Když mnozí z nás slyší tato slova evangelia, zavrtí možná hlavou nad touto větičkou. Jenže ke všemu o tom samém – tedy že kdosi někde ve Jménu Ježíšově uzdravoval a vymítal démony, aniž by však současně patřil k „oficiálním“ Ježíšovým učedníkům – mluví i jiné evangelium, a sice Lukášovo (Lukáš 9,49-50). Čili dvě evangelia ze čtyřech nám podávají tutéž znepokojivou zprávu, že ne každý Kristův učedník by tedy snad nutně musel současně být členem „oficiální skupiny“ Ježíšových apoštolů! Pokračování…

Z kategorie Církev, Články, Poznámka ke dni, Zajímavosti

Zaslal/a leo on Duben 5, 2018

Štítky:

Je František I. katolickým papežem Západu? A nebo pouze římským biskupem?

19429648_1779996538695698_5214254434433494051_nJe František katolickým papežem? Analysa prominentního italského katolického politologa tvrdí, že nikoli!
František prý dle některých theologů a znalců církevního práva Západu legálně hlavou Církve není!

To vyplývá aspoň z velmi provokativní a zajímavé analysy z pera Vittoria Messoriho, spolupracovníka Josepha Ratzingera (Messori je mj. spoluautorem například Ratzingerovy Zprávy o víře).

Podle této analysy, zveřejněné na konci května v hlavním italském deníku Corriere della Sera, je i v současnosti stále jediným platným katolickým papežem pouze Benedikt XVI.!

Pokračování…

Z kategorie Církev, Články, Zajímavosti

Zaslal/a leo on Červenec 31, 2017

Štítky: ,